Když jsme vyrůstali v letech poválečného traumatu po faktické porážce, jakou zdánlivé osvobození přece jen bylo, přijímali jsme "malou stabilitu" Polské lidové republiky se stále hlubší rezignací - i když společenský převrat v Polsku v roce 1956 nebo maďarské povstání vzbuzovaly oživující naděje na počátek skutečného osvobození od komunistického útlaku. Ty se rychle změnily v marasmus bezmocných.
Tak jsme také do značné míry přivítali další (po Maďarsku) sovětskou invazi do Československa. Proto jsme oběť sebeupálení Ryszarda Siwiece v roce 1968 míjeli s nedůvěrou k jakémukoli radikálnímu odporu. Přesto nás to dojalo až do hloubi duše. A zanechala nepřeklenutelnou propast nesouhlasu se sankcionovaným násilím vnucené ideologie. A v této mezeře jsme se začali poznávat jako lidé, kteří jsou však vnitřně svobodní. Proto musíme tuto archivní lokální retrospektivu začít hrdinským činem Przemyslan Siwiec - zakladatelským činem naší, přemyslovské, svobody.
Závěť Ryszarda Siwiece
Přepis nahrávky Ryszarda Siwiece
Zprávy SB
KRESOWIAK č. 2 – "Zapomenutý" text o Ryszardu Siwiecovi
Poselství Čechům a Slovákům k 21. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSR
Projev Výboru pro památku Ryszarda Siwiece k městské radě k uctění jeho památky
Dopis Marie Siwiecové profesoru Leonu Kieresovi
Dopis profesora Henryka Markiewicze Adamu Macedonskému
Text Adama Macedońského o Ryszardu Siwcovi pro Polský biografický slovník
"Ryszard Siwiec" Báseň V. J. Lenského ze sborníku Sezóna tichae
Ryszard Siwiec se na protest proti invazi do Československa upaluje během národních dožínek na Stadionu 10. výročí ve Varšavě - 08.09.1968
Jedna odpověď
V Przemyślu by měl vyrůst pomník Ryszardu Siwiecovi podle jeho posledního gesta zobrazeného na fotografii.