Je t\u011b\u017ek\u00e9 vyhnout se podez\u0159en\u00ed, \u017ee se chce za\u0159adit do \u0159ad sebechv\u00e1lyhodn\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si cht\u011bj\u00ed oh\u00fdb\u00e1n\u00edm d\u011bjin obl\u00e9knout roucho hrdiny. Proto\u017ee jsem byl pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b mlad\u00fdm \u010dlov\u011bkem, st\u0159edo\u0161kol\u00e1kem, studentem, mlad\u00fdm u\u010ditelem, je pro m\u011b snaz\u0161\u00ed popsat toto obdob\u00ed, kdy\u017e stoj\u00edm pon\u011bkud stranou. P\u0159esto\u017ee jsem se na mnoha v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch projektech p\u0159emy\u0161lsk\u00e9 opozice p\u0159\u00edmo pod\u00edlel, mohu o nich podat sv\u011bdectv\u00ed s jist\u00fdm odstupem. Potkal jsem mnoho skute\u010dn\u00fdch hrdin\u016f t\u00e9 doby, lid\u00ed, kte\u0159\u00ed prok\u00e1zali odvahu a nezlomnost. Dozv\u011bd\u011bl jsem se tak\u00e9 o \u010dinnosti tajn\u00e9 policie - co v\u0161echno byla schopna lidem ud\u011blat, rozb\u00edt jim \u017eivot, soukrom\u00fd i profesn\u00ed, odsoudit je k v\u011bzn\u011bn\u00ed a vylou\u010den\u00ed. Kdy\u017e vid\u00edm n\u011bkter\u00e9 b\u00fdval\u00e9 funkcion\u00e1\u0159e \u00da\u0159adu bezpe\u010dnosti a vedouc\u00ed p\u0159edstavitele Polsk\u00e9 sjednocen\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany (PZPR) na ulic\u00edch, jak se usm\u00edvaj\u00ed, jsou \u0161\u0165astn\u00ed, \u00fa\u010dastn\u00ed se ve\u0159ejn\u00e9ho a politick\u00e9ho \u017eivota, napadaj\u00ed m\u011b slova, kter\u00e1 jsou b\u011b\u017en\u011b pova\u017eov\u00e1na za ur\u00e1\u017eliv\u00e1. Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e9 vzpom\u00ednky p\u0159ipomenou p\u0159edev\u0161\u00edm ty, kte\u0159\u00ed ji\u017e ne\u017eij\u00ed a kte\u0159\u00ed se \u010dasto v\u00fdznamn\u011b pod\u00edleli na boji proti komunismu za svobodu.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u017e jsem se dostal na p\u016fdu.<\/strong> Na p\u016fd\u011b<\/strong> Trudno jest unikn\u0105\u0107 podejrzenia o ch\u0119\u0107 wej\u015bcia w szeregi samochwalc\u00f3w, kt\u00f3rzy naginaj\u0105c nieco histori\u0119, chc\u0105 przywdzia\u0107 szaty bohatera. Poniewa\u017c w tamtych w\u0142a\u015bnie czasach by\u0142em osob\u0105 m\u0142od\u0105, uczniem szko\u0142y \u015bredniej, studentem, m\u0142odym nauczycielem, \u0142atwiej opisa\u0107 mi ten okres, stoj\u0105c nieco z boku. Cho\u0107 w wielu przywo\u0142anych przedsi\u0119wzi\u0119ciach przemyskiej opozycji bra\u0142em bezpo\u015bredni udzia\u0142, mog\u0119 zachowuj\u0105c nieco dystansu, […]<\/p>","protected":false},"author":5,"featured_media":6824,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[11],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6823"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6823"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6823\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6826,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6823\/revisions\/6826"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6824"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6823"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6823"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6823"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
A\u010dkoli jsem se s opozi\u010dn\u00ed \u010dinnost\u00ed setkal u\u017e na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, mohu \u0159\u00edci, opakuj\u00edc t\u00e1t\u016fv vtip, \u017ee jsem \"l\u00e1sku\" k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu vys\u00e1l z mate\u0159sk\u00e9ho ml\u00e9ka. Oba moji rodi\u010de byli z pohrani\u010d\u00ed. M\u00e9ho d\u011bde\u010dka z otcovy strany zav\u0159eli sov\u011bt\u0161t\u00ed okupanti v Kolomyji b\u011bhem prvn\u00edho t\u00fddne okupace. Moje matka, narozen\u00e1 v roce 1937, se 10. \u00fanora 1940 v r\u00e1mci prvn\u00ed vlny sov\u011btsk\u00fdch deportac\u00ed vydala s celou rodinou na \"v\u00fdlet\" do okol\u00ed Archangelska. Tam moje babi\u010dka po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch ve vyhnanstv\u00ed zem\u0159ela. Prvn\u00ed komunistick\u00e1 le\u017e, kter\u00e1 mi v ml\u00e1d\u00ed nejv\u00edce vadila, byl \u00fadaj v ob\u010dansk\u00e9m pr\u016fkazu m\u00fdch rodi\u010d\u016f - \"m\u00edsto narozen\u00ed\": SSSR\".
Prvn\u00edm p\u0159\u00edm\u00fdm zapojen\u00edm do opozice proti komunismu byla stavba kostela v p\u0159emyslovsk\u00e9 \u010dtvrti Kmiecie. Tato mal\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 stodola, kter\u00e1 se pod veden\u00edm otce Adama Michalsk\u00e9ho stala kostelem, byla skute\u010dnou o\u00e1zou svobody, ale tak\u00e9 poskytovala mimo\u0159\u00e1dn\u00fd pocit spole\u010denstv\u00ed. Obyvatel\u00e9 n\u011bkolika tehdej\u0161\u00edch blok\u016f, nedbaj\u00edce na neust\u00e1l\u00fd dohled bezpe\u010dnostn\u00edho \u00fa\u0159adu, spole\u010dn\u011b budovali kostel jako budovu, ale tak\u00e9 jako farn\u00ed spole\u010denstv\u00ed. S m\u00fdmi vrstevn\u00edky jsme se pustili do kop\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016f fary a pozd\u011bji jsme pom\u00e1hali stav\u011bt civilizovan\u011bj\u0161\u00ed podobu kostela. Bez v\u011bt\u0161\u00edch zku\u0161enost\u00ed jsme se stali ministranty, lektory. Otec Michalski, neust\u00e1le vystaven\u00fd repres\u00edm komunistick\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, vytrvale budoval kostel a komunitu. M\u0161e o sv\u00e1tc\u00edch, kter\u00e9 byly v t\u00e9 dob\u011b zak\u00e1zan\u00e9, jako 3. kv\u011bten, 11. listopad, 15. srpen, byly v\u017edy slavnostn\u011b slou\u017eeny a dopln\u011bny plamenn\u00fdmi vlasteneck\u00fdmi k\u00e1z\u00e1n\u00edmi, kter\u00e1 se stala lekc\u00ed d\u011bjepisu. V t\u00e9 dob\u011b jsem se tak\u00e9 za\u010dal \u00fa\u010dastnit podobn\u00fdch ob\u0159ad\u016f, na kter\u00fdch promlouval arcibiskup Ignacy Tokarczuk.
Kdy\u017e jsem v roce 1979 za\u010dal studovat na Gymn\u00e1ziu Juliusze S\u0142owack\u00e9ho I v Przemy\u015blu, potkal jsem Adama Szostkiewicze jako sv\u00e9ho u\u010ditele. Mlad\u00fd u\u010ditel pol\u0161tiny a angli\u010dtiny si rychle z\u00edskal srdce a mysl na\u0161ich spolu\u017e\u00e1k\u016f. Byla to doba prvn\u00edch kontakt\u016f s literaturou tzv. druh\u00e9ho okruhu, v\u010detn\u011b poezie Czes\u0142awa Mi\u0142osze a d\u011bl dal\u0161\u00edch \"zak\u00e1zan\u00fdch\" b\u00e1sn\u00edk\u016f a spisovatel\u016f. Od chv\u00edle, kdy se A. Szostkiewicz stal aktivn\u00edm aktivistou Solidarity, mj. mluv\u010d\u00edm odborov\u00e9ho svazu NSZZ \"Solidarita\" v Przemy\u0161lsk\u00e9m kraji, i kdy\u017e n\u00e1s p\u0159estal u\u010dit ve \u0161kole, stal se \"udava\u010dem\" v Solidarit\u011b, kam jsem si st\u00e1le \u010dast\u011bji chodil kupovat druhorozm\u011brn\u00e9 blo\u010dky a knihy. Skute\u010dn\u00fdmi v\u016fdci t\u00e9to na\u0161\u00ed studentsk\u00e9 opozice byli Jacek Mleczko, Maciek K\u0119dzior a Ela B\u0142o\u0144ska. D\u00edky nim se m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy ZR na Kamenn\u00e9m most\u011b st\u00e1valy st\u00e1le odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edmi. Tehdy jsem se sezn\u00e1mil s bratry Kurowsk\u00fdmi, kte\u0159\u00ed pracovali v kancel\u00e1\u0159i tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00edho. Tam jsem se poprv\u00e9 u\u010dil tisknout na duplik\u00e1torech, co\u017e se mi pozd\u011bji je\u0161t\u011b hodilo. V z\u00e1\u0159\u00ed 1981 jsem se na n\u00e1vrh A. Szostkiewicze vydal spolu s dal\u0161\u00edmi t\u0159emi studenty do Gda\u0148sku na zased\u00e1n\u00ed vznikaj\u00edc\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 studentsk\u00e9 vl\u00e1dy. Spole\u010dn\u011b s Mariuszem Czarnieckim, Jurkem Tomusiakem a kolegyn\u00ed z komplexu ekonomick\u00fdch \u0161kol (bohu\u017eel si nepamatuji p\u0159\u00edjmen\u00ed a douf\u00e1m, \u017ee mi to tato \u00fa\u017easn\u00e1 d\u00edvka odpust\u00ed) jsme se z\u00fa\u010dastnili mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed. K mlad\u00fdm rebel\u016fm se p\u0159ipojil mimo jin\u00e9 Andrzej Gwiazda a dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00ed aktivist\u00e9 Solidarity. Byl to velk\u00fd \u0161ok. Ve velk\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch centrech, jako byl Gda\u0148sk, Var\u0161ava, Krakov a Pozna\u0148, se rodily struktury nez\u00e1visl\u00fdch studentsk\u00fdch rad, kter\u00e9 ji\u017e m\u011bly mimo jin\u00e9 vlastn\u00ed \u010dasopisy (vyd\u00e1van\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b mimo cenzuru). Poda\u0159ilo se mi nav\u00e1zat kontakt s redakc\u00ed \u010dasopisu \"Ucze\u0144 Polski\", d\u00edky \u010demu\u017e jsem na gymn\u00e1zium p\u0159inesl batoh pln\u00fd mazac\u00edho pap\u00edru a pozd\u011bji jsem dostal n\u011bkolik dal\u0161\u00edch bal\u00edk\u016f s dal\u0161\u00edmi \u010d\u00edsly, kter\u00e9 jsem rozdal student\u016fm gymn\u00e1zia. Bohu\u017eel se uk\u00e1zalo, \u017ee \"karneval svobody\" trval jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Dodnes si vzpom\u00edn\u00e1m na jedno ze sv\u00fdch setk\u00e1n\u00ed s Adamem Szostkiewiczem na krajsk\u00e9 rad\u011b, n\u011bkdy koncem \u0159\u00edjna 1981, kdy prohl\u00e1sil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed kritick\u00fd okam\u017eik. Pouk\u00e1zal na to, \u017ee boj mimo jin\u00e9 za svobodu slova, zru\u0161en\u00ed cenzury, je pro komunisty nep\u0159ijateln\u00fd a \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b dojde ke krizov\u00e9 situaci. Stalo se toto. R\u00e1no 13. prosince jsme se s Maciekem Kedziorem a m\u00fdm bratrem Jackem vydali na oblastn\u00ed radu, kde jsme nesli spac\u00e1ky a deky. K na\u0161emu p\u0159ekvapen\u00ed byly samotn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e st\u00e1le v rukou odbor\u00e1\u0159\u016f. V pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u00ed atmosf\u00e9\u0159e se v peci p\u00e1lily nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed dokumenty a raz\u00edtka. ZOMO vstoupilo do kancel\u00e1\u0159\u00ed ZR n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne. Zat\u00edmco ZOMO pacifikovali kancel\u00e1\u0159 v horn\u00edm pat\u0159e, Ela B\u0142o\u0144ska st\u00e1le vyn\u00e1\u0161ela ze sklepa psac\u00ed stroj a \u0161ablony. Pr\u00e1v\u011b na nich byly ve sklep\u011b franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho kostela naps\u00e1ny prvn\u00ed let\u00e1ky. Jacek Mleczko a Maciek K\u0119dzior m\u011b sezn\u00e1mili s franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdmi z\u00e1kout\u00edmi, kde kraloval bratr Maxmili\u00e1n. Samoz\u0159ejm\u011b se tisklo ji\u017e bez duplik\u00e1toru, ale ru\u010dn\u011b pomoc\u00ed raznice p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 na plst\u011bn\u00e9 desce a s v\u00e1le\u010dkem v ruce. Podobn\u011b jsme str\u00e1vili Silvestra 1981\/1982 v byt\u011b Wojtka Mikuly, kde jsme se bavili a\u017e do p\u016flnoci a pak tiskli. Ela B\u0142o\u0144ska, Maciek K\u0119dzior, Jacek Mleczko a m\u016fj bratr Jacek jako studenti pom\u011brn\u011b rychle ode\u0161li na studia, kter\u00e1 byla po zaveden\u00ed stann\u00e9ho pr\u00e1va pozastavena. Z\u00e1rove\u0148 se stali lidmi, kte\u0159\u00ed poskytovali nejnov\u011bj\u0161\u00ed informace o situaci v opozici a dod\u00e1vali \"\u010derstv\u00fd\" hedv\u00e1bn\u00fd pap\u00edr. Velmi d\u016fle\u017eit\u00fdm osobn\u00edm z\u00e1\u017eitkem z prvn\u00ed zimy stann\u00e9ho pr\u00e1va bylo \u010dek\u00e1n\u00ed na zpr\u00e1vy o Adamu Szostkiewiczovi, kter\u00fd se skr\u00fdval.
V \u00fanoru 1982 ke mn\u011b dom\u016f p\u0159i\u0161la tajn\u00e1 policie. Na mal\u00e9ho st\u0159edo\u0161kol\u00e1ka byl str\u00e1\u017en\u00fd zna\u010dn\u00fd. Jeden pon\u011bkud vyd\u011b\u0161en\u00fd uniformovan\u00fd voj\u00e1k a t\u0159i mu\u017ei z ubek\u016f. Rodi\u010de byli vyd\u011b\u0161en\u00ed, i kdy\u017e t\u00e1ta, kter\u00fd v jednom z ubek\u016f poznal sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho studenta, byl dost rozzu\u0159en\u00fd. Po pom\u011brn\u011b zb\u011b\u017en\u00e9 prohl\u00eddce (d\u00edky Bohu) m\u011b vzali k v\u00fdslechu. Pamatuji si jen, jak mi m\u00e1ma ud\u011blala na \u010dele znamen\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee a str\u010dila mi do kapsy tabulku \u010dokol\u00e1dy a krabi\u010dku aspirinu, zat\u00edmco t\u00e1ta se zmohl jen na v\u00fdk\u0159ik, \u017ee nebudu d\u011blat rodin\u011b ostudu. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro m\u011b se uk\u00e1zalo, \u017ee m\u011b tajn\u00e1 policie cht\u011bla vysl\u00fdchat kv\u016fli m\u00e9mu p\u016fsoben\u00ed v nez\u00e1visl\u00e9 studentsk\u00e9 rad\u011b, a ne kv\u016fli tisku pap\u00edr\u016f. Na stole vy\u0161et\u0159ovatele Ubeka le\u017eel jeden z v\u00fdtisk\u016f Polsk\u00e9ho studenta.
Dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed s UB jsem za\u017eil v listopadu 1983, kdy jsme se spolu\u017ea\u010dkou Basiou Psik skon\u010dili v Dworsk\u00e9 ulici a vysv\u011btlovali, pro\u010d jsme ud\u011blali noviny na 11. listopad.
Kontakty s m\u00fdm bratrem a kolegy v Krakov\u011b n\u00e1m umo\u017enily udr\u017eovat si p\u0159ehled o d\u011bn\u00ed v \"podzem\u00ed\" a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech z\u00edsk\u00e1vat nov\u00fd pap\u00edr na skvrny. Pomohly tak\u00e9 v\u00fdlety do Krakova. Rzesz\u00f3w, kde jsem za\u010dal extern\u011b studovat historii, se tehdy zd\u00e1l b\u00fdt z hlediska nez\u00e1visl\u00e9ho kulturn\u00edho \u017eivota a opozice pou\u0161t\u00ed. Dne 30. dubna 1985 jsme se spole\u010dn\u011b s Jackem, kter\u00fd p\u0159ijel se svou mladou \u017eenou a mal\u00fdmi dcerkami na pr\u00e1zdniny k rodi\u010d\u016fm, abychom oslavili 1. m\u00e1j, rozhodli d\u016fstojn\u011b oslavit tento sv\u00e1tek a p\u0159emalovat propaga\u010dn\u00ed tabule. Kolegov\u00e9 Marek a Tomek Ku\u017amiek a j\u00e1 jsme st\u00e1li na hl\u00eddce, zat\u00edmco Jacek jako vyu\u010den\u00fd architekt s um\u011bleck\u00fdmi schopnostmi \u0161el p\u0159ed\u011blat desky. Uk\u00e1zalo se, \u017ee UB takov\u00e9 akce o\u010dek\u00e1vala, a narazili jsme na jednu z tajn\u00fdch hl\u00eddek. N\u00e1m t\u0159em se poda\u0159ilo ut\u00e9ct, Jacek byl i p\u0159es varov\u00e1n\u00ed a \u00fat\u011bk chycen. Druh\u00fd den r\u00e1no si pro m\u011b p\u0159i\u0161li. Nep\u0159\u00edjemn\u00e9 rozhovory s tajnou polici\u00ed, pokusy o vyd\u00edr\u00e1n\u00ed a zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed, v\u00fdhr\u016f\u017eky, \u017ee rodi\u010de vyhod\u00ed z pr\u00e1ce a bratra z univerzity. Velmi se sna\u017eili ud\u011blat ze m\u011b udava\u010de. Jen zd\u016fraz\u0148ovali, \u017ee v n\u00e1s m\u016f\u017eete vid\u011bt dobr\u00e9 bratry, proto\u017ee jeden kryl druh\u00e9ho, jak jen mohl. Nakonec, aby m\u011b obm\u011bk\u010dili, m\u011b zav\u0159eli na 48 hodin do v\u011bzen\u00ed v Jaroslawi, kde m\u011b star\u00fd Zek v cele p\u0159iv\u00edtal slovy: \"Nic nerozb\u00edjej, mlad\u00edku, v\u00edc ne\u017e KS nedostane\u0161.\" P\u0159i\u0161el jsem o pr\u00e1ci a na univerzit\u011b nastaly probl\u00e9my. D\u00edky nenahraditeln\u00e9mu doktoru Antoni Kunyszovi se mi poda\u0159ilo zachr\u00e1nit studium trikem. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch byl ze strany UB neust\u00e1le obt\u011b\u017eov\u00e1n. Kdy\u017e jsem nakonec v z\u00e1\u0159\u00ed dostal dal\u0161\u00ed p\u0159edvol\u00e1n\u00ed do s\u00eddla UB na ulici Dworskiego, \u0161el jsem za otcem Stanis\u0142awem Cebulou, far\u00e1\u0159em na\u0161\u00ed farnosti v ulici Kmiecie, s prosbou o pomoc. Velmi znepokojen celou situac\u00ed m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych chv\u00edli po\u010dkal, proto\u017ee se mus\u00ed zeptat jist\u00e9 osoby na radu. Jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, byl to zn\u00e1m\u00fd aktivista Solidarity Andrzej Kucharski. Kdy\u017e se vr\u00e1til, \u0159ekl kr\u00e1tce: \"Kdy\u017e nev\u00ed\u0161, co \u0159\u00edct, modli se. Tak jsem to ud\u011blal. Po \u0161esti hodin\u00e1ch ml\u010den\u00ed (ve skute\u010dnosti jsem se v duchu modlil r\u016f\u017eenec) a dal\u0161\u00edch pokusech o zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b nep\u0159\u00edli\u0161 kultivovan\u00fdch zp\u016fsob\u016f dobr\u00e9ho a zl\u00e9ho Ubeka, jsem si vyslechl text Wies\u0142awa Gronostalsk\u00e9ho: \"Pamatujte, \u017ee v Polsku nen\u00ed m\u00edsto pro nep\u0159\u00e1tele komunismu. Pokud se v\u00e1m to nel\u00edb\u00ed, vypadn\u011bte a my v\u00e1m d\u00e1me pas.\" Tehdy jsem poprv\u00e9 ten den promluvil a \u0159ekl, \u017ee se mi Polsko moc l\u00edb\u00ed, jen mi nevyhovuj\u00ed \u00fa\u0159ady. To byla posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva v UB. Pozd\u011bji m\u011b je\u0161t\u011b sledovali do \u0161koly ve Fredropolu, kde jsem pracoval, ale jen proto, aby si promluvili s \u0159editelem Zbyszkem \u017bakem, kter\u00fd mi loaj\u00e1ln\u011b sd\u011blil, \u017ee m\u011b \"smutn\u00ed\" sleduj\u00ed.
Byla to doba, kdy ve farnosti Kmiecie za\u010dalo st\u00e1le siln\u011bji p\u016fsobit kaplanstv\u00ed pracuj\u00edc\u00edho lidu. Setk\u00e1n\u00ed v katechetick\u00fdch m\u00edstnostech, kter\u00e1 organizovali nezdoln\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed Stanis\u0142aw Cebula, Jan P\u0119pek a Eugeniusz Dryniak (posledn\u00ed dva jmenovan\u00ed byli kaplany podzemn\u00edho hnut\u00ed Solidarita), byla skute\u010dn\u00fdmi o\u00e1zami svobody. Pr\u00e1v\u011b tam jsem m\u011bl mo\u017enost zhl\u00e9dnout tehdy zak\u00e1zan\u00fd film Ryszarda Bugajsk\u00e9ho V\u00fdslech a konala se tam setk\u00e1n\u00ed a p\u0159edn\u00e1\u0161ky mimo jin\u00e9 s Janem Musia\u0142em, Janem Drausem a Stefanem Bratkowskim. Dal\u0161\u00edm m\u00edstem, kde se rozv\u00edjela nez\u00e1visl\u00e1 kultura, byly Dny k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury po\u0159\u00e1dan\u00e9 v kostele Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice a u franti\u0161k\u00e1n\u016f. Tam jsem se poprv\u00e9 setkal s okruhem tv\u016frc\u016f \u010dasopisu Strych Kulturalny.<\/p>\n\n\n\n
Vzpom\u00ednky spojen\u00e9 s p\u016fdou pat\u0159\u00ed dodnes k nejinspirativn\u011bj\u0161\u00edm a nejosvobozuj\u00edc\u00edm obdob\u00edm m\u00e9ho \u017eivota. Abychom pochopili fenom\u00e9n tohoto m\u00edsta, stejn\u011b jako lidi, kte\u0159\u00ed se zde objevili, mus\u00edme se vr\u00e1tit do reality 80. let 20. stolet\u00ed. D\u016fm Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho, m\u00edsto setk\u00e1v\u00e1n\u00ed, byl posledn\u00edm na \u00fazem\u00ed m\u011bsta. Obklopoval ho star\u00fd sad a nedaleko stoj\u00edc\u00ed tunely, kde se p\u011bstovala raj\u010data, kter\u00e1 Markovi poskytovala ob\u017eivu a byla jednou z mo\u017enost\u00ed, jak se st\u00e1t nez\u00e1visl\u00fdm na syst\u00e9mu.
V okol\u00ed nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1stavba a proj\u00edt sadem sm\u011brem k potoku umo\u017e\u0148ovalo nepozorovan\u011b se dostat ven. Zvl\u00e1\u0161\u0165 u\u017eite\u010dn\u00e9 to bylo, kdy\u017e na stran\u011b ulice W\u0119gierska st\u00e1la Nyska nebo Fiat 125p s nezn\u00e1m\u00fdmi p\u00e1ny.
Samotn\u00fd d\u016fm, jednopatrov\u00fd d\u016fm s podkrov\u00edm, kde se nach\u00e1zela p\u016fda - m\u00edsto pro sch\u016fzky, p\u0159edn\u00e1\u0161ky, v\u00e1\u0161niv\u00e9 diskuse - enkl\u00e1va svobody. Nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm m\u00edstem v tomto dom\u011b byla kuchyn\u011b, kter\u00e1 se nach\u00e1zela v p\u0159\u00edzem\u00ed. Jako p\u0159eds\u00ed\u0148ka pro vzne\u0161en\u00e1 podkrovn\u00ed setk\u00e1n\u00ed v\u0161ak hr\u00e1la nep\u0159\u00edmou roli. Zde prob\u00edhala tv\u016fr\u010d\u00ed setk\u00e1n\u00ed. Velk\u00fd st\u016fl uprost\u0159ed byl sv\u011bdkem mnoha diskus\u00ed, kter\u00e9 n\u011bkdy trvaly a\u017e do pozdn\u00edch rann\u00edch hodin. Jejich rozmanitost, od d\u011bjin um\u011bn\u00ed po filozofii, literaturu a politick\u00e1 t\u00e9mata, \u010dasto z\u00e1visela na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edc\u00edch p\u016fdy nebo na t\u011bch, kte\u0159\u00ed p\u0159ich\u00e1zeli u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdstav \"\u010clov\u011bk, B\u016fh, sv\u011bt\" po\u0159\u00e1dan\u00fdch ve franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9m sklepen\u00ed. Pro studenta byla tato setk\u00e1n\u00ed jako nejlep\u0161\u00ed semin\u00e1\u0159e. Jednak je vedli nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed odborn\u00edci ve sv\u00fdch oborech, kte\u0159\u00ed byli ubytov\u00e1ni na p\u016fd\u011b, a nav\u00edc se obe\u0161ly bez cenzury. Trouf\u00e1m si tvrdit, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 polsk\u00e1 univerzita nenab\u00edzela takov\u00e9 mo\u017enosti, bezplatn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 nesm\u00edrn\u011b inspirativn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky a besedy, kter\u00e9 nejen roz\u0161i\u0159ovaly v\u011bdomosti, ale tak\u00e9 umo\u017e\u0148ovaly duchovn\u00ed a intelektu\u00e1ln\u00ed rozvoj.
M\u00e9 kontakty s Markem Kuchci\u0144skim a p\u016fdou za\u010daly pon\u011bkud ne\u0161\u0165astn\u011b. Po n\u00e1sledn\u00fdch Dnech k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury v roce 1985 jsem poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil ulici W\u0119gierska. M\u00edsto, hostitel a jeho host\u00e9 na m\u011b ud\u011blali velk\u00fd dojem. V jedn\u00e1n\u00ed byla c\u00edtit trochu hippie atmosf\u00e9ra, otev\u0159enost a p\u0159\u00edmo\u010darost. Bohu\u017eel o dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji tajn\u00e1 policie hostitele zav\u0159ela. V prosinci byl zat\u010den Maciek K\u0119dzior, kter\u00fd spolu se skupinou, kterou organizoval, rozd\u00e1val v kostelech v Przemy\u015blu let\u00e1ky p\u0159ivezen\u00e9 z Krakova. V okol\u00ed p\u0159ib\u00fdvalo lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli p\u0159\u00edmo posti\u017eeni represemi tajn\u00e9 policie. Jejich p\u0159\u00edklad, jejich neochv\u011bjn\u00fd postoj a hladovky byly z\u00e1rove\u0148 \u0161kolou, jak jednat s tajnou polici\u00ed. M\u00fdch skromn\u00fdch \"48 hodin\" a trest na vysok\u00e9 \u0161kole se staly mali\u010dkost\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 tomu, \u010d\u00edm proch\u00e1zeli ostatn\u00ed.
V t\u00e9 dob\u011b se kaplanka pracuj\u00edc\u00edho lidu na fa\u0159e v Kmieci st\u00e1vala jedin\u00fdm m\u00edstem, kde se nad\u00e1le rozv\u00edjela nez\u00e1visl\u00e1 a opozi\u010dn\u00ed \u010dinnost. Tehdy mi byla nab\u00eddnuta mo\u017enost z\u00fa\u010dastnit se nez\u00e1visl\u00fdch setk\u00e1n\u00ed organizovan\u00fdch v kl\u00e1\u0161te\u0159e sester Neposkvrn\u011bn\u00e9 v Szyman\u00f3w\u011b u Var\u0161avy. Z\u00fa\u010dastnil se tak\u00e9 Adam \u0141ozi\u0144ski, ji\u017e d\u0159\u00edve v\u00fdznamn\u00fd opozi\u010dn\u00ed aktivista, u\u010ditel a \u010dlen Solidarity. Setk\u00e1n\u00ed byla dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k vyslechnut\u00ed vynikaj\u00edc\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek, kter\u00e9 p\u0159ednesli mimo jin\u00e9 Halina Bortnowska, Jacek Szymanderski, Stefan Bratkowski. Byly tak\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k n\u00e1kupu druho\u0159ad\u00fdch knih a z\u00edsk\u00e1n\u00ed pap\u00edru na skvrny.
Po propu\u0161t\u011bn\u00ed Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho z v\u011bzen\u00ed (v t\u00e9 dob\u011b byla zat\u010dena skupina opozi\u010dn\u00edch aktivist\u016f, v\u010detn\u011b Marka Kami\u0144sk\u00e9ho a Andrzeje Kucharsk\u00e9ho) byly m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy na p\u016fd\u011b st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00ed. O p\u016fdn\u00edch setk\u00e1n\u00edch, hostech, kte\u0159\u00ed tam vystupovali, a akc\u00edch, kter\u00e9 se tam po\u0159\u00e1daly, toho bylo naps\u00e1no ji\u017e mnoho. Mysl\u00edm, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm pokladem t\u011bchto setk\u00e1n\u00ed, krom\u011b prob\u00edran\u00fdch t\u00e9mat, bylo setk\u00e1n\u00ed s v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi lidmi, \u00fa\u010dastn\u00edky p\u016fdn\u00edch setk\u00e1n\u00ed. Byli to takzvan\u00ed \"domorodci\". K \"\u017eelezn\u00e9 gard\u011b\" \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f setk\u00e1n\u00ed pat\u0159il Marek Zazula, hudebn\u00edk a u\u010ditel hry na violoncello, kter\u00fd sv\u00fdmi koncerty \u010dasto obohacoval vernis\u00e1\u017ee v\u00fdstav ve franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9m sklepen\u00ed, pod\u00edlel se na vzniku Dn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury a vedl p\u011bveck\u00fd sbor p\u0159i salesi\u00e1nsk\u00e9m kostele, jedna z nejbarvit\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed tohoto prost\u0159ed\u00ed. Jerzy Bonarek se svou \u017eenou Beatou, jeden z v\u016fdc\u016f hnut\u00ed Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 solidarita, \u00fa\u010dastnil se setk\u00e1n\u00ed organizovan\u00fdch O. Bartmi\u0144sk\u00fdm v Krasiczyn\u011b, vozil pomoc do Slezska, \"bieszczaders\" zakl\u00e1dal s Wie\u0144czys\u0142awem Nowack\u00fdm nez\u00e1vislou osadu na Cary\u0144sk\u00e9m a distribuoval nez\u00e1visl\u00fd tisk. Jurek je tak\u00e9 majitelem nezapomenuteln\u00e9 zelen\u00e9 Nysy, d\u016fle\u017eit\u00e9ho dopravn\u00edho prost\u0159edku, kter\u00fd slou\u017eil Jurkov\u011b zahradnick\u00e9 farm\u011b, ale tak\u00e9 byl nepostradateln\u00fd pro opozi\u010dn\u00ed \u010dinnost. Nejednou se hodil i ve spole\u010densk\u00e9m \u017eivot\u011b, nap\u0159\u00edklad p\u0159i p\u016fdn\u00edch v\u00fdletech do Bieszczad, kter\u00e9 byly op\u0159edeny legendami. Jurek byl pro m\u011b klidn\u00fdm bojovn\u00edkem, kter\u00fd svou postavou budil respekt, ale z\u00e1rove\u0148 d\u00e1val pocit bezpe\u010d\u00ed. Jan Musia\u0142, zku\u0161en\u00fd v boj\u00edch s komunismem, autorita, redaktor \u010dasopisu \"Strych Kulturalny\", se siln\u00fdm postaven\u00edm v c\u00edrkevn\u00edch org\u00e1nech, p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed na \"l\u00e9taj\u00edc\u00edch univerzit\u00e1ch\", rodinn\u00e9 spojen\u00ed s Markem Kami\u0144sk\u00fdm, vedouc\u00edm podzemn\u00edch struktur Solidarity. Lucyna a Janusz Czarscy, Waldek Wiglusz, J\u00f3zek Kurylak, Gra\u017cyna Niezgoda, Mirek a Brygida Buszowie. Jednalo se o \"nejstar\u0161\u00ed\" \u00fa\u010dastn\u00edky setk\u00e1n\u00ed. Do konce 80. let se skupina zna\u010dn\u011b rozrostla, mezi \u00fa\u010dastn\u00edky setk\u00e1n\u00ed byli Wojtek Miku\u0142a, Artek Wilgucki, Pawe\u0142 Niemkiewicz (z Jaroslawi), Monika Maresch, Zygmunt Grzesiak a Ela B\u0142o\u0144ska-Grzesiak, Lucyna Podhalicz, Staszek Koba. U Zygmunta Grzesiaka si dovol\u00edm del\u0161\u00ed zm\u00ednku. Zygmunt z Nov\u00e9 Huti byl v 80. letech 20. stolet\u00ed aktivistou za nez\u00e1vislost, \u010dlenem a zakladatelem Liber\u00e1ln\u011b-demokratick\u00e9 strany \"Nez\u00e1vislost\", v soukrom\u00ed man\u017eelem Ely B\u0142o\u0144sk\u00e9, kter\u00e1 se po odchodu z Przemy\u015blu intenzivn\u011b zapojila do opozi\u010dn\u00ed \u010dinnosti v Krakov\u011b spolu s t\u00fdmem z Przemy\u015blu, tj. s Maciekem K\u0119dziorem a Jackem Mleczkem. Zygmunt a Jacek p\u0159ipravovali na 1. kv\u011bten 1986 let\u00e1kov\u00fd odpalova\u010d, kter\u00fd m\u011bl \"ho\u0159et\" na krakovsk\u00e9m Rynku a rozn\u00e1\u0161et tak let\u00e1ky mezi \u00fa\u010dastn\u00edky re\u017eimn\u00edch oslav Sv\u00e1tku pr\u00e1ce. Nakonec byli zat\u010deni krakovskou UB. Byli obvin\u011bni z \"terorismu z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f\", proto\u017ee odpalovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed m\u011blo b\u00fdt podle n\u00e1zoru tajn\u00e9 policie pou\u017eito k raketov\u00e9mu ost\u0159elov\u00e1n\u00ed komunistick\u00fdch objekt\u016f. Neb\u00fdt repres\u00ed, kter\u00e9 je oba postihly, mohli bychom tato obvin\u011bn\u00ed p\u0159ijmout s \u00fasm\u011bvem. Ela mi pozd\u011bji uk\u00e1zala den\u00edky jejich d\u011bt\u00ed. V jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti bylo naps\u00e1no: \"Moje prvn\u00ed cesta tramvaj\u00ed - jedu do v\u011bzen\u00ed m\u00e9ho otce v Montelupichu.\"
Krom\u011b m\u00edstn\u00edch obyvatel byli d\u016fle\u017eit\u00fdmi \u00fa\u010dastn\u00edky p\u016fdn\u00edch sch\u016fzek tak\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci. Vedle hrdin\u016f jednotliv\u00fdch setk\u00e1n\u00ed to byli v\u00fdjime\u010dn\u00ed lid\u00e9: Marta Siennick\u00e1 a Stefan Makowiecki, \u00fa\u017easn\u00ed lid\u00e9, akademici. Marta, zn\u00e1m\u00e1 tak\u00e9 jako \"sle\u010dna redaktorka\", proto\u017ee pod t\u00edmto pseudonymem publikovala v Kulturn\u00ed p\u016fd\u011b, byla z\u00e1rove\u0148 nepostradatelnou tlumo\u010dnic\u00ed pro zahrani\u010dn\u00ed hosty. Jej\u00ed znalosti a erudice byly mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm dopl\u0148kem p\u0159eklad\u016f, kter\u00e9 d\u011blala. Stefan m\u011bl krom\u011b rozs\u00e1hl\u00fdch znalost\u00ed tak\u00e9 vynikaj\u00edc\u00ed smysl pro humor. Jejich \u00fa\u010dast na setk\u00e1n\u00edch byla v\u017edy obohacen\u00edm diskus\u00ed. Na Martu m\u00e1m osobn\u00ed vzpom\u00ednky. Byla to ona, kdo m\u011b pok\u0159til \"Szczawik\". S Martou jsem tak\u00e9 \u010dasto vozil na\u0161e zahrani\u010dn\u00ed hosty do Var\u0161avy. Na jednu cestu jsme jeli s Denisem O`Keefem a Wainem Shutem. P\u0159esto\u017ee to bylo ji\u017e v dob\u011b vzniku ob\u010dansk\u00fdch v\u00fdbor\u016f, lidov\u00e9 org\u00e1ny se neust\u00e1le zaj\u00edmaly o na\u0161e \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Proto se k n\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159ed Jaroslavl\u00ed p\u0159ipojil ocas v podob\u011b Fiatu 125p s dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdmi registra\u010dn\u00edmi \u010d\u00edsly tajn\u00e9 policie. Za Jaroslawi\u00ed, nedaleko Sz\u00f3wska, se k n\u011bmu p\u0159ipojilo policejn\u00ed auto, kter\u00e9 n\u00e1\u0161 v\u016fz p\u0159edjelo a zastavilo ke kontrole. Tajn\u00e1 policie v neozna\u010den\u00e9m policejn\u00edm voze \u010dekala n\u011bkolik set metr\u016f za nimi. Kontrola doklad\u016f zahrani\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f policisty z dopravn\u00ed policie byla neoceniteln\u00fdm z\u00e1\u017eitkem. Zejm\u00e9na \u010dten\u00ed pas\u016f a p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, kter\u00e9 je p\u0159\u00edjmen\u00ed a kter\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no, a radost policist\u016f, kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee Marta je Polka: \"Jsi n\u00e1\u0161!\" Kdy\u017e jsem prohl\u00e1sil, \u017ee oba mu\u017ei jsou poslanci parlament\u016f sv\u00fdch zem\u00ed a \u017ee okam\u017eit\u011b jedu do Jaroslavi, abych telefonicky informoval p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 konzul\u00e1ty o jejich zadr\u017een\u00ed, za\u010dalo b\u00fdt trochu veselo, proto\u017ee milicion\u00e1\u0159i nev\u011bd\u011bli, co maj\u00ed d\u011blat. Nakonec mi \u0159ekli, abych pokra\u010doval. Toto bylo m\u00e9 posledn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s \"lidov\u00fdmi org\u00e1ny\".
Dal\u0161\u00ed velmi v\u00fdznamnou osobnost\u00ed, kter\u00e1 \u010dasto p\u0159ich\u00e1zela na sch\u016fzky Atticu, ale i soukrom\u011b, byl Krzysztof Sawicki, \"Rudy\". Aktivista Solidarity, \u00fa\u010dastn\u00edk st\u00e1vek ve \u015awidniku, pozd\u011bji napojen\u00fd na podzemn\u00ed struktury Solidarity v Bia\u0142ystoku. P\u016fdn\u00ed sty\u010dn\u00fd d\u016fstojn\u00edk s podzemn\u00ed Solidaritou, dodavatel politick\u00fdch informac\u00ed, pap\u00edr\u016f a neoceniteln\u00fdch kontakt\u016f. Mimo jin\u00e9 d\u00edky n\u011bmu jsme nav\u00e1zali spolupr\u00e1ci s V\u00fdchodn\u00edm archivem a Zbigniewem Gluzou. Spole\u010dn\u011b s Markem a Krzysiekem jsme shrom\u00e1\u017edili sv\u011bdectv\u00ed Sibi\u0159an\u016f a obyvatel pohrani\u010d\u00ed. Po n\u011bkolika takov\u00fdch rozhovorech, kter\u00e9 jsem si nahr\u00e1l na magnetofonov\u00fd p\u00e1sek a pozd\u011bji je sepsal, jsem nemohl usnout. \u0160okuj\u00edc\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o bestialit\u011b p\u00e1chan\u00e9 sov\u011btsk\u00fdmi okupanty, ale tak\u00e9 o etnick\u00fdch \u010distk\u00e1ch prov\u00e1d\u011bn\u00fdch Ukrajinci. Krom\u011b toho je Krzysiek vynikaj\u00edc\u00edm hudebn\u00edkem, kter\u00fd hraje na foukac\u00ed harmoniku blues a congas.
Robert \"Bob\" Filding, dal\u0161\u00ed neobvykl\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk p\u016fdy. Ameri\u010dan spojen\u00fd se Solidaritou od jej\u00edho zalo\u017een\u00ed. Neust\u00e1le se zapojuje do podzemn\u00ed opozice. Moje prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm bylo docela origin\u00e1ln\u00ed. Kdy\u017e jsem zaklepal na dve\u0159e Markova domu, otev\u0159el mi dosud nezn\u00e1m\u00fd Bob, kter\u00fd m\u011b bezvadnou ru\u0161tinou pozdravil a zeptal se, co tu hled\u00e1m. Tehdy se prvn\u00ed asociace t\u00fdkala toho, \u017ee Sov\u011bti Marka zav\u0159eli. Kdy\u017e Bob vid\u011bl m\u016fj nech\u00e1pav\u00fd obli\u010dej, p\u0159e\u0161el na angli\u010dtinu, ale s bostonsk\u00fdm projevem (proto\u017ee je z Bostonu). Kdy\u017e to nepomohlo, p\u0159e\u0161el na pol\u0161tinu a tak jsme se s Bobem sezn\u00e1mili. Jindy jsem se s Bobem setkal na sjezdu Solidarity v Gda\u0148sku v roce 1990. V t\u00e9 dob\u011b slou\u017eil delegaci americk\u00e9 odborov\u00e9 centr\u00e1ly ALF CIO a Marta Siennick\u00e1 byla tlumo\u010dnic\u00ed t\u00e9to skupiny. Jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed historie, ji\u017e v 90. letech, pobyt na Ukrajin\u011b, v B\u011blorusku a Kazachst\u00e1nu, je materi\u00e1lem pro knihu. Nejlep\u0161\u00ed doporu\u010den\u00ed - Luka\u0161enko s n\u00edm vydr\u017eel jen p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a z B\u011bloruska ho narychlo vyhnal.
Marek Matraszek - sty\u010dn\u00fd d\u016fstojn\u00edk z Lond\u00fdna. O jeho roli bylo tak\u00e9 mnoho naps\u00e1no. D\u00edky Markovi z\u00edskala komunita a redakce Strychu velkou technickou podporu, ale tak\u00e9 d\u00edky n\u011bmu p\u0159ijeli do Przemy\u015blu v\u00fdznamn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 politick\u00e9ho sv\u011bta ze zahrani\u010d\u00ed, v\u010detn\u011b Rogera Scrutona. \u010cas od \u010dasu v r\u016fzn\u00fdch no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch zvonil na telefon m\u00fdch rodi\u010d\u016f a v\u017edy se ptal: \"Je tu Szczawik?\" - to bylo znamen\u00ed, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed pr\u016flom, nebo d\u016fle\u017eit\u00e1 informace pro Marka Kuchcinsk\u00e9ho. Velmi d\u016fle\u017eitou osobou byl pan Zbigniew Kuchci\u0144ski, Mark\u016fv tat\u00ednek, kter\u00fd se staral o celou logistickou a organiza\u010dn\u00ed str\u00e1nku setk\u00e1n\u00ed a fungov\u00e1n\u00ed prost\u0159ed\u00ed i samotn\u00e9ho m\u00edsta setk\u00e1n\u00ed. A\u010dkoli byl v\u017edy pon\u011bkud ve st\u00ednu, spolehliv\u011b vy\u0159e\u0161il mnoho probl\u00e9m\u016f. Ve spojen\u00ed s pohrani\u010dn\u00edmi kruhy podporoval v\u0161echny na\u0161e aktivity, p\u0159id\u00e1val vyv\u00e1\u017een\u00e9 hodnocen\u00ed situace a cenn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky. Douf\u00e1m, \u017ee nesni\u017euji jeho roli, kdy\u017e dod\u00e1m, \u017ee byl v\u00fdrobcem vynikaj\u00edc\u00edho o\u0159echu a limon\u00e1dy.
Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch projev\u016f \u010dinnosti attick\u00e9 komunity bylo po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u00fdstav s n\u00e1zvem \u010clov\u011bk, B\u016fh, sv\u011bt. Hostinsk\u00e9 sklepen\u00ed franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho kostela se stalo jednou z m\u00e1la nez\u00e1visl\u00fdch um\u011bleck\u00fdch galeri\u00ed v Polsku, kde sv\u00e1 d\u00edla prezentovali pol\u0161t\u00ed um\u011blci mimo ofici\u00e1ln\u00ed okruh a zahrani\u010dn\u00ed host\u00e9. Kontakt s um\u011blci, jejich um\u011bn\u00edm a filozofi\u00ed na tak mystick\u00e9m m\u00edst\u011b, jako jsou sklepen\u00ed, je dal\u0161\u00edm nezapomenuteln\u00fdm z\u00e1\u017eitkem. Je to tak\u00e9 dobr\u00e1 \u0161kola pro po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed velk\u00fdch v\u00fdstav se skromn\u00fdmi prost\u0159edky a bez technick\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed. Mimo jin\u00e9 se stalo, \u017ee jsme museli jet do Var\u0161avy, abychom si vyzvedli pr\u00e1ce \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. Takto Markova raj\u010data putovala jedn\u00edm sm\u011brem a obrazy se vracely do Przemy\u015blu ve stejn\u00e9m p\u0159\u00edv\u011bsu.
1989
Toto obdob\u00ed je pro mnoh\u00e9 z t\u011bch, kte\u0159\u00ed se \u00fa\u010dastnili p\u016fdn\u00edch sch\u016fzek, kl\u00ed\u010dov\u00e9. Museli jsme sestoupit z p\u016fdy a zapojit se do ofici\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti demokratick\u00e9 opozice. Organizov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00fdch v\u00fdbor\u016f, ur\u010dov\u00e1n\u00ed kandid\u00e1t\u016f pro prvn\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 svobodn\u00e9 volby, setk\u00e1v\u00e1n\u00ed s voli\u010di, spolupr\u00e1ce s obnovuj\u00edc\u00edmi se strukturami Solidarity. Bylo to velmi hektick\u00e9 obdob\u00ed, kdy bylo t\u0159eba prom\u011bnit p\u016fdn\u00ed teoretick\u00e9 \u00favahy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se budov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti v realitu. Neexistovalo \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo na zm\u011bnu. Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru lid\u00e9 z Atticu tuto zkou\u0161ku slo\u017eili. Je t\u011b\u017ek\u00e9 popsat toto obdob\u00ed jednou v\u011btou. Velk\u00e9 nad\u0161en\u00ed, odhodl\u00e1n\u00ed a v\u00edra ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed a tvrd\u00e1 pr\u00e1ce. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee mnoh\u00e9 z \u010dinnost\u00ed, kter\u00e9 tehdy prov\u00e1d\u011bli \u00fa\u010dastn\u00edci hnut\u00ed ob\u010dansk\u00fdch v\u00fdbor\u016f, jako nap\u0159\u00edklad zp\u016fsob v\u00fdb\u011bru kandid\u00e1t\u016f do \u00fast\u0159edn\u00edch a m\u00edstn\u00edch org\u00e1n\u016f, vypracov\u00e1n\u00ed politick\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch program\u016f a kontakty s voli\u010di, mohou st\u00e1le slou\u017eit jako vzor. Jak se uk\u00e1zalo v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech, podkrov\u00ed se stalo tak\u00e9 kov\u00e1rnou mnoha budouc\u00edch politik\u016f a soci\u00e1ln\u00edch aktivist\u016f, kte\u0159\u00ed zast\u00e1vali velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 funkce v m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1v\u011b, ale i v celost\u00e1tn\u00edch org\u00e1nech.
Jan Jarosz \"Szczawik\"<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"