{"id":5351,"date":"2022-11-13T21:47:01","date_gmt":"2022-11-13T21:47:01","guid":{"rendered":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/?p=5351"},"modified":"2023-01-08T18:20:46","modified_gmt":"2023-01-08T18:20:46","slug":"jerzy-piorecki","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/jerzy-piorecki\/","title":{"rendered":"Jerzy Pi\u00f3recki"},"content":{"rendered":"
Profesor Jerzy Pi\u00f3recki<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i pohledu na arboretum je t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit, kolik \u010dasu a pr\u00e1ce bylo pot\u0159eba k vytvo\u0159en\u00ed tohoto z\u00e1zraku p\u0159\u00edrody. Nen\u00ed to v\u0161ak jen d\u00edlo p\u0159\u00edrody a lidsk\u00fdch rukou. Profesorovi pomohly jeho rozs\u00e1hl\u00e9 znalosti. A jeho srdce. Rostliny to c\u00edt\u00ed. B\u011bhem proch\u00e1zky Jerzy Pi\u00f3recki jmenuje rostliny jednu po druh\u00e9, v\u011bt\u0161inu z nich vid\u00edm poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. M\u00edsto je proslul\u00e9 sv\u00fdmi d\u0159\u00edny, kter\u00fdch se zde p\u011bstuje v\u00edce ne\u017e t\u0159i tis\u00edce druh\u016f. Jsou tu i exotick\u00e9 rostliny a j\u00e1 se div\u00edm, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee tyto rostliny, p\u0159ivezen\u00e9 odn\u011bkud z americk\u00fdch ba\u017ein nebo z jin\u00e9 amazonsk\u00e9 p\u00e1nve, jsou na Podkarpatsku p\u0159ijaty, \u017eij\u00ed u\u017e tolik let a kr\u00e1sn\u011b rostou. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 pan profesor tajn\u00e9 v\u011bdomosti, o kter\u00e9 se se mnou jednou pod\u011bl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u017dijeme v realit\u011b, kterou ur\u010duje v\u00e1lka na Ukrajin\u011b. Pol\u00e1ci zm\u011bnili paradigma pomoci uprchl\u00edk\u016fm, co\u017e ovlivnilo na\u0161e pozitivn\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed ve sv\u011bt\u011b a dalo n\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed pr\u00e1vo hl\u00e1sit se ke \"sv\u00fdm\". V posledn\u00edch dnech se hodn\u011b mluvilo o odhalen\u00ed soch lv\u016f p\u0159ed h\u0159bitovem Orl\u0105t Lwowskich. Od Mariusze Olbromsk\u00e9ho v\u00edm, \u017ee spolu s profesorem Pi\u00f3reck\u00fdm vedou \"partyz\u00e1nskou v\u00e1lku\", aby na\u0161i padl\u00ed krajan\u00e9 spo\u010dinuli na d\u016fstojn\u00e9m m\u00edst\u011b - bez odpadk\u016f, bez trosek, v \u00fakrytu p\u0159\u00edrody. Proto jsem r\u00e1d, \u017ee m\u00e1m mo\u017enost se na tento pozoruhodn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh zeptat osobn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Jerzy Pi\u00f3recki:<\/strong> Rozhovor poskytla Marta Olejnik<\/em><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Mariusz Olbromski<\/strong><\/p>\n\n\n\n Samoz\u0159ejm\u011b potvrzuji slova profesora Jerzyho Pi\u00f3reck\u00e9ho. Jen bych dodal, \u017ee mimo jin\u00e9 vznesl ot\u00e1zku, kter\u00e1 je ve\u0159ejnosti zcela nezn\u00e1m\u00e1. No, na za\u010d\u00e1tku 90. let jsem jako \u0159editel odboru kultury, sportu a cestovn\u00edho ruchu na Przemy\u0161lsk\u00e9m vojvodsk\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b vymyslel a napsal projekt na podeps\u00e1n\u00ed dohody mezi tehdej\u0161\u00edm Przemy\u0161lsk\u00fdm a Lvovsk\u00fdm vojvodstv\u00edm o vz\u00e1jemn\u00e9 ochran\u011b h\u0159bitov\u016f. Zab\u00fdval jsem se hlavn\u011b h\u0159bitovem Orl\u00edk\u016f v Lichkov\u011b, ale nejen j\u00edm. Proto\u017ee m\u00e1m nap\u0159\u00edklad sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 poh\u0159ben\u00e9 na h\u0159bitov\u011b v Javorov\u00e9m. A v t\u00e9 dob\u011b tyto pohrani\u010dn\u00ed h\u0159bitovy vypadaly hrozn\u011b, v\u0161echno bylo zni\u010den\u00e9 a zane\u0159\u00e1d\u011bn\u00e9. P\u0159esv\u011bd\u010dil jsem tedy tehdej\u0161\u00edho guvern\u00e9ra P\u0159emy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed Jana Musia\u0142a, aby m\u011b s t\u00edmto projektem, p\u0159elo\u017een\u00fdm i do ukrajin\u0161tiny, poslal do Lvova a pov\u011b\u0159il m\u011b jedn\u00e1n\u00edm o t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm informoval \u00fa\u0159ady ve Var\u0161av\u011b. Na cest\u011b m\u011b doprov\u00e1zel profesor Jerzy Pi\u00f3recki, kter\u00fd se jel mimo jin\u00e9 pod\u00edvat, jak vypad\u00e1 h\u0159bitov orl\u016f. Byl star\u0161\u00ed a zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, a tak mi poradil. Na lvovsk\u00e9 radnici jsem jednal s ukrajinskou stranou (bylo tam asi \u010dty\u0159icet lid\u00ed), ale byl tam tak\u00e9 profesor Jerzy Pi\u00f3recki a dal\u0161\u00ed lid\u00e9, ke kter\u00fdm jsem m\u011bl d\u016fv\u011bru: zesnul\u00fd Stanis\u0142aw Czerkas, p\u0159edseda Polsk\u00e9ho kulturn\u00edho svazu ve Lvov\u011b, zesnul\u00e1 Emilia Chmielov\u00e1, p\u0159edsedkyn\u011b Federace polsk\u00fdch organizac\u00ed na Ukrajin\u011b. V\u0161ichni tito lid\u00e9 se zapojili do rozhovoru a poskytli mi podporu. Tak\u00e9 konzul Polsk\u00e9 republiky ve Lvov\u011b, jeho\u017e jm\u00e9no si bohu\u017eel nepamatuji. Setk\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnil tak\u00e9 Tadeusz Bobrowski, \u0159editel velk\u00e9 polsk\u00e9 spole\u010dnosti Energopol, kter\u00e1 m\u011bla z\u00e1kladnu nedaleko Lvova a k dispozici n\u011bkolik set n\u00e1kladn\u00edch automobil\u016f. Zam\u011bstn\u00e1vala n\u011bkolik set pracovn\u00edk\u016f. Po v\u00edce ne\u017e t\u0159\u00edhodinov\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed na lvovsk\u00e9 radnici jsem m\u011bl pocit por\u00e1\u017eky, proto\u017ee ukrajinsk\u00e1 strana nakonec s podpisem dokumentu nesouhlasila. A tak jsem se na z\u00e1v\u011br, ne\u017e jsem se rozlou\u010dil, zeptal p\u0159edsedy m\u011bstsk\u00e9 rady, jestli by mu bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdyby na hrobech jeho bl\u00edzk\u00fdch le\u017eely odpadky, a on jako by se najednou vzpamatoval a odpov\u011bd\u011bl, \u017ee ne. \"Tak a\u0165 se vy a va\u0161i kolegov\u00e9 zamysl\u00edte nad t\u00edm, jak se c\u00edt\u00ed rodiny t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed le\u017e\u00ed na orl\u0105tsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b,\" \u0159ekl jsem. \"Dohodn\u011bte se, \u017ee alespo\u0148 odstran\u00edte odpadky.\" S t\u00edm - po rozhovoru s radn\u00edmi a poradci - souhlasil, ale nic nepodepsal. \u0158ekl jen, \u017ee br\u00e1nu h\u0159bitova otev\u0159ou, ale jen na m\u011bs\u00edc, ne d\u00e9le. Odch\u00e1zel jsem ze s\u00e1lu radnice s pocitem por\u00e1\u017eky, ale \u0159editel Bobrowski ke mn\u011b p\u0159istoupil a \u0159ekl: \"D\u00e1my, tohle je velk\u00fd \u00fasp\u011bch. To je za\u010d\u00e1tek rekonstrukce. Odvezeme v\u0161echny odpadky a su\u0165.\" A to se tak\u00e9 stalo. V t\u00e9 dob\u011b byly odpadky a su\u0165 na cel\u00e9m orlovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b vysok\u00e9 asi \u010dty\u0159i metry. Cel\u00e1 byla zarostl\u00e1 plevelem, kop\u0159ivami a velk\u00fdmi, divoce rostouc\u00edmi topoly. Od \u010dasn\u00e9ho r\u00e1na do pozdn\u00ed noci jezdily po cel\u00fd m\u011bs\u00edc n\u00e1kladn\u00ed automobily a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni pracovn\u00edci Energopolu vykon\u00e1vali dobrovolnou pr\u00e1ci. A i pozd\u011bji profesor Jerzy Pi\u00f3recki nejednou p\u0159ev\u00e1\u017eel rostliny na Orl\u00ed h\u0159bitov ze sv\u00e9ho n\u00e1dhern\u00e9ho arboreta u Przemy\u015blu, poka\u017ed\u00e9 s velk\u00fdmi probl\u00e9my a pot\u00ed\u017eemi. Pokud se nem\u00fdl\u00edm, je nyn\u00ed krom\u011b m\u011b jedin\u00fdm \u017eij\u00edc\u00edm polsk\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem a sv\u011bdkem t\u011bchto rozhovor\u016f a ud\u00e1lost\u00ed. Samostatnou kapitolou nezi\u0161tn\u00e9 pomoci profesora Jerzyho Pi\u00f3reck\u00e9ho polsk\u00fdm komunit\u00e1m ve Lvov\u011b a v Kresech je podpora mal\u00ed\u0159sk\u00fdch plen\u00e9r\u016f v Arboretu a \u010detn\u00e1 setk\u00e1n\u00ed s herci Polsk\u00e9ho lidov\u00e9ho divadla, aktivisty Polsk\u00fdch kulturn\u00edch spolk\u016f, kter\u00e1 jsme s man\u017eelkou organizovali v 90. letech i pozd\u011bji. Bylo jich mnoho. Ale to u\u017e je jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Profesor Jerzy Pi\u00f3recki Gdy patrzymy na Arboretum, trudno wyobrazi\u0107 sobie ogrom czasu i pracy potrzebnych, by stworzy\u0107 ten cud natury. Nie jest to jednak dzie\u0142o samej przyrody i ludzkich r\u0105k. Pomog\u0142a ogromna wiedza profesora. No i serce. Ro\u015bliny to czuj\u0105. Gdy spacerujemy, Jerzy Pi\u00f3recki po kolei nazywa ro\u015bliny, kt\u00f3re w wi\u0119kszo\u015bci widz\u0119 pierwszy raz w […]<\/p>","protected":false},"author":5,"featured_media":5358,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[36,14],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5351"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5351"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5351\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6822,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5351\/revisions\/6822"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5358"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5351"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5351"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5351"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
Rostliny jsme na Ukrajinu p\u0159ev\u00e1\u017eeli velmi obt\u00ed\u017en\u00fdm zp\u016fsobem. Nejhor\u0161\u00ed byla doprava, proto\u017ee neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed, jak\u00e1 maj\u00ed dopravci dnes - st\u00e1li jsme n\u011bkolik hodin na hranic\u00edch s doklady. Aby to bylo v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, sb\u00edrali jsme nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1mky - nap\u0159\u00edklad se svat\u00fdm Flori\u00e1nem, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b pova\u017eov\u00e1n za v\u00fdznamnou instituci. \u010c\u00edm v\u00edce raz\u00edtek jste nasb\u00edrali, t\u00edm snaz\u0161\u00ed bylo p\u0159ekro\u010dit hranice. Fronty na hranic\u00edch byly dlouh\u00e9 n\u011bkolik kilometr\u016f. Lid\u00e9 ve velk\u00fdch skupin\u00e1ch t\u00e1bo\u0159ili cel\u00e9 dny v p\u0159\u00edkopech a zelen\u00fdch p\u00e1sech, kter\u00e9 obna\u017eovaly krajnici. Kdy\u017e jsme s Mariuszem jeli privilegovan\u00fdm konzul\u00e1rn\u00edm vozem, sk\u00e1kali n\u00e1m na kapotu auta nerv\u00f3zn\u00ed, unaven\u00ed lid\u00e9 s d\u011btmi, abychom se vyhnuli p\u0159epln\u011bn\u00fdm cestuj\u00edc\u00edm.
\u010c\u00ed to byla iniciativa?<\/strong>
Nem\u011blo by se zapom\u00ednat, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b na mnoha m\u00edstech Polska vznikaly spont\u00e1nn\u00ed iniciativy - jak v tehdej\u0161\u00edch re\u00e1li\u00edch zachr\u00e1nit polsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed ve ztracen\u00fdch zem\u00edch. Ocitl jsem se ve skupin\u011b podn\u011bt\u016f, jak prov\u00e1d\u011bt \u00faklid a \u00fadr\u017ebu d\u0159evin na h\u0159bitov\u011b \u0141yczakowsk\u00fdch.
Iniciativa nep\u0159ekro\u010dila hranice Polska kv\u016fli nedostatku vhodn\u00e9ho vybaven\u00ed a lid\u00ed s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm v\u00fdcvikem.
Przemy\u015bl je v\u0161ak nejbl\u00ed\u017ee Lvovu a podle Mariusze Olbromsk\u00e9ho jsem se jako doprovodn\u00e1 osoba ocitl v jedn\u00e1n\u00ed s m\u011bstsk\u00fdmi a oblastn\u00edmi \u00fa\u0159ady Lvova. O jejich pr\u016fb\u011bhu informoval Mariusz Olbromski. Za sebe bych cht\u011bl dodat, \u017ee na posledn\u00edm bou\u0159liv\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed na lvovsk\u00e9 radnici provokoval mimo jin\u00e9 tlumo\u010dn\u00edk, kter\u00fd k projev\u016fm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f jedn\u00e1n\u00ed p\u0159idal \u0159adu dal\u0161\u00edch tvrzen\u00ed o navr\u00e1cen\u00ed architektonick\u00fdch objekt\u016f v Przemy\u015blu Ukrajinc\u016fm jako z\u00e1kladu pro jedn\u00e1n\u00ed.
Dnes lze \u0159\u00edci, \u017ee ukrajinsk\u00e1 strana z\u00edskala zp\u011bt mnohem v\u00edce, s v\u00fdjimkou kostela a kl\u00e1\u0161tera otc\u016f karmelit\u00e1n\u016f, kter\u00e9 zalo\u017eil Marcin Krasicki. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dlouh\u00fdch letech \u00fa\u0159ady Polsk\u00e9 republiky postupn\u011b, na n\u00e1klady m\u011bsta Przemy\u0161l, s velk\u00fdmi p\u0159est\u00e1vkami a pomalu z\u00edsk\u00e1valy od \u00fa\u0159ad\u016f m\u011bsta Lvova povolen\u00ed k obnov\u011b vojensk\u00e9ho h\u0159bitova na Lichakovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.
Na setk\u00e1n\u00ed ve Lvov\u011b Mariusz Olbromski, vybaven\u00fd dopisem o z\u00e1m\u011bru jm\u00e9nem gubern\u00e1tora Przemy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed Jana Musia\u0142a, deklaroval spolupr\u00e1ci mezi Przemy\u0161lsk\u00fdm vojvodstv\u00edm a Oblastn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed radou ve Lvov\u011b, vyj\u00e1d\u0159il p\u00e9\u010di o ukrajinsk\u00e9 h\u0159bitovy v Przemy\u0161lsk\u00e9m vojvodstv\u00ed a z ukrajinsk\u00e9 strany nab\u00eddl p\u00e9\u010di o polsk\u00e9 h\u0159bitovy ve Lvovsk\u00e9 oblasti.
V rozhovorech o z\u00e1chrann\u00fdch prac\u00edch na vojensk\u00fdch h\u0159bitovech nebylo mo\u017en\u00e9 pokra\u010dovat a o \u010demkoli jin\u00e9m se v\u016fbec nedalo mluvit.
Tam v katakomb\u00e1ch byla je\u0161t\u011b \u017eelezni\u010dn\u00ed lokomotiva, kter\u00e1 v zim\u011b vyt\u00e1p\u011bla kamenickou d\u00edlnu. Mnoho kamenick\u00fdch materi\u00e1l\u016f poch\u00e1z\u00ed z v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku na orl\u0105tsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b nebo z jin\u00fdch polsk\u00fdch pam\u00e1tek. Horn\u00ed \u010d\u00e1st vojensk\u00e9ho h\u0159bitova s kapl\u00ed a katakombami byla od h\u0159bitova odd\u011blena zd\u00ed z betonov\u00fdch blok\u016f (obr. 5), kter\u00e1 ve skute\u010dnosti neexistovala, proto\u017ee p\u016fda byla zor\u00e1na a srovn\u00e1na sut\u00ed, odpadky a zeminou z nedalek\u00fdch v\u00fdkop\u016f nov\u011b postaven\u00fdch budov. V\u00fd\u0161ka n\u00e1spu se pohybovala od dvou do \u010dty\u0159 metr\u016f a v\u00edce. K\u0159\u00ed\u017ee z n\u00e1hrobk\u016f byly p\u0159ivezeny jako pra\u017ece pro nedalekou tramvajovou tra\u0165.
Jedn\u00edm z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch moment\u016f setk\u00e1n\u00ed byly tich\u00e9 prosby Tadeusze Bobrowsk\u00e9ho, \u0159editele spole\u010dnosti Energopol, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b prov\u00e1d\u011bla stavebn\u00ed pr\u00e1ce na \u00farodn\u00e9 p\u016fd\u011b v okol\u00ed Lvova. Jak jsem ji\u017e uvedl, \u0159editel opakovan\u011b \u017e\u00e1dal o povolen\u00ed, aby firma mohla na h\u0159bitov vlastn\u00ed dopravou p\u0159iv\u00e9zt zeminu na obnovu n\u00e1hrobk\u016f, a z\u00e1rove\u0148 \u017e\u00e1dal o p\u00edsemn\u00e9 povolen\u00ed ke vstupu na h\u0159bitov. Tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 ofici\u00e1ln\u00edmu odm\u00edtnut\u00ed obdr\u017eet p\u00edsemn\u00e9 povolen\u00ed m\u00edstop\u0159edseda Lvovsk\u00e9 oblastn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed rady, kter\u00fd sch\u016fzi p\u0159edsedal, prohl\u00e1sil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dopis nen\u00ed pot\u0159eba, proto\u017ee v m\u00edstnosti je p\u0159\u00edtomen \u0159editel Lja\u010divsk\u00e9ho h\u0159bitova a pro\u010d nekomunikovat. Jako by \u0161lo o diskr\u00e9tn\u00ed dohodu mezi ob\u011bma mu\u017ei, tedy \u0159editelem Bobrovsk\u00fdm a \u0159editelem Licha\u010devsk\u00e9ho h\u0159bitova, \u017ee se v\u011bc\u00ed budou zab\u00fdvat, co\u017e se ve skute\u010dnosti uk\u00e1zalo jako re\u00e1ln\u00e9 a firma Energopol nejen\u017ee p\u0159ivezla hromadu \u010derstv\u00e9 zeminy, ale p\u0159edev\u0161\u00edm vlastn\u00edm transportem za\u010dala odv\u00e1\u017eet hromady suti a zeminy ze h\u0159bitova. Do t\u00e9 doby to byli p\u0159edev\u0161\u00edm lid\u00e9 ze Spolku pro p\u00e9\u010di o vojensk\u00e9 hroby ve Lvov\u011b, kte\u0159\u00ed ru\u010dn\u011b sb\u00edrali su\u0165 a zeminu z n\u00e1hrobk\u016f a v r\u016fzn\u00fdch n\u00e1dob\u00e1ch a traka\u0159\u00edch ji odv\u00e1\u017eeli na hromady a prostor mezi n\u00e1hrobky zdobili rostlinami (obr. 1).
V prvn\u00ed f\u00e1zi p\u00e9\u010de o obna\u017een\u00e9 hroby \u017eeny ze spolku spont\u00e1nn\u011b vysazovaly okrasn\u00e9 druhy rostlin, kter\u00e9 rostly v bl\u00edzkosti jejich domu, tedy okrasn\u00e9 rostliny - p\u016fdopokryvn\u00e9 rostliny - letni\u010dky, kter\u00e9 pot\u0159ebovaly o\u0161et\u0159ovat (obr. 4). S p\u0159\u00edchodem zimy uhynuly a na ja\u0159e se musely znovu vysadit.
Pr\u00e1ci \u0159\u00eddil p\u0159edev\u0161\u00edm Eugeniusz Cydzik (obr. 6). Od t\u00e9 doby se skupina energick\u00fdch lid\u00ed z Energopolu spont\u00e1nn\u011b a s pomoc\u00ed \u0159editele Tadeusze Bobrowsk\u00e9ho ujala dlouholet\u00e9ho \u00fasil\u00ed o \u00faklid vojensk\u00e9ho h\u0159bitova ve sv\u00e9m voln\u00e9m \u010dase. Dekonstrukce odhalila neporu\u0161en\u00e9 n\u00e1hrobky, ale ji\u017e bez k\u0159\u00ed\u017e\u016f. Nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem bylo odstran\u011bn\u00ed velk\u00fdch topol\u016f z aleje polo\u017een\u00e9 na hlavn\u00ed ose h\u0159bitova - mezi V\u00edt\u011bzn\u00fdm obloukem a kapl\u00ed, ale i s t\u00edm si pracovn\u00edci a \u0159editel Energopolu poradili.
Jakmile byly pozemky odhaleny, za\u017eili jsme r\u016fzn\u00e1 dobrodru\u017estv\u00ed p\u0159i p\u0159evozu rostlin z Polska na Ukrajinu. Na jednu z cest jsem se vydal spole\u010dn\u011b s kolegou Tomaszem Nowakem, \u0159editelem botanick\u00e9 zahrady Vratislavsk\u00e9 univerzity, kter\u00fd sb\u00edral rostliny k v\u00fdsadb\u011b a z\u00e1rove\u0148 se uk\u00e1zal jako d\u016fle\u017eit\u00fd specialista na jejich balen\u00ed do aut. Do sv\u00e9 nysy dok\u00e1zal nacpat nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed hrnc\u016f. Zastavili jsme na hranic\u00edch v Medyce, v t\u00e9 dob\u011b bylo na Ukrajin\u011b m\u00f3dn\u00ed vozit hl\u00edzy brambor z Polska. Karant\u00e9nn\u00ed specialistka na rostliny se zaj\u00edmala o zn\u00e1mky z botanick\u00e9 zahrady a neb\u00fdt toho, pravd\u011bpodobn\u011b by si st\u00e1le myslela, \u017ee p\u0159ev\u00e1\u017e\u00edme brambory, a dala by n\u00e1m povolen\u00ed k jejich p\u0159evozu. My jsme to v\u0161ak potvrdili a konzultace s Kyjevem za\u010daly nanovo. Nepomohlo ani horliv\u00e9 uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed pana Tomasze, \u017ee vezeme dar pro ukrajinsk\u00fd lid a m\u011bsto Lvov. Po mnoha hodin\u00e1ch n\u00e1m bylo ozn\u00e1meno, \u017ee na m\u00edst\u011b je bufet pro pohrani\u010dn\u00edky, a my jsme se sna\u017eili p\u0159e\u010dkat dlouh\u00e9 hodiny \u010dek\u00e1n\u00ed na povolen\u00ed k odjezdu. Poda\u0159ilo se n\u00e1m to hlavn\u011b proto, \u017ee jeden z koleg\u016f str\u010dil botu mezi dve\u0159e bufetu a nenechal je zav\u0159\u00edt. Str\u00e1vili jsme tam mnoho hodin, police bufetu byly \u010derven\u00e9 od papriky a k dispozici byl velk\u00fd kotel sladk\u00e9 k\u00e1vy. V nich jsme str\u00e1vili t\u00e9m\u011b\u0159 osm hodin v bufetu, ne\u017e n\u00e1m bylo sd\u011bleno, \u017ee na\u0161e auto Nysa nen\u00ed p\u0159ipraveno k p\u0159eprav\u011b. Na konci dne se je\u0161t\u011b jednou setk\u00e1v\u00e1me s pracovnic\u00ed rostlinn\u00e9 karant\u00e9ny a na jej\u00ed \u017e\u00e1dost otev\u00edr\u00e1me zadn\u00ed dve\u0159e Nysy, ze kter\u00fdch se na n\u00e1s vysypaly des\u00edtky kv\u011btin\u00e1\u010d\u016f. Pan\u00ed z kancel\u00e1\u0159e vezme jeden z prvn\u00edch kv\u011btin\u00e1\u010d\u016f, vynd\u00e1 z n\u011bj sazenici jalovce a vypadne na n\u011bj p\u016fl kv\u011btin\u00e1\u010de \u017e\u00ed\u017eal. Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch se n\u00e1m poda\u0159ilo p\u0159ekro\u010dit hranice. Od t\u00e9 doby p\u0159epravu rostlin z Bolestraszyc do Lvova zaji\u0161\u0165ovala spole\u010dnost Energopol.
A po mnoho let jsme na ka\u017ed\u00e9m nov\u00e9m obna\u017een\u00e9m hrob\u011b vysazovali jalovce. Nejprve rychle rostouc\u00ed a pot\u00e9 se zpomalen\u00fdm r\u016fstem velmi n\u00edzk\u00e9, nevy\u017eaduj\u00edc\u00ed \u010dast\u00fd \u0159ez. V pr\u016fb\u011bhu \u010dasu firmy spojen\u00e9 s obnovou h\u0159bitova nahradily v\u00fdsadbu jalovc\u016f kamenn\u00fdm \u0161t\u011brkem, kter\u00fd rovn\u011b\u017e zarostl plevelem, a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b byla d\u00edky \u00fasil\u00ed Tadeusze Cydzika a dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f Spolku pro p\u00e9\u010di o vojensk\u00e9 hroby zalo\u017eena forma v\u00fdsadby jalovc\u016f (obr. 2-5).<\/p>\n\n\n\n
Dlouholet\u00ed a vytrval\u00ed spr\u00e1vci H\u0159bitova obr\u00e1nc\u016f ozbrojen\u00fdch sil ze Spolku pro p\u00e9\u010di o vojensk\u00e9 hroby ve Lvov\u011b byli prvn\u00ed, kdo odkryl n\u00e1hrobky zpod sutin a pe\u010doval o kv\u011btiny na nich. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci Arboreta v Bolestraszyc\u00edch v roce 1994 nav\u0161t\u00edvili Przemy\u015bl, Kalv\u00e1rii Pac\u0142awskou a Cz\u0119stochowou.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
B\u011bhem pobytu v arboretu host\u00e9 ze Lvova pod veden\u00edm otce Henryka Pszonyho nav\u0161t\u00edvili Krakov, \u0141agiewniki, Cz\u0119stochowou a Kalwarii Pac\u0142awskou. Z arboreta je doprov\u00e1zeli Marzena Kluz a Kazimierz Kozak. Dopravu zap\u016fj\u010dil \u0159editel autobusov\u00e9 dopravy PKS z Przemy\u015blu.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n