Ne\u00fa\u010dastnil jsem se setk\u00e1n\u00ed a aktivit Klub\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury, kter\u00e9 daly vzniknout nez\u00e1visl\u00e9mu hnut\u00ed. V roce 1983 zem\u0159el m\u016fj man\u017eel Waldemar Niezgoda, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem v d\u016fsledku stann\u00e9ho pr\u00e1va, a j\u00e1, pono\u0159en\u00e1 do smutku, jsem se ocitla v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee tam bylo vystoupen\u00ed Krzysztofa Kolbergera nebo setk\u00e1n\u00ed s Tomaszem Jastruruem, ale ne pro m\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Krzysztof Kaniewski, novin\u00e1\u0159, vydavatel, organiz\u00e1tor turistiky a v\u00fdznamn\u00e1 osobnost na\u0161eho prost\u0159ed\u00ed, m\u011b p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci se skupinou lid\u00ed, kte\u0159\u00ed pozd\u011bji zalo\u017eili \u010dasopis s n\u00e1zvem \"Strychem Kulturalny\". Byl jsem asi dobrou akvizic\u00ed - od roku 1973 jsem provozoval staro\u017eitnictv\u00ed Desa v Przemy\u015blu a od roku 1976 galerii sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed (Galerie Desa, Fredry 5), znal jsem dob\u0159e v\u00fdtvarnou komunitu a mohl jsem pomoci s organizac\u00ed v\u00fdstav, a to jak v\u011bcn\u011b, tak prakticky, nap\u0159. zap\u016fj\u010den\u00edm r\u00e1m\u016f obraz\u016f. Setkali jsme se v byt\u011b Kaniewsk\u00fdch v podkrov\u00ed domu na Katedr\u00e1ln\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed 2, kde dnes s\u00eddl\u00ed Arcidiec\u00e9zn\u00ed muzeum v Przemy\u015blu, ale tehdy, v roce 1985, pat\u0159ila budova Przemy\u0161lsk\u00e9mu oblastn\u00edmu muzeu, nyn\u00ed N\u00e1rodn\u00edmu muzeu, a Krzysztofova \u017eena Basia tam pracovala jako konzerv\u00e1torka um\u011bn\u00ed, tak\u017ee vyu\u017e\u00edvali slu\u017eebn\u00ed byt. Setk\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnili: hostitel Marek Kuchci\u0144ski, j\u00e1 a Marek Zazula - hudebn\u00edk, absolvent krakovsk\u00e9 hudebn\u00ed akademie, violoncellista, dirigent, zakladatel souboru Capella Premislennsis, jedna z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed nez\u00e1visl\u00e9ho hnut\u00ed. Po t\u011bchto setk\u00e1n\u00edch jsme za\u010dali pracovat konkr\u00e9tn\u011b. Zah\u00e1jili jsme s\u00e9rii b\u00e1snick\u00fdch setk\u00e1n\u00ed. Prvn\u00ed se odehr\u00e1la v m\u00e9m byt\u011b - s Ba\u0161kou Tondosem, druh\u00e1 v byt\u011b rodi\u010d\u016f Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho na ulici Matejki - s J\u00f3zefem Kurylakem, o kter\u00e9m jsme tehdy nev\u011bd\u011bli, \u017ee je agentem SB. Setk\u00e1n\u00ed s Ba\u0161kou v kalend\u00e1\u0159i \"Strychu\" jaksi nen\u00ed zaznamen\u00e1no, ale to s J\u00f3zefem ano - srpen 1985. Takov\u00e9 byly prvn\u00ed ud\u00e1losti Kulturn\u00edho podkrov\u00ed v Przemy\u015blu, vlastn\u011b jsme se podle m\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f na tom podkrov\u00ed setkali pot\u0159et\u00ed, proto\u017ee ve skute\u010dnosti je to v\u017edycky trochu jinak ne\u017e v kolektivn\u00ed pam\u011bti - stolet\u00e1 v\u00e1lka trvala sto \u0161estn\u00e1ct let, \u0159\u00edjnov\u00e1 revoluce prob\u011bhla v listopadu a Kulturn\u00ed podkrov\u00ed za\u010d\u00ednalo s panel\u00e1kem na 22. Styczni a v byt\u011b na Matejki.<\/p>\n\n\n\n
Vra\u0165me se k prvn\u00edmu setk\u00e1n\u00ed - Barbara Tondosov\u00e1, histori\u010dka um\u011bn\u00ed z Rzeszowa, moje zn\u00e1m\u00e1, byla vybr\u00e1na z\u00e1m\u011brn\u011b pro akci druh\u00e9ho okruhu, mimo cenzuru. Ba\u015bka a jej\u00ed man\u017eel Jurek Tur provozovali v Rzeszow\u011b prodejnu undergroundov\u00fdch publikac\u00ed a v\u0161ichni t\u0159i jsme byli ve skupin\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed podporovali KOR - V\u00fdbor na obranu d\u011bln\u00edk\u016f. Pravideln\u011b jsem jezdil do Rzeszowa nakupovat bro\u017eury - knihy, noviny - nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 tiskoviny, pom\u016fcky jako odznaky, bankovky s Jaruzelsk\u00fdm apod., kter\u00e9 jsem distribuoval v Przemy\u015blu. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto publikac\u00ed byly zdarma, ale v\u011bt\u0161ina z nich byla pom\u011brn\u011b drah\u00e1, proto\u017ee jste na svou \u010dinnost pot\u0159ebovali finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky - na inkoust, pap\u00edr, dopravu atd. Distribuce byla zdarma, proto\u017ee jsme na t\u00e9to \u010dinnosti nevyd\u011bl\u00e1vali - za jakoukoli cenu jsem publikaci koupil, za takovou jsem ji p\u0159edal d\u00e1l. Barbara Tondosov\u00e1 a Jerzy Tur jsou legend\u00e1rn\u00edmi osobnostmi Podkarpatska, kter\u00e9 dos\u00e1hly velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f v oblasti d\u011bjin um\u011bn\u00ed. K uct\u011bn\u00ed a uchov\u00e1n\u00ed jejich pam\u00e1tky byla vyd\u00e1na vzpom\u00ednkov\u00e1 kniha s n\u00e1zvem \"Nic nad origin\u00e1l\", na jejich t\u00e9ma se konaly v\u011bdeck\u00e9 konference a oni se v\u00fdznamn\u011b zaslou\u017eili o nez\u00e1vislost.<\/p>\n\n\n\n
Do t\u00e9to p\u016fdn\u00ed \u010dinnosti v Przemy\u015blu jsem vstoupil u\u017e se svou minulost\u00ed v podzemn\u00edm hnut\u00ed, i kdy\u017e Krzy\u015b Kaniewski, kdy\u017e m\u011b zval, o tom sp\u00ed\u0161e nev\u011bd\u011bl; pracovali jsme p\u0159ece v konspiraci.<\/p>\n\n\n\n
Kdo byl na prvn\u00ed sch\u016fzce? Dnes u\u017e si nevzpom\u00edn\u00e1m, ur\u010dit\u011b Marek Kuchci\u0144ski, Marek Zazula a J\u00f3zef Kurylak, kte\u0159\u00ed mimochodem nem\u011bli r\u00e1di b\u00e1sn\u011b Ba\u015bky Tondose a napadali je. U\u017e si tak\u00e9 nepamatuji, kdo se setk\u00e1n\u00ed s jeho poezi\u00ed z\u00fa\u010dastnil - mo\u017en\u00e1 Jan Musia\u0142, polonista a novin\u00e1\u0159, budouc\u00ed vojvoda a rektor univerzity, v na\u0161em hnut\u00ed budouc\u00ed redaktor nakladatelstv\u00ed \"Strych Kulturalny\". T\u0159eba Janusz Czarski, polonista a u\u010ditel, pak dlouholet\u00fd, dvojn\u00e1sobn\u00fd \u0159editel Kulturn\u00edho centra v Przemy\u015blu, kter\u00fd u\u017e ve svobodn\u00e9m Polsku p\u0159ivedl do Przemy\u015blu Krzysztofa Pendereck\u00e9ho, Leszka M\u0105dzika a dal\u0161\u00ed velk\u00e9 um\u011blce a zorganizoval mnoho v\u00fdznamn\u00fdch kulturn\u00edch akc\u00ed. To byl fenom\u00e9n skupiny Attic, \u017ee jsme hledali vysokou kulturu a \u017e\u00e1dn\u00e9 iniciativy pro n\u00e1s nebyly p\u0159\u00edli\u0161 obt\u00ed\u017en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Co znamen\u00e1 \"kulturn\u00ed podkrov\u00ed\" a odkud se vzal tento n\u00e1zev? Marek Kuchci\u0144ski, kter\u00fd je jist\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed osobou tohoto hnut\u00ed, m\u011bl na ulici W\u0119gierska zahradn\u00ed domek s kr\u00e1sn\u00fdm sadem a f\u00f3liovn\u00edkem, pod kter\u00fdm se p\u011bstovala raj\u010data. Vozil je na prodej na burzu do Slezska. P\u0159\u00edzem\u00ed t\u00e9to chalupy bylo docela oby\u010dejn\u00e9 - kuchy\u0148 se star\u00fdm kredencem, dva pokoje, ale patro, podkrov\u00ed, bylo p\u0159estav\u011bno na ob\u00fdvac\u00ed pokoj - ob\u00fdv\u00e1k, v podstat\u011b jeden prostor se spoustou knih, s obrazy a k\u0159esly. Kdy\u017e Marek p\u0159ipravil toto podkrov\u00ed pro setk\u00e1n\u00ed, bylo u\u017e t\u011b\u017ek\u00e9 hledat n\u011bco lep\u0161\u00edho - m\u011blo v\u0161echno: prostor, posezen\u00ed, kr\u00e1snou atmosf\u00e9ru a mil\u00e9ho hostitele, kter\u00fd se toho v\u0161eho ujal. Marek m\u011bl tak\u00e9 auto, toyotu, a t\u00edmto autem krom\u011b rozvozu raj\u010dat tak\u00e9 vozil hosty, zejm\u00e9na z Var\u0161avy, ale n\u011bkdy tak\u00e9 z Lublinu nebo jin\u00fdch m\u00edst. Mimochodem, na tomto m\u00edst\u011b lze dodat, \u017ee SB dala Markovi kryc\u00ed jm\u00e9no \"Toyota\" - velmi origin\u00e1ln\u00ed. Byl to Marek, kdo d\u00edky sv\u00fdm kontakt\u016fm pozval na p\u016fdu v\u011bt\u0161inu t\u011bch v\u00fdznamn\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se mezi n\u00e1mi objevili; koordinoval tak\u00e9 pr\u00e1ci mou, Zazuly, Musia\u0142a, Bonarka, Kaniewsk\u00e9ho nebo Jaro\u0161e. To znamen\u00e1, \u017ee byl hostitelem, organiz\u00e1torem t\u011bchto setk\u00e1n\u00ed, tak\u00e9 spoluorganiz\u00e1torem v\u00fdstav a spoluvydavatelem publikace. Sch\u016fzky v\u00fdhradn\u011b na p\u016fd\u011b za\u010daly v roce 1985. <\/p>\n\n\n\n
Tuto p\u016fdu na W\u0119giersk\u00e9 jsem znal u\u017e d\u0159\u00edve, chod\u00edval jsem tam na spole\u010densk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed um\u011bleck\u00e9 komunity na\u0161eho m\u011bsta. Markova prvn\u00ed \u017eena Iwona Mi\u015bkiewicz je mal\u00ed\u0159ka, velmi zaj\u00edmav\u00e1, maluje citliv\u00e9, vzne\u0161en\u00e9 obrazy strom\u016f, pt\u00e1k\u016f, p\u0159\u00edrody. B\u011bhem jej\u00edho pobytu ve W\u0119giersk\u00e9 byla uprost\u0159ed podkrov\u00ed mal\u00e1 m\u00edstnost ur\u010den\u00e1 pro mal\u00ed\u0159sk\u00fd ateli\u00e9r, kam jsme chodili.<\/p>\n\n\n\n
Je t\u0159eba tak\u00e9 dodat, \u017ee setk\u00e1v\u00e1n\u00ed v dom\u00e1cnostech bylo v t\u00e9 dob\u011b zcela b\u011b\u017en\u00e9. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b se to v podstat\u011b nepraktikuje. Dnes se po vernis\u00e1\u017ei nebo p\u0159i jin\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti chod\u00ed do kav\u00e1rny, baru nebo hospody, ale tehdy byly hospody hrozn\u00e9, pr\u00e1zdn\u00e9, s mizernou a neochotnou obsluhou a na\u0161e generace tam u\u017e nechodila, na rozd\u00edl od na\u0161ich rodi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b p\u011bstovali p\u0159edv\u00e1le\u010dnou tradici tancova\u010dek. A to nemluv\u00edme o hlavn\u00edm d\u016fvodu setk\u00e1v\u00e1n\u00ed v dom\u00e1cnostech - hled\u00e1n\u00ed oddechu od bezpe\u010dnostn\u00edch slu\u017eeb. P\u0159i sebemen\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti si tedy n\u011bkdo bral hosty k sob\u011b dom\u016f. V p\u0159\u00edpad\u011b podkrov\u00ed se krom\u011b W\u0119giersk\u00e9 jednalo o m\u016fj domov, byt v panelov\u00e9m dom\u011b na ulici 22 Stycznia. Jezd\u00edvali jsme tam nap\u0159\u00edklad po festivalech \u010clov\u011bk-B\u016fh-Sv\u011bt. N\u011bkolik setk\u00e1n\u00ed se uskute\u010dnilo tak\u00e9 v dom\u011b Mary\u0161i Stro\u0148sk\u00e9, dcery mal\u00ed\u0159e a chovatelky ko\u010dek; jej\u00ed kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm v ulici Matejki, pln\u00fd obraz\u016f, byl pro n\u00e1s tak\u00e9 otev\u0159en.<\/p>\n\n\n\n
Intelektu\u00e1ln\u011b i sv\u00fdmi kontakty byla hybnou silou, oporou a op\u011brn\u00fdm bodem Podkrov\u00ed Marta Sienicka, p\u0159ekladatelka a angli\u010dtin\u00e1\u0159ka, spolu se sv\u00fdm partnerem, rovn\u011b\u017e angli\u010dtin\u00e1\u0159em, Stefanem Makowieckim. Byli z Var\u0161avy a pr\u00e1v\u011b oni poslali na na\u0161e setk\u00e1n\u00ed mnoho skv\u011bl\u00fdch lid\u00ed, p\u0159ijeli s t\u00edmto hostem a Marta b\u011bhem p\u0159edn\u00e1\u0161ky p\u0159ekl\u00e1dala z angli\u010dtiny. Marta i Stefan, stejn\u011b jako Stefanova sestra El\u017cbieta Makowiecka, m\u011bli na p\u016fd\u011b sv\u00e9 vlastn\u00ed projevy. D\u00edky Mart\u011b p\u0159ijela do Przemy\u015blu Helen Ganlyov\u00e1, skv\u011bl\u00e1 um\u011blkyn\u011b z Oxfordu, kter\u00e1 s n\u00e1mi udr\u017euje kontakt dodnes, i kdy\u017e se j\u00ed nyn\u00ed \u0161patn\u011b cestuje. P\u0159i\u0161la k n\u00e1m ve skupin\u011b dal\u0161\u00edch oxfordsk\u00fdch um\u011blc\u016f - byli to Alan Franklin, Cally Le Poer Trench, Roger Perkins. Helen se pozd\u011bji stala \u010dlenkou um\u011bleck\u00e9 skupiny Salty's a nad\u00e1le spolupracuje s Jadwigou Sawickou na um\u011bleck\u00fdch aktivit\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Jadwiga Sawicka je osobnost\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00ed kari\u00e9rou a sl\u00e1vou mezi p\u0159emy\u0161lsk\u00fdmi um\u011blci. Vizu\u00e1ln\u00ed um\u011blkyn\u011b - mal\u00ed\u0159ka, autorka instalac\u00ed, kur\u00e1torka v\u00fdstav, profesorka Fakulty um\u011bn\u00ed UR, jej\u00ed d\u00edla jsou mimo jin\u00e9 ve sb\u00edrk\u00e1ch N\u00e1rodn\u00edho muzea v Krakov\u011b nebo Zach\u0119ty a m\u00e1 vlastn\u00ed kapitolu v albu \"Um\u011blkyn\u011b\" vedle Bozna\u0144sk\u00e9 nebo Stryje\u0144sk\u00e9. Vystavovala v New Yorku, V\u00eddni atd. U Strycha byla od za\u010d\u00e1tku a v\u00fdtvarn\u011b p\u0159ipravila druh\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed publikace \"Strych Kulturalny\". Grafick\u00e1 \u00farove\u0148 tohoto periodika byla od po\u010d\u00e1tku vynikaj\u00edc\u00ed; prvn\u00ed \u010d\u00edslo navrhl Miroslav Koco\u0142, grafik, akademick\u00fd u\u010ditel na Univerzit\u011b Mikul\u00e1\u0161e Kopern\u00edka v Toruni, kresl\u00ed\u0159, arteterapeut. Spolu se svou \u017eenou, v\u00fdtvarnic\u00ed Beatou Bober-Koco\u0142, se p\u0159est\u011bhovali z Przemy\u015blu do Torun\u011b. T\u0159et\u00ed \u010d\u00edslo ilustroval tehdej\u0161\u00ed man\u017eel Jadwigy, Stanislaw Koba, kritik, kter\u00fd vystudoval Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Krakov\u011b a nyn\u00ed tam \u017eije. Dal\u0161\u00ed \u010d\u00edsla graficky zpracovali: Mariusz Ko\u015bciuk, Marek Mikrut a Andrzej Cieszy\u0144ski.<\/p>\n\n\n\n
Ji\u017e od dob Klubu katolick\u00e9 inteligence byl v t\u00e9to skupin\u011b Jerzy Bonarek, zab\u00fdval se knihami a u knih z\u016fstal; dnes je majitelem knihkupectv\u00ed a kav\u00e1rny Libera, obl\u00edben\u00e9ho m\u00edsta obyvatel Przemy\u0161le. Jurkovu roli v logistick\u00fdch \u010dinnostech nelze p\u0159ece\u0148ovat. V oblasti knih ho v t\u00e9to pr\u00e1ci podporovala jeho budouc\u00ed man\u017eelka Beata. D\u016fle\u017eitou \u00fa\u010dastnic\u00ed setk\u00e1n\u00ed byla tak\u00e9 Lucyna, pozd\u011bji Czarska, Januszova man\u017eelka, muzejn\u00ed konzerv\u00e1torka. V\u011bt\u0161iny jedn\u00e1n\u00ed se v\u00fdznamn\u011b \u00fa\u010dastnila tak\u00e9 Brygida Pisz-Buszov\u00e1, konzerv\u00e1torka ze stejn\u00e9ho odd\u011blen\u00ed muzea. P\u0159\u00edtomen byl i jej\u00ed budouc\u00ed man\u017eel, l\u00e9ka\u0159 Mirek Busz. <\/p>\n\n\n\n
Setk\u00e1n\u00ed se konala na b\u00e1zi sch\u016fzek, nap\u0159\u00edklad v knihovn\u011b nebo klubu, kam \u010dlov\u011bk p\u0159i\u0161el, nic nejedl a nepil, vyslechl si p\u0159edn\u00e1\u0161ku a pak ode\u0161el. N\u011bkter\u00e9 mal\u00e9 skupinky samoz\u0159ejm\u011b z\u016fstaly o n\u011bco d\u00e9le, va\u0159ily, jedly a pily.<\/p>\n\n\n\n
Mo\u017en\u00e1 jednou nap\u00ed\u0161u samostatn\u00fd text o na\u0161\u00ed v\u00fdstavn\u00ed \u010dinnosti s vypr\u00e1v\u011bn\u00edm o autorech a charakteristice v\u00fdstav, ale zde, kdy\u017e mluv\u00edm o prost\u0159ed\u00ed p\u016fdy, stoj\u00ed za to zm\u00ednit se o jedn\u00e9 v\u00fdstav\u011b - ve sklep\u011b franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera p\u0159edstavili sv\u00e1 d\u00edla dva p\u0159\u00e1tel\u00e9, \u00fa\u010dastn\u00edci p\u016fdn\u00edch setk\u00e1n\u00ed, obyvatel\u00e9 Przemy\u0161le, Jerzy Cepi\u0144ski a Mariusz Ko\u015bciuk. Oba vystudovali Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Krakov\u011b a vystavovali abstraktn\u00ed obrazy, ka\u017ed\u00fd zcela jinak - Jurek byl nespoutan\u00fd, expresivn\u00ed mal\u00ed\u0159, zat\u00edmco Mariusz hledal rafinovan\u00e1 kompozi\u010dn\u00ed a barevn\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed. Franti\u0161k\u00e1ni n\u00e1m bezplatn\u011b a srde\u010dn\u011b poskytli prostory v suter\u00e9nu kostela, kam jsme vstoupili z \u00farovn\u011b ulice Franciszka\u0144sk\u00e9. S kuri\u00ed a kl\u00e1\u0161terem hovo\u0159il snad Marek Zazula, kter\u00fd se v t\u011bchto sf\u00e9r\u00e1ch dob\u0159e orientoval a \u010dasto vedl bilater\u00e1ln\u00ed diplomacii. Byli tu v\u0161ak i dal\u0161\u00ed. Krom\u011b toho n\u00e1s podpo\u0159il biskup Antoni Tokarczuk a far\u00e1\u0159 m\u00e9 farnosti, otec Stanislaw Zarych. Oba kn\u011b\u017e\u00ed zanechali v d\u011bjin\u00e1ch Przemy\u0161le kr\u00e1snou stopu.<\/p>\n\n\n\n
Franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 podzem\u00ed z\u016fstalo na\u0161\u00edm hlavn\u00edm v\u00fdstavn\u00edm prostorem a\u017e do roku 1989. Zde je t\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee hostitel\u00e9, otcov\u00e9 franti\u0161k\u00e1ni, nikdy nezasahovali do obsahu vystaven\u00fdch d\u011bl. Vzpom\u00edn\u00e1m si na vizu\u00e1ln\u011b kontroverzn\u00ed, ale velmi pronikav\u00fd obraz Janusze Szpyta. Pr\u00e1ce byla pom\u011brn\u011b drastick\u00e1, ale v\u00fdstava nebyla zak\u00e1z\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n
Dnes je to t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9, ale uspo\u0159\u00e1dali jsme tam asi 50 v\u00fdstav. Za v\u0161echny jmenujme v\u00fdstavy Tadeusze Boruty, Zygmunta Czyze nebo Jacka Fedorowicze, s nimi\u017e jsem n\u011bjakou dobu spolupracoval. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm festivalem pro n\u00e1s byl festival \u010clov\u011bk-B\u016fh-Sv\u011bt, kter\u00fd se vyv\u00edjel od jednoho ro\u010dn\u00edku k druh\u00e9mu. Za\u010dala jako v\u00fdstava um\u011blc\u016f z Przemy\u0161lu, pak arcidiec\u00e9ze a dal\u0161\u00ed, t\u0159et\u00ed, u\u017e byla mezin\u00e1rodn\u00ed - N\u011bmecko, Anglie, Skotsko, USA, Jihoafrick\u00e1 republika a dal\u0161\u00ed. Pou\u017eili jsme m\u00e9 adres\u00e1\u0159e a seznamy um\u011blc\u016f, kter\u00e9 jsem shrom\u00e1\u017edil b\u011bhem veden\u00ed galerie. Krom\u011b t\u0159\u00ed hlavn\u00edch festival\u016f jsme v Krasiczynu uspo\u0159\u00e1dali tak\u00e9 dva v\u00fdtvarn\u00e9 plen\u00e9ry. Z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 um\u011blce jsme ubytovali na fa\u0159e v Krasiczyn\u011b u nezapomenuteln\u00e9ho a legend\u00e1rn\u00edho kn\u011bze Stanislava Bartminsk\u00e9ho. Jeho v\u0159el\u00e1 podpora n\u00e1m velmi pomohla v \u010dasto obt\u00ed\u017en\u00fdch situac\u00edch. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti bych r\u00e1d zm\u00ednil dal\u0161\u00ed v\u00fdznamnou postavu p\u016fdy, bratra otce Staszka Jana Bartmi\u0144sk\u00e9ho, budouc\u00edho hejtmana a dlouholet\u00e9ho radn\u00edho m\u011bsta Przemy\u0161l. <\/p>\n\n\n\n
Z okruhu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f nav\u0161t\u011bvovali p\u016fdu tak\u00e9 mal\u00ed\u0159i Alina Czarnecka-Mikrut a Marek Mikrut. Marek je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b z\u00e1stupcem \u0159editele N\u00e1rodn\u00edho muzea P\u0159emy\u0161lska, v\u011bnuje se tak\u00e9 grafick\u00e9mu designu v\u0161ech muzejn\u00edch tisk\u016f a nad\u00e1le maluje. Vytv\u00e1\u0159\u00ed krajiny a veduty, velmi osobn\u00ed, v ostr\u00fdch, ne v\u017edy re\u00e1ln\u00fdch barv\u00e1ch. Alina maluje, fotografuje a nat\u00e1\u010d\u00ed a ve sv\u00fdch obrazech se sna\u017e\u00ed vyj\u00e1d\u0159it emoce prost\u0159ednictv\u00edm barev.<\/p>\n\n\n\n
\u0158editelem N\u00e1rodn\u00edho muzea v P\u0159emy\u0161lu je nyn\u00ed Jan Jarosz, v dob\u011b, kdy byl na p\u016fd\u011b, jsme mu \u0159\u00edkali \"Szczawik\" - byl toti\u017e velmi mlad\u00fd, pr\u00e1v\u011b dokon\u010dil univerzitu a vystudoval historii. R\u00e1d pom\u00e1hal a p\u0159iv\u00e1\u017eel n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky z Var\u0161avy a dal\u0161\u00edch m\u011bst; k tomu slou\u017eila Markova Toyota, v t\u00e9 dob\u011b asi jedin\u00e9 auto v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n
Z lid\u00ed, kter\u00e9 jsem p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci na p\u016fd\u011b v Przemy\u015blu, je t\u0159eba zm\u00ednit Magdu Hniedziewicz a Macieje Gutowsk\u00e9ho. Byli to zn\u00e1m\u00ed var\u0161av\u0161t\u00ed kritici um\u011bn\u00ed. Tehdy existovala takov\u00e1 forma, jako jsou um\u011bleck\u00e9 recenze v periodik\u00e1ch, ale nyn\u00ed jsou zde sp\u00ed\u0161e kur\u00e1to\u0159i a kritici, kte\u0159\u00ed zastupuj\u00ed jednotliv\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed skupiny. S man\u017eeli Gutowsk\u00fdmi jsem se sezn\u00e1mil na festivalu nez\u00e1visl\u00e9 kultury Droga i Prawda ve Vratislavi, a proto\u017ee m\u011b nadchli, po\u017e\u00e1dal jsem je, aby zasedli v porot\u011b festival\u016f \u010clov\u011bk - B\u016fh - Sv\u011bt. V ur\u010dit\u00e9 form\u011b se tak\u00e9 \u00fa\u010dastnili akc\u00ed pod \u0161ir\u00fdm nebem v Krasiczyn\u011b a \u010dasto nav\u0161t\u011bvovali p\u016fdn\u00ed sch\u016fzky. Za zm\u00ednku stoj\u00ed i n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed porotci festival\u016f, nap\u0159\u00edklad Janusz Eysymont, Henryk Waniek, oba z Var\u0161avy - na tato jm\u00e9na m\u016f\u017eeme b\u00fdt hrd\u00ed, a tak\u00e9 Kazimierz Wi\u015bniak, vynikaj\u00edc\u00ed sc\u00e9nograf a mal\u00ed\u0159 z Krakova, m\u016fj p\u0159\u00edtel, se kter\u00fdm jsme spole\u010dn\u011b vydali knihu. Nejmenoval jsem v\u0161echny \u00fa\u010dastn\u00edky p\u016fdn\u00ed vestavby; na sch\u016fzky chodila Ela, sestra Beaty Bonarkov\u00e9, zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159ka, Bogu\u015b a Urszula Zaleszczykowie, Wojtek a Janina Kalinow\u0161t\u00ed, Lucyna \u0141ukasik v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b Podhalicz, Janusz Ob\u0142\u0105k, Mieczys\u0142aw Dudek, Basia a Wojtek Mikulovi, Urszula a Mariusz Olbrom\u0161t\u00ed, Jadwiga a Krzysztof Repelovi. Wojtek Miku\u0142a se pozd\u011bji stane prezidentem spole\u010dnosti Ziemia Przemyska, kter\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1 t\u00fdden\u00edk \"\u017bycie Podkarpackie\", Mariusz Olbromski bude nejprve \u0159editelem Odboru kultury Zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu, pot\u00e9 \u0159editelem Muzea Ziemi Przemyskiej. Urszula Olbromska je histori\u010dka um\u011bn\u00ed, Basia Miku\u0142a knihkupkyn\u011b a Krzysztof Reppel architekt. Nav\u0161t\u00edvili je tak\u00e9 Waldemar Wiglusz a Jacek Borz\u0119cki.<\/p>\n\n\n\n
Na\u0161e setk\u00e1n\u00ed sledovaly slu\u017eby, a p\u0159esto\u017ee jsme o tom nemluvili, dochovalo se mnoho anekdot o jejich akc\u00edch proti n\u00e1m. Mohu \u0159\u00edct jen o sob\u011b: byla jsem obt\u011b\u017eov\u00e1na zp\u016fsobem, kter\u00fd byl pro m\u011b nesm\u00edrn\u011b t\u00edsniv\u00fd. Nezn\u00e1m\u00ed pachatel\u00e9 \u010dasto rozb\u00edjeli sklo v desy lounge. Tyto probl\u00e9my ustaly n\u011bkdy po roce 1989. Po takov\u00e9m incidentu jsem musel kv\u016fli bezpe\u010dnosti staro\u017eitnost\u00ed str\u00e1vit noc v obchod\u011b a poka\u017ed\u00e9 jsem se nachladil. Jednou, kdy\u017e jsem byl na p\u016fd\u011b a sklo bylo op\u011bt rozbito, zavolal k n\u00e1m dom\u016f policista, kter\u00fd ud\u00e1lost ohl\u00e1sil, vulg\u00e1rn\u011b ur\u00e1\u017eel a zastra\u0161oval m\u00e9ho desetilet\u00e9ho - asi - syna, kter\u00fd z\u016fstal doma, a po\u017eadoval, aby mu \u0159ekl, kde jsem. Z dal\u0161\u00edch obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed: jednou se m\u011b policista, kter\u00fd m\u011b vysl\u00fdchal a vyz\u00fdval ke spolupr\u00e1ci, zeptal: \"Jsi tak chytr\u00e1, a koneckonc\u016f m\u00e1\u0161 mal\u00e9 d\u00edt\u011b, neboj\u00ed\u0161 se?\". \"M\u00e1m o n\u011bj velk\u00fd strach,\" odpov\u011bd\u011bla jsem, \"ka\u017edou noc.\" M\u016fj syn J\u0119drzej je vid\u011bt na mnoha fotografi\u00edch z t\u00e9 doby, tak\u017ee i jeho m\u016f\u017eeme ozna\u010dit za \u00fa\u010dastn\u00edka t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V b\u0159eznu 1989 jsem odjel na n\u011bkolik dn\u00ed do Antverp v Belgii, a kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, uvid\u011bl jsem na plot\u011b salesi\u00e1nsk\u00e9 farnosti velkou ceduli: \"Volte opozici\". Byl to pro m\u011b velk\u00fd \u0161ok, proto\u017ee slovo \"opozice\" za komunist\u016f ve spole\u010densk\u00e9m slovn\u00edku neexistovalo. Kdy\u017e do\u0161lo na pr\u00e1ci na volb\u00e1ch, m\u011bli jsme v Przemy\u015blu p\u0159ipraven\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed vazby, znali jsme se, v\u011b\u0159ili jsme si, byli jsme p\u0159ipraveni a mohli jsme se hned pustit do pr\u00e1ce. Mysl\u00edm, \u017ee to byl jeden z d\u016fvod\u016f v\u00edt\u011bzstv\u00ed hnut\u00ed 4. \u010dervna - dob\u0159e organizovan\u00e9 skupiny po cel\u00e9 zemi, kter\u00e9 dok\u00e1zaly identifikovat jak ty, kdo kandidovali, tak ty, kdo volby provedli. A prost\u0159ed\u00ed v Przemy\u015blu bylo mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
M\u016fj podpis byl na doporu\u010den\u00ed Jana Musila do Sen\u00e1tu a zalo\u017eili jsme Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor. Vzpom\u00edn\u00e1m si na p\u0159edvolebn\u00ed pr\u016fvod ulicemi m\u011bsta, kdy jsme na ulici 3. kv\u011btna skandovali \"Ja - nek Mu - sia\u0142 do Se - natu, Ony - szkie - wicz do Sejmu!\". Byla to nep\u0159edstaviteln\u00e1 radost hlasit\u011b a otev\u0159en\u011b se postavit na jinou stranu ne\u017e na stranu \u00fa\u0159ad\u016f. Na volebn\u00ed sch\u016fze p\u0159ich\u00e1zely davy lid\u00ed, lid\u00e9 st\u00e1li v de\u0161ti, v zasedac\u00edch m\u00edstnostech nebyl dostatek m\u00edst.<\/p>\n\n\n\n
V Ob\u010dansk\u00e9 komisi jsem vedl kulturn\u00ed komisi, psali jsme program pro kulturu, pro \u0161kolstv\u00ed, mnoz\u00ed z n\u00e1s vstupovali za komisi do volebn\u00edch komis\u00ed. 4. \u010dervna jsem pracoval ve volebn\u00ed komisi ve \u0161kole v ulici \u0141ukasi\u0144skiego a s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f bylo \u00fa\u017easn\u00e9. Pozd\u011bji jsme s Wojtkem Mikulou v s\u00eddle V\u00fdboru na n\u00e1m\u011bst\u00ed Legion\u00e1\u0159\u016f 1 po\u010d\u00edtali n\u011bjak\u00e9 ty\u010de. Euforie! Vyhr\u00e1li jsme! \u010ctvrt\u00fd \u010derven 1989 zcela zm\u011bnil situaci v zemi, a t\u00edm i na\u0161e \u017eivoty. Jeden z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch dn\u016f v polsk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n
Gra\u017cyna Niezgoda<\/em><\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/wp-content\/uploads\/2022\/11\/fot.-8a.jpg\")
<\/a><\/a>
siedz\u0105 od lewej: Stanis\u0142aw Koba, Gra\u017cyna Niezgoda, Marek Kuchci\u0144ski, Lucyna Ha\u0142asik (Podhalicz), Marek Matraszek, Jan Jarosz. Jamnik Felek nale\u017cy do gospodyni. Zdj\u0119cie zrobiono latem.<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n