{"id":3180,"date":"2022-10-20T08:54:00","date_gmt":"2022-10-20T08:54:00","guid":{"rendered":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/?p=3180"},"modified":"2023-01-15T18:42:19","modified_gmt":"2023-01-15T18:42:19","slug":"mariusz-olbromski","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/mariusz-olbromski\/","title":{"rendered":"Mariusz Olbromski"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/figure>
\n

Lubacz\u00f3w v symbi\u00f3ze s Przemy\u015blem a Kresy<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Lubacz\u00f3w je moje rodn\u00e9 m\u011bsto, kde jsem se 7. dubna 1955 narodil, ale nevyr\u016fstal jsem tam. Rodi\u010de v dob\u011b stalinismu, jako absolventi historick\u00e9 fakulty Katolick\u00e9 univerzity v Lublinu - vyslan\u00ed z Lubacz\u00f3wa studovat ab Eugeniusz Baziak - po n\u00e1vratu do rodn\u00e9ho m\u011bsta byli posl\u00e1ni pracovat do z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly v obci Za\u0142u\u017ce , skryt\u00fd mezi lesy a mok\u0159ady. Zpo\u010d\u00e1tku \u0161lo v\u0161e dob\u0159e, obec mlad\u00e9 u\u010ditele p\u0159iv\u00edtala vl\u00eddn\u011b. Po jedn\u00e9 hodin\u011b d\u011bjepisu o Var\u0161avsk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed byl m\u016fj otec propu\u0161t\u011bn z pr\u00e1ce, stejn\u011b jako moje matka, kter\u00e1 vedla \u0161koln\u00ed knihovnu. V dob\u00e1ch stalinistick\u00e9 chudoby to byla trag\u00e9die. Teprve po roce 1956, po tzv "Polsk\u00fd \u0159\u00edjen" Otci se poda\u0159ilo naj\u00edt pr\u00e1ci pro sebe a matku v takzvan\u00fdch znovuz\u00edskan\u00fdch \u00fazem\u00edch, v Kudow\u011b Zdr\u00f3j, le\u017e\u00edc\u00edm v Kladsk\u00e9m \u00fadol\u00ed. V kr\u00e1sn\u00e9m letovisku v \u00fadol\u00ed mezi Stolov\u00fdmi horami, kam po v\u00e1lce proudili i Kresowan\u00e9, zalo\u017eil otec Univerz\u00e1ln\u00ed univerzitu.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

Na j\u00edm po\u0159\u00e1dan\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky a koncerty proudily davy pacient\u016f a obyvatel Kudowy. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmi byli v\u011bdci z Vratislavsk\u00e9 univerzity, p\u0159edev\u0161\u00edm ze Lvova a Kresy, nechyb\u011bli ani lid\u00e9 z Katolick\u00e9 univerzity v Lublinu. P\u0159es \u0161irok\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed t\u00e9to \u010dinnosti a \u00fasp\u011bch\u016f ve v\u00fduce, nejprve na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, po sedmi letech veden\u00ed m\u011bsta pod\u011bkovalo rodi\u010d\u016fm za jejich pr\u00e1ci. P\u0159est\u011bhovali se do Mazoviska, do mal\u00e9ho Wyszogr\u00f3du na Visle nedaleko Var\u0161avy. Otec tam zalo\u017eil Pobo\u010dku P\u0142ock\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 spole\u010dnosti, kterou vedl jako prezident 25 let, po\u0159\u00e1dal v\u011bdeck\u00e1 zased\u00e1n\u00ed, s\u00e9rie p\u0159edn\u00e1\u0161ek a v\u00fdstav, nap\u0159. o: Dom\u00e1c\u00ed arm\u00e1d\u011b, Krzysztof Kamil Baczy\u0144ski, prezident Polsk\u00e9 republiky Edward Raczy\u0144ski, v duchu v\u00fduky sv\u00e9 alma mater \u201eB\u016fh a vlast\u201c. Zalo\u017eil tak\u00e9 pobo\u010dku Polsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti v nedalek\u00e9m Czerwi\u0144sku v salesi\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e a byl jej\u00edm prezidentem. Vedl tam za vyd\u00e1n\u00ed prvn\u00ed monografie Czerwinsk\u00e9 baziliky z roku 1115, jedn\u00e9 z nejcenn\u011bj\u0161\u00edch pam\u00e1tek rom\u00e1nsk\u00e9ho slohu u n\u00e1s. Byl tak\u00e9 \u010dlenem hlavn\u00ed rady Polsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. B\u011bhem \u010dtvrt stolet\u00ed nav\u0161t\u00edvily Wyszogr\u00f3d a n\u00e1\u0161 d\u016fm stovky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed ze sv\u011bta kultury a v\u011bdy, p\u0159edev\u0161\u00edm zast\u00e1nc\u016f nez\u00e1vislosti, spojen\u00fdch s katolick\u00fdm hnut\u00edm. Otec byl tak\u00e9 inici\u00e1torem (spolu s kapit\u00e1nem Velk\u00e9 lodn\u00ed spole\u010dnosti Antoni Tycem, kapit\u00e1nem ORP \u201eGarland\u201c v Polsk\u00fdch sil\u00e1ch na Z\u00e1pad\u011b, vytvo\u0159en\u00ed Muzea st\u0159edn\u00ed Visly a Wyszogr\u00f3dsk\u00e9 zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n

P\u00ed\u0161u tyto kr\u00e1tk\u00e9 pam\u011bti, abych ospravedlnil sv\u00e9 \u010diny vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z rodinn\u00fdch tradic. Z domova jsem se nau\u010dil hlubok\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o imperativu v\u00fdchovy spole\u010dnosti a nutnosti ji neust\u00e1le ovliv\u0148ovat v duchu poukazov\u00e1n\u00ed na historickou pravdu, v duchu samostatnosti, ve snaze obnovovat mezi nov\u00fdmi generacemi pozn\u00e1n\u00ed polsk\u00e9 a evropsk\u00e9 kultury. a na\u0161\u00ed katolick\u00e9 spiritualit\u011b. M\u016fj otec mi stru\u010dn\u011b \u0159\u00edk\u00e1val "Skrze pozn\u00e1n\u00ed - ke svobod\u011b!" Kdy\u017e jsem p\u0159ijel do Lubacz\u00f3wa, nem\u011bl jsem jen znalosti, kter\u00e9 jsem z\u00edskal doma. Z\u00edskal tak\u00e9 na dvou univerzit\u00e1ch, konkr\u00e9tn\u011b na Katolick\u00e9 univerzit\u011b v Lublinu a na univerzit\u011b ve Vratislavi, a absolvoval dva humanitn\u00ed obory: klasickou a polskou filologii. Tak\u00e9 \u2013 jak jsem ji\u017e zm\u00ednil \u2013 ta n\u00e1lo\u017e zku\u0161enost\u00ed v kontaktu s totalitn\u00edm syst\u00e9mem, zku\u0161enost\u00ed z boje proti n\u011bmu. Ve Vratislavi jsem se b\u011bhem studi\u00ed \u00fa\u010dastnil alternativn\u00edho kulturn\u00edho hnut\u00ed. Mimo jin\u00e9 na samostatn\u00fdch sebevzd\u011bl\u00e1vac\u00edch setk\u00e1n\u00edch, kde jsme mezi zasv\u011bcen\u00fdmi \u010detli a diskutovali o knih\u00e1ch pa\u0161ovan\u00fdch ze Z\u00e1padu s antikomunistick\u00fdm obsahem. Vedli jsme dlouh\u00e9 rozhovory, ideologick\u00e9 spory, dialogy o um\u011bn\u00ed, filozofii a kultu\u0159e. Setk\u00e1n\u00ed se konala v soukrom\u00fdch m\u00edstnostech, v\u010detn\u011b bytu Aleksandera Gleigewychta, aktivisty studentsk\u00e9ho v\u00fdboru solidarity ve Vratislavi<\/a>, kolega KSS \"KOR\"<\/a>, aktivista NSZZ \"Solidarno\u015b\u0107\"<\/a>. Pamatuji si, \u017ee na jednom z nich jsme prob\u00edrali \u201eDen\u00edky\u201c Witolda Gombrowicze a jeho d\u00edlo. Se\u0161li jsme se i ve vile Czartorysk\u00fdch v Obory \u015al\u0105skie u Wroc\u0142awi.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el do dne\u0161n\u00edho Podkarpacie, setk\u00e1n\u00ed na \u201eStrych Kulturalny\u201c mi p\u0159ipomn\u011blo atmosf\u00e9ru t\u011bch vratislavsk\u00fdch akc\u00ed a hned jsem pochopil smysl a velk\u00fd v\u00fdznam iniciativy Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho. B\u011bhem studi\u00ed klasick\u00e9 filologie jsem se p\u0159\u00e1telil s Gustawem Czartoryskim, Wie\u015bkem K\u0119cikem, vynikaj\u00edc\u00edm aktivistou rolnick\u00e9 \u201eSolidarity\u201c, spolupracovn\u00edkem KOR, kter\u00fd mi poskytl k distribuci let\u00e1ky NSZZ \u201eSolidarita\u201c a tak\u00e9 nahr\u00e1vky na magnetofonov\u00fdch p\u00e1sk\u00e1ch. s p\u00edsn\u011bmi Jana Krzysztofa Keluse a Jaceka Kaczmarsk\u00e9ho. Co\u017e jsem samoz\u0159ejm\u011b ud\u011blal. Na polonistice jsem se p\u0159\u00e1telil a spolupracoval s Romanem Ko\u0142akowskim, b\u00e1sn\u00edkem a skladatelem, aktivistou Studentsk\u00e9ho solid\u00e1rn\u00edho v\u00fdboru, dnes legend\u00e1rn\u00edm bardem druh\u00e9 tir\u00e1\u017ee, pozd\u011bji tv\u016frcem um\u011blecky zaj\u00edmav\u00e9ho Divadla p\u00edsn\u00ed. Na\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed trvalo l\u00e9ta a kdy\u017e jsem byl \u0159editelem Muzea A. a J. Iwaszkiewiczov\u00fdch ve Stawisku, zval jsem Ko\u0142akowsk\u00e9ho s jeho \u017eenou a jeho divadlem na vystoupen\u00ed. Ve Wroclawi jsem se tak\u00e9 \u00fa\u010dastnil hnut\u00ed \u201eOran\u017eov\u00e1 alternativa\u201c, p\u0159\u00e1telil jsem se a \u00fazce spolupracoval s Waldkem Frydrychem. C\u00edlem tohoto hnut\u00ed bylo uk\u00e1zat absurdity komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu a zesm\u011b\u0161nit jej, ale tak, aby nedo\u0161lo k poru\u0161en\u00ed z\u00e1kona. \u010casto jsme pou\u017e\u00edvali techniku grotesky. Jedn\u00edm z hesel byl slogan namalovan\u00fd na zdech: "Pomozte ob\u010dansk\u00fdm milic\u00edm - zbijte se!" Druh\u00e9 studium \u2013 polonistiku \u2013 jsem absolvovala sama. Necht\u011bl jsem je zat\u011b\u017eovat n\u00e1klady na rodi\u010de a nedostal jsem stipendium. Abych se u\u017eivil a mohl se d\u00e1le vzd\u011bl\u00e1vat, za\u010dal jsem pracovat v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b v Ma\u0142kowic\u00edch u Wroc\u0142awi. Ihned po st\u00e1vk\u00e1ch a registraci NSZZ \u201eSolidarno\u015b\u0107\u201c jsem na sv\u00e9m p\u016fsobi\u0161ti zalo\u017eil NSZZ \u201eSolidarita\u201c a stal jsem se p\u0159edsedou Podnikov\u00e9 rady \u201eNSZZ \u201eSolidarita\u201c. Vzhledem ke specifi\u010dnosti m\u00edsta jsem se zab\u00fdval p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm oble\u010den\u00ed a j\u00eddla pro sirotky. Po zaveden\u00ed stann\u00e9ho pr\u00e1va jsem tedy nebyl zat\u010den, a to i z d\u016fvodu, \u017ee se nepoda\u0159ilo rozlu\u0161tit mou \u010dinnost ve studentsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Pamatuji si v\u0161ak, jak o p\u016flnoci 12.\/13. prosince klepali na dve\u0159e a zam\u011bstnanci sirot\u010dince m\u011b volali, abych okam\u017eit\u011b utekl, proto\u017ee je stann\u00e9 pr\u00e1vo. Neud\u011blal jsem to, ale pro ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edpad jsem sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, far\u00e1\u0159i v Ma\u0142kowic\u00edch, odnesl p\u00e1r kufr\u016f knih z druh\u00e9ho n\u00e1kladu vydan\u00fdch na Z\u00e1pad\u011b a let\u00e1ky NSZZ \u201eSolidarita\u201c. Dokonce jsem od m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f z\u00edskal v\u00e1no\u010dn\u00ed propustku, abych jel do Wyszogr\u00f3du, kde jsem ve sv\u00e9m rodinn\u00e9m dom\u011b na\u0161el ukr\u00fdvat se Annu Bogobowicz, sestru Janusze Onyszkiewicze, tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00edho NSZZ \u201eSolidarity\u201c, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b ve v\u011bzen\u00ed. Moje babi\u010dka Aniela Horoszczak pr\u00e1v\u011b zem\u0159ela v Lubacz\u00f3w\u011b a zb\u00fdv\u00e1 voln\u00fd byt. S man\u017eelkou jsme dokon\u010dili studium a rozhodli jsme se p\u0159est\u011bhovat do Lubacz\u00f3wa, kde jsme oba na\u0161li pr\u00e1ci ve vznikaj\u00edc\u00edm muzeu, dnes Kres\u00f3wsk\u00e9m muzeu. Brzy po p\u0159\u00edjezdu jsem nav\u00e1zal kontakt s podobn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edmi lidmi. Vznikla skupina, kter\u00e1 se za\u010dala sch\u00e1zet v soukrom\u00fdch bytech, nej\u010dast\u011bji v\u0161ak na fa\u0159e na fa\u0159e u kostela sv. Stanis\u0142aw M\u0119czennik s Fr. far\u00e1\u0159 Fr. J\u00f3zef Dudek, kn\u011bz s otev\u0159enou mysl\u00ed a v\u0159el\u00fdm srdcem. Z t\u011bchto setk\u00e1n\u00ed se zrodil Klub katolick\u00e9 inteligence, kter\u00fd byl v \u010dervenci 1987 registrov\u00e1n na Zemsk\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b v Przemy\u015blu po dlouh\u00e9m \u00fasil\u00ed, trvaj\u00edc\u00edm p\u0159es rok, skupinou lid\u00ed - laick\u00fdch katol\u00edk\u016f - kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili Zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u00fdbor. Je t\u0159eba zm\u00ednit, \u017ee Lubacz\u00f3w byl tehdy hlavn\u00edm m\u011bstem biskup\u016f vyhnan\u00fdch ze Lvova a z\u00e1rove\u0148 centrem jedin\u00e9 existuj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila z b\u00fdval\u00e9 lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze po jej\u00ed likvidaci v SSSR. Na stran\u011b Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky z\u016fstala po roce 1945 jen asi des\u00edtka farnost\u00ed a samotn\u00fd Lubacz\u00f3w m\u011bl v t\u00e9 dob\u011b asi sedmn\u00e1ct tis\u00edc obyvatel. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl stolet\u00ed se v tomto m\u011bst\u011b modlili n\u00e1stupci posledn\u00edho lvovsk\u00e9ho exilov\u00e9ho arcibiskupa Eugeniusze Baziaka, a\u010dkoli ofici\u00e1ln\u011b se toto jm\u00e9no nemohlo pou\u017e\u00edvat ani v publikac\u00edch. Proto bylo zalo\u017een\u00ed klubu katolick\u00e9 inteligence na tomto m\u00edst\u011b ojedin\u011blou ud\u00e1lost\u00ed. Ihned po zah\u00e1jen\u00ed provozu KIK o tom zazn\u011bla informace ve zpr\u00e1v\u00e1ch R\u00e1dia Svobodn\u00e1 Evropa. Bohu\u017eel spolupracovn\u00edk RWE z Lubacz\u00f3wa byl vyp\u00e1tr\u00e1n bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017ebou a sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Tato skute\u010dnost m\u011b p\u0159im\u011bla k obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed opatrnosti, p\u0159estal jsem pos\u00edlat texty do Lublinu do \u201eSolidarity Lubelska\u201c, kde jsem tiskl b\u00e1sn\u011b pod pseudonymem \u201eQuidam\u201c, vzal jsem si z domova knihy druh\u00e9ho n\u00e1kladu a \u010dasopisy NSZZ \u201eSolidarno\u015b\u0107\u201c. P\u0159eru\u0161il jsem kontakty s vratislavskou komunitou. V telefon\u00e1tech i v klubu jsem v\u00e1\u017eil slova. Navzdory tomu, \u017ee KIK vznikl na mal\u00e9m m\u011bst\u011b, rozv\u00edjel sv\u00e9 aktivity ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, po vzoru ostatn\u00edch, kte\u0159\u00ed ji\u017e v Polsku p\u016fsobili, m\u011bl vysokou spole\u010denskou presti\u017e, shrom\u00e1\u017edil skv\u011bl\u00e9 lidi a napsal d\u016fle\u017eitou str\u00e1nku v historie zem\u011b. Spoluzakladateli KIK v Lubaczow\u011b a jeho \u010dleny byli mimo jin\u00e9 podzemn\u00ed voj\u00e1ci z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a pov\u00e1le\u010dn\u00e9 doby a tak\u00e9 aktivist\u00e9 Odborov\u00e9ho svazu Solidarita: Adam Kantor, v\u011bze\u0148 stalinistick\u00e9 \u00e9ry, Zdzis\u0142aw Zathey, velitel Dom\u00e1c\u00ed arm\u00e1dy v Lubacz\u00f3w\u011b, v\u011bze\u0148 stalinistick\u00e9 \u00e9ry, Jerzy Czekalski, aktivista NSZZ \u201eSolidarita\u201c, v\u011bze\u0148 z obdob\u00ed stann\u00e9ho pr\u00e1va, Adam S\u0142omiany, aktivista podzemn\u00ed \u201eSolidarity\u201c. Do KIK v Lubacz\u00f3w\u011b se p\u0159ihl\u00e1silo 43 lid\u00ed. Shrom\u00e1\u017edil skupinu lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou s vy\u0161\u0161\u00edm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, s r\u016fzn\u00fdmi z\u00e1jmy, i kdy\u017e p\u0159eva\u017eovaly um\u011bleck\u00e9, v\u011bdeck\u00e9 a region\u00e1ln\u00ed. V\u0161ichni byli samoz\u0159ejm\u011b v\u011brn\u00fdmi katol\u00edky, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 biblick\u00e9 znalosti a spiritualitu. Byl jsem zvolen prezidentem tohoto klubu a tuto funkci jsem zast\u00e1val nep\u0159etr\u017eit\u011b 10 let, i kdy\u017e jsem po roce 1990 p\u0159e\u0161el do P\u0159emy\u0161lu v souvislosti s n\u00e1stupem do funkce \u0159editele odboru kultury, sportu a cestovn\u00edho ruchu na vojvodsk\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b, jmenovan\u00fd do r. tuto pozici silami Solidarity.<\/p>\n\n\n\n

KIK 10 let velmi intenzivn\u011b pracoval, organizoval \u0159adu iniciativ d\u016fle\u017eit\u00fdch pro k\u0159es\u0165anskou kulturu a budov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed. Nepochybn\u011b p\u0159isp\u011bl k obnoven\u00ed pam\u011bti historie a tradic lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze a o\u017eivil z\u00e1jem o toto t\u00e9ma nejen v Lubaczow\u011b, ale i v cel\u00e9m Polsku. Tak\u00e9 p\u0159ipravit spole\u010dnost na historickou n\u00e1v\u0161t\u011bvu Jana Pavla II. v \u010dervnu 1991 v tomto m\u011bst\u011b. B\u011bhem t\u00e9to pouti Svat\u00e9ho otce do starobyl\u00e9 lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze se v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 Kiku zapojili do intenzivn\u00edch p\u0159\u00edprav, aktivn\u011b se \u00fa\u010dastnili m\u0161e svat\u00e9 na lubaczowsk\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Ji\u017e d\u0159\u00edve se do Lubacz\u00f3wa na akce po\u0159\u00e1dan\u00e9 KIK za\u010dali sj\u00ed\u017ed\u011bt kulturn\u00ed osobnosti a v\u00fdznamn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u011bdy z cel\u00e9 zem\u011b, b\u00fdval\u00ed obyvatel\u00e9 Lvova a Borderlanders, vynikaj\u00edc\u00ed um\u011blci, ale i aktivist\u00e9 opozice za nez\u00e1vislost. V uveden\u00e9m obdob\u00ed bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1no 10 t\u00fddn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury s velmi bohat\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm, v\u011bdeck\u00fdm a ideologick\u00fdm programem. Jeho pomoc byla p\u0159i v\u00fdvoji program\u016f velmi d\u016fle\u017eit\u00e1. Fr. biskup prof. Marian Jaworski, tehdej\u0161\u00ed rektor Pape\u017esk\u00e9 teologick\u00e9 akademie v Krakov\u011b, jeden z nejbli\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel a spolupracovn\u00edk\u016f Jana Pavla II. V t\u00e9 dob\u011b jsem tak\u00e9 t\u011b\u017eil z rozs\u00e1hl\u00fdch kontakt\u016f a zku\u0161enost\u00ed m\u00e9ho otce s intelektu\u00e1ln\u00edmi kruhy v zemi, ka\u017ed\u00fd rok jsme v listopadu po\u0159\u00e1dali T\u00fddny k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury, abychom 11. listopadu 1918 umo\u017enili oslavu dal\u0161\u00edho v\u00fdro\u010d\u00ed znovunabyt\u00ed nez\u00e1vislosti. V tento den se v\u017edy konala slavnostn\u00ed m\u0161e svat\u00e1. pro Vlast a ob\u010dasn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky a koncerty. Ka\u017ed\u00fd z T\u00fddn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury m\u011bl samostatn\u00e9 t\u00e9ma a samoz\u0159ejm\u011b hlubok\u00fd n\u00e1bo\u017eensk\u00fd, v\u011bdeck\u00fd a um\u011bleck\u00fd rozm\u011br. Krom\u011b T\u00fddn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury se konala samostatn\u00e1, zaj\u00edmav\u00e1 a \u010detn\u00e1 otev\u0159en\u00e1 setk\u00e1n\u00ed. Za prvn\u00edch 10 let existence KIK bylo uspo\u0159\u00e1d\u00e1no: 20 hudebn\u00edch koncert\u016f, 22 liter\u00e1rn\u00edch setk\u00e1n\u00ed, 17 divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed, 10 filmov\u00fdch projekc\u00ed a 8 v\u00fdstav. Na setk\u00e1n\u00ed bylo pozv\u00e1no mnoho lid\u00ed spojen\u00fdch s opozic\u00ed Solidarita a nez\u00e1vislost. Mezi nimi mimo jin\u00e9: Zbigniew Strza\u0142kowski, aktivista lublinsk\u00e9ho undergroundu Solidarita, kter\u00fd p\u0159edstavil svou v\u00fdstavu ex libris. Tak\u00e9 b\u00e1sn\u00edk Wiktor Woroszylski spojen\u00fd s opozic\u00ed, spolupracovn\u00edk KSS KOR, kter\u00fd m\u011bl skv\u011bl\u00fd \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd ve\u010der. Tak\u00e9 prof. Krzysztof Dybciak z KUL, kter\u00fd p\u0159ednesl p\u0159edn\u00e1\u0161ku o d\u011bjin\u00e1ch polsk\u00e9 literatury v exilu. Na na\u0161ich setk\u00e1n\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161eli tak\u00e9 Zdzis\u0142aw Szpakowski, redaktor \u201eWi\u0119\u017a\u201c a Marcin Kr\u00f3l, prezident Kik v Krakov\u011b, d\u0159\u00edve p\u0159idru\u017een\u00e9ho k Asociaci leteck\u00fdch kurz\u016f. Na druh\u00e9 stran\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Zdzis\u0142aw Zathey z Lubacz\u00f3wa poprv\u00e9 po v\u00e1lce ve\u0159ejn\u011b promluvil k velk\u00e9 skupin\u011b poslucha\u010d\u016f na t\u00e9ma \u201eHistorie dom\u00e1c\u00ed arm\u00e1dy v zemi Lubacz\u00f3w\u201c a na t\u00e9ma \u201eOperace\u201c Bou\u0159e" v zemi Lubacz\u00f3w". To jsou jen n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edklady, proto\u017ee v podstat\u011b cel\u00fd program \u010dinnosti KIK byl tehdy postaven na lidech, kte\u0159\u00ed byli v otev\u0159en\u00e9 \u010di skryt\u00e9 opozici v\u016f\u010di st\u00e1vaj\u00edc\u00edmu politick\u00e9mu syst\u00e9mu. Za \u00fa\u010delem integrace klubu prob\u00edhaly i intern\u00ed sch\u016fzky a aktivn\u011b jsme se zapojovali do ve\u0161ker\u00e9ho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho d\u011bn\u00ed ve m\u011bst\u011b a okol\u00ed. Setk\u00e1n\u00ed na oplatk\u00e1ch se tak\u00e9 stalo na\u0161\u00ed tradic\u00ed. Rozhodl jsem se pozvat do jednoho z nich aktivisty NSZZ "Solidarita" internovan\u00e9 b\u011bhem stann\u00e9ho pr\u00e1va, abych jim dal p\u0159\u00edle\u017eitost setkat se a integrovat prost\u0159ed\u00ed pro nez\u00e1vislost. P\u0159i\u0161ly des\u00edtky lid\u00ed. Ud\u011blal jsem chybu, proto\u017ee jsem pozv\u00e1nky poslal po\u0161tou. Brzy jsem byl odveden do arm\u00e1dy na n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f vojensk\u00e9ho cvi\u010den\u00ed na cvi\u010di\u0161ti v Z\u00e1padn\u00edch teritori\u00edch v \u017bary. Tehdy mi pomohli l\u00e9ka\u0159i z Lubacz\u00f3wa, kte\u0159\u00ed m\u011b um\u00edstili do nemocnice a simulovali l\u00e9\u010dbu dvan\u00e1ctern\u00edkov\u00fdch v\u0159ed\u016f. Na oplatkov\u00e9m setk\u00e1n\u00ed za \u00fa\u010dasti JE Fr. Marian Jaworski a zm\u00edn\u011bn\u00ed aktivist\u00e9 NSZ \u201eSolidarno\u015b\u0107\u201c, dostal jsem od nich n\u011bkolikahodinovou propustku a z\u00fa\u010dastnil jsem se t\u00e9to akce. Mluvil jsem, zp\u00edvali jsme v\u00e1no\u010dn\u00ed koledy. Kdy\u017e jsem se po odchodu z nemocnice vr\u00e1til dom\u016f a vstoupil do vany, abych smyl specifick\u00fd nemocni\u010dn\u00ed z\u00e1pach, zaklepala na dve\u0159e ozbrojen\u00e1 hl\u00eddka Vojensk\u00e9 policie. P\u0159i\u0161li m\u011b zatknout a odv\u00e9zt do vojensk\u00e9 nemocnice v Jaros\u0142awi. Tam m\u011b m\u011bli vy\u0161et\u0159it, jestli mi nen\u00ed opravdu \u0161patn\u011b. Pak man\u017eelka, kter\u00e1 vy\u0161la otev\u0159\u00edt dve\u0159e, s pla\u010d\u00edc\u00edm d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed zvedla n\u00e1\u0159ek, \u017ee jsem chulig\u00e1n a opilec, \u017ee jsem ji zbil a \u017ee se rozv\u00e1d\u00edme, \u017ee nejsem doma a nev\u011bd\u011bl, kde jsem. \u010cetn\u00edci prohledali byt, ale do koupelny se na\u0161t\u011bst\u00ed nepod\u00edvali. A ode\u0161li. Tehdy jsem se rozhodl, \u017ee budu ve sv\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b opatrn\u011bj\u0161\u00ed. P\u00ed\u0161u o t\u00e9to epizod\u011b, abych odr\u00e1\u017eel atmosf\u00e9ru t\u011bch let.<\/p>\n\n\n\n

Je t\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee davy obyvatel m\u011bsta se \u010dasto \u00fa\u010dastnily r\u016fzn\u00fdch setk\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1dan\u00fdch KIK, tak\u017ee nebyly elit\u00e1\u0159sk\u00e9ho charakteru. P\u016fsoben\u00ed KIK v tomto obdob\u00ed je podrobn\u011b p\u0159edstaveno v publikaci \u201e10 let Klubu katolick\u00e9 inteligence v Lubacz\u00f3w\u011b 1987-1997\u201c, kterou v mal\u00e9m n\u00e1kladu vydal Klub katolick\u00e9 inteligence v Lubacz\u00f3w\u011b s \u00favodem a po\u017eehn\u00e1n\u00edm prof. Marian Jaworski, metropolita Lvova. \u010cinnost KIK tak\u00e9 slou\u017eila k mobilizaci spole\u010dnosti k ob\u010dansk\u00e9 a samostatnosti. To platilo zejm\u00e9na b\u011bhem parlamentn\u00edch voleb v \u010dervnu 1989. Kdy\u017e 7. dubna 1989 N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdkonn\u00fd v\u00fdbor NSZZ \u201eS\u201c rozhodl, \u017ee \u201eSolidarita\u201c jde k volb\u00e1m, zadal volebn\u00ed kampa\u0148, aby vedl Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor Lecha Wa\u0142\u0119sy, a o t\u0159i dny pozd\u011bji Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor V Lubacz\u00f3w\u011b byl zalo\u017een v\u00fdbor \u201eNSZZ Solidarno\u015b\u0107\u201c. Vznikla p\u0159i setk\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f KIK a skupiny lid\u00ed z m\u011bsta na presbyt\u00e1\u0159i c\u00edrkevn\u00edho asistenta KIK Fr. Josef Dudek, far\u00e1\u0159. Stal jsem se p\u0159edsedou v\u00fdboru a p\u0159ipojili se k n\u011bmu dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i \u010dlenov\u00e9 KIK, kte\u0159\u00ed byli rovn\u011b\u017e aktivisty ozbrojen\u00e9ho undergroundu a Solidarity: Zdzis\u0142aw Zathey, Adam S\u0142omiany, Adam Kantor a Jerzy Czekalski. Tajemn\u00edkem mimo KIK byl Wies\u0142aw Bek \u2013 b\u011bhem sv\u00e9ho studentsk\u00e9ho obdob\u00ed \u010dlen krakovsk\u00e9ho studentsk\u00e9ho v\u00fdboru Solidarity, a Mieczys\u0142aw Argasi\u0144ski \u2013 \u010dlen Solidarity. V\u00fdbor brzy roz\u0161\u00ed\u0159il sv\u00e9 slo\u017een\u00ed o lidi z okol\u00ed a sv\u00fdmi aktivitami pokryl oblast Lubacz\u00f3wa. S\u00eddlem KO NSZZ "Solidarita" se stal are\u00e1l KIK. Klub pro sv\u00e9 pot\u0159eby daroval celou svoji infrastrukturu: komunika\u010dn\u00ed prost\u0159edky, pap\u00edr, psac\u00ed stroje, psac\u00ed pot\u0159eby a v\u0161e, co bylo pro provoz KO \u201eS\u201c pot\u0159eba. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 KIK se zapojili do intenzivn\u00ed pr\u00e1ce v KO "Solidarita". V zemi Lubacz\u00f3w vyhr\u00e1li volby rozhodn\u011b kandid\u00e1ti do parlamentu z NSZZ \u201eSolidarita\u201c. Po volb\u00e1ch do parlamentu do\u0161lo v P\u0159emy\u0161lu ke zm\u011bn\u00e1m ve veden\u00ed vojvodstv\u00ed. Vojvodem jm\u00e9nem \u201eNSZZ Solidarno\u015b\u0107\u201c byl Jan Musia\u0142 a j\u00e1 jsem byl po\u017e\u00e1d\u00e1n, abych se stal \u0159editelem odboru kultury, sportu a cestovn\u00edho ruchu. Do provin\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu jsem vstoupil jako jeden z prvn\u00edch \u010dlen\u016f Solidarity. Neznal jsem m\u011bsto ani lidi, neznal jsem ani spole\u010densk\u00e9 vztahy v n\u011bm existuj\u00edc\u00ed. Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch okruh\u016f, se kter\u00fdmi jsem v t\u00e9 dob\u011b nav\u00e1zal bli\u017e\u0161\u00ed a trval\u00fd kontakt, byl t\u00fdm lid\u00ed ze \u201eStrych Kulturalny\u201c Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho. Abych \u0159ekl pravdu, byl jsem p\u0159ekvapen organizac\u00ed a vysokou intelektu\u00e1ln\u00ed \u00farovn\u00ed rozhovor\u016f, kter\u00e9 tam prob\u00edhaly. \u00da\u010dastnil jsem se jich se st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1jmem. Tomuto prost\u0159ed\u00ed tak\u00e9 vd\u011b\u010d\u00edm za podporu sv\u00fdch aktivit jako prezident KIK v Lubacz\u00f3w\u011b. Nap\u0159\u00edklad po m\u00e9m rozhovoru s Markem Kuchci\u0144skim p\u0159ijel v roce 1990 do Lubacz\u00f3wa Edward Robinson, socha\u0159 z Oxfordu na setk\u00e1n\u00ed s autorem a v\u00fdstavu a o rok pozd\u011bji koncert komorn\u00edho orchestru z Hudebn\u00ed \u0161koly Complex a Orchestr are\u00e1lu ZU\u0160 pod veden\u00edm Marka Zazuliho, pravideln\u00e9ho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka p\u016fdn\u00edch setk\u00e1n\u00ed. Krom\u011b \u00fa\u010dasti na besed\u00e1ch a dal\u0161\u00edch akc\u00edch t\u00e9to komunity jsem jako \u0159editel odboru kultury, sportu a cestovn\u00edho ruchu finan\u010dn\u011b podpo\u0159il vyd\u00e1n\u00ed \u201eStrych Kulturalny\u201c a tak\u00e9 knihu Marie Ryzner o Sibi\u0159anech z nakladatelstv\u00ed Przemy\u015bl Cultural Spole\u010dnost. Publikoval jsem tak\u00e9 ve "Strychu kulturn\u00edch". P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee zpo\u010d\u00e1tku jsem nebyl p\u0159ipraven vykon\u00e1vat administrativn\u00ed funkce. Nem\u011bl jsem ani slu\u0161n\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky. T\u00e9m\u011b\u0159 rok jsem bydlel v mal\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji N\u00e1rodn\u00edho muzea zem\u011b P\u0159emy\u0161l, v sou\u010dasn\u00e9 budov\u011b Muzea arcidiec\u00e9ze P\u0159emy\u0161l. V Lubacz\u00f3w\u011b jsem nechal svou \u017eenu samotnou, t\u011bhotnou se dv\u011bma mal\u00fdmi syny. V\u0161echno jsem se musel rychle nau\u010dit, dal jsem do toho spoustu energie a nad\u0161en\u00ed. \u010casto jsem pracoval n\u011bkolik hodin a sna\u017eil se rychle poznat kulturn\u00ed, sportovn\u00ed a turistick\u00e9 instituce a organizace v Przemy\u015blu a v provincii. Byl jsem jedin\u00fdm \u0159editelem v Polsku, kter\u00fd navzdory m\u011bn\u00edc\u00edm se politick\u00fdm syst\u00e9m\u016fm setrval na t\u00e9to pozici bez p\u0159eru\u0161en\u00ed a\u017e do transformace vojvodsk\u00fdch struktur, kter\u00e1 postupn\u011b vedla ke zm\u011bn\u011b profilu \u010dinnosti instituce a ke zm\u011bn\u011b \u0159\u00edd\u00edc\u00edch pracovn\u00edk\u016f, odvozen\u00fdch z b\u00fdval\u00e9ho komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu. V\u00fdzkum, kter\u00fd v 90. letech provedlo ministerstvo kultury, uk\u00e1zal, \u017ee jedno z nejchud\u0161\u00edch vojvodstv\u00ed v zemi, P\u0159emy\u0161l, se v oblasti kultury rozv\u00edj\u00ed nejl\u00e9pe. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 \u00fasp\u011bchy t\u00e9 doby pat\u0159\u00ed dokon\u010den\u00ed rekonstrukce z\u00e1mku Kazimierzowski v Przemy\u015blu (trvala 25 let), jeho zprovozn\u011bn\u00ed a z\u0159\u00edzen\u00ed divadla Fredreum. Vznik \u00dastavu fyziografie a arboreta v Bolestraszic\u00edch jako zemsk\u00e9 kulturn\u00ed instituce, co\u017e umo\u017enilo dal\u0161\u00ed rozvoj t\u00e9to instituce, d\u0159\u00edve provozovan\u00e9 na dobrovoln\u00e9 b\u00e1zi. Byl jsem jedn\u00edm z inici\u00e1tor\u016f zalo\u017een\u00ed East European College v Przemy\u015blu. Vznik univerzity mi umo\u017enil d\u0159\u00edve zalo\u017eit kulturn\u00ed instituci a renovovat z\u0159\u00edceninu hradu v Bako\u0144czyc\u00edch. V tomto obdob\u00ed fakulta, kterou jsem vedl, iniciovala nebo podporovala mnoho nov\u00fdch kulturn\u00edch akc\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho charakteru a n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdznamu, jako jsou: Dny oratorn\u00ed a kant\u00e1tov\u00e9 hudby v P\u0159emysli, Festival \u201eP\u00edse\u0148 na\u0161ich ko\u0159en\u016f\u201c v Jaros\u0142awi, Festival n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 hudby v Lubacz\u00f3w\u011b, abych zm\u00ednil jen n\u011bkter\u00e9, a bylo jich v\u00edce. Vojvoda Jan Musia\u0142 mi \u010dasto sv\u011b\u0159oval zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 \u00fakoly. Nap\u0159\u00edklad ve slo\u017eit\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed situaci a konfliktu o Karmel jsem byl p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Svat\u00e9ho otce Jana Pavla II. mluv\u010d\u00edm jak zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu, tak \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 kurie. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm \u00fasp\u011bchem, kter\u00fd dalece p\u0159esahoval m\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed povinnosti, byla podpora polsk\u00fdch komunit za v\u00fdchodn\u00ed hranic\u00ed p\u0159i pokusu o vybudov\u00e1n\u00ed spolupr\u00e1ce od nuly s institucemi nov\u00e9ho ukrajinsk\u00e9ho st\u00e1tu. V t\u011bchto v\u011bcech jsem vyu\u017eil sv\u00e9 znalosti a zku\u0161enosti v Lubaczow\u011b, kde jsem byl inici\u00e1torem a p\u0159\u00edm\u00fdm organiz\u00e1torem 1. festivalu polsk\u00e9 kultury v Tarnopolu v kv\u011btnu 1991 spojen\u00e9ho se zem\u011bd\u011blsk\u00fdm veletrhem. Na svou dobu p\u0159elomov\u00fd a velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd projekt. Tak\u00e9 inici\u00e1tor a spoluorganiz\u00e1tor Festival\u016f polsk\u00e9 kultury ve Lvov\u011b (\u010dty\u0159i ro\u010dn\u00edky) - projekty s \u00fa\u010dast\u00ed stovek polsk\u00fdch um\u011blc\u016f z obou stran hranice, Liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017ee pro Pol\u00e1ky na Ukrajin\u011b pojmenovan\u00e9 po Kazimierz Wierzy\u0144ski (\u0161est ro\u010dn\u00edk\u016f), Dny Zbigniewa Herberta ve Lvov\u011b, Dny Franciszka Karpi\u0144sk\u00e9ho v Ko\u0142omyji a Stanis\u0142awow\u011b (Ivano-Frankivsk), Dialog dvou kultur v Krzemieniec (dosud jsem tato setk\u00e1n\u00ed spoluorganizovala - ro\u010dn\u00edky XXII.). se z\u00fa\u010dastnil polsko-ukrajinsk\u00fdch rozhovor\u016f o obnov\u011b panstv\u00ed S\u0142owacki v Krzemieniec a spolupracoval na zalo\u017een\u00ed Muzea Juliusze S\u0142owack\u00e9ho v n\u011bm. Zaj\u00edmavou zpr\u00e1vu o t\u011bchto ud\u00e1lostech p\u00ed\u0161e mj. Fr. Tadeusz Pater ve sv\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 knize \u201eDopisy o ji\u017en\u00edm pohrani\u010d\u00ed\u201c, vydan\u00e9 v Krakov\u011b v roce 2006. Odd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 jsem vedl, tak\u00e9 podporovalo vznik Polsk\u00fdch kulturn\u00edch spole\u010dnost\u00ed v mnoha m\u011bstech na z\u00e1padn\u00ed Ukrajin\u011b od po\u010d\u00e1tku 90. let. Podporoval vyd\u00e1n\u00ed \u201eGazeta Lwowska\u201c a pot\u00e9 \u201eLwowskie Meetings\u201c. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem byl jedn\u00edm ze spole\u010densk\u00fdch redaktor\u016f t\u011bchto periodik, ti\u0161t\u011bn\u00fdch v P\u0159emy\u0161lu a dopravovan\u00fdch autobusy do Lw\u00f3wa \u0161\u00e9fredaktorkou Bo\u017cenou Rafalskou. Moje kulturotvorn\u00e1 \u010dinnost se zm\u011bnila po administrativn\u00edch zm\u011bn\u00e1ch v zemi, v jejich\u017e d\u016fsledku v roce 1998 zaniklo P\u0159emy\u0161lsk\u00e9 vojvodstv\u00ed. Byla jin\u00e1, ale to je nov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. \u00a0<\/p>\n\n\n\n

Mariusz Olbromski\u00a0<\/em>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Do oblasti dne\u0161n\u00edho Podkarpatsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed, do Lubaczowa, jsme s man\u017eelkou Urszulou p\u0159ijeli v roce 1983 po ukon\u010den\u00ed studi\u00ed ve Vratislavi. <\/p>","protected":false},"author":4,"featured_media":6241,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[36,32,11],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3180"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3180"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3180\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6833,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3180\/revisions\/6833"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6241"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3180"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3180"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3180"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}