<\/p>\n\n\n\n
Kulturn\u00ed prost\u0159ed\u00ed opozice v Przemy\u015blu v dob\u011b stann\u00e9ho pr\u00e1va a budov\u00e1n\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 Polsk\u00e9 republiky<\/strong><\/p>\n\n\n\n (...) a Jeruzal\u00e9m byl obnoven Nab\u00eddku napsat tento text jsem p\u0159ijal v nad\u011bji, \u017ee m\u00e9 vzpom\u00ednky na lidi a probl\u00e9my opozice spojen\u00e9 s Przemy\u015blem a \u00favahy vyvolan\u00e9 obrazy ulo\u017een\u00fdmi v m\u00e9 pam\u011bti mohou b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e9 pro \u010dten\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed se o tuto problematiku zaj\u00edmaj\u00ed. Byl jsem jejich \"div\u00e1kem a \u00fa\u010dastn\u00edkem\" (podle zn\u00e1m\u00e9 formule Raymonda Arona), nejprve vzd\u00e1len\u00fdm div\u00e1kem v prostoru, pak jsem se trochu pod\u00edlel na kulturn\u00edch aktivit\u00e1ch Przemy\u0161lsk\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 komunity. \u017dil jsem ve Var\u0161av\u011b, pracoval jsem v \u00dastavu liter\u00e1rn\u00edho v\u00fdzkumu Polsk\u00e9 akademie v\u011bd a p\u016fsobil jsem v Klubu katolick\u00e9 inteligence. Od konce 70. let jsem u\u010dil na kated\u0159e polonistiky Katolick\u00e9 univerzity v Lublinu, od roku 1985 na pln\u00fd \u00favazek. P\u0159edt\u00edm jsem m\u011bl p\u0159edn\u00e1\u0161ky nebo se \u00fa\u010dastnil v\u011bdeck\u00fdch konferenc\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm jsem se setk\u00e1val s redaktory a p\u0159isp\u011bvateli nez\u00e1visl\u00e9ho \u010dasopisu pro mlad\u00e9 katol\u00edky \"Setk\u00e1n\u00ed\", kter\u00fd vych\u00e1zel v Lublinu a s n\u00edm\u017e spolupracovali i studenti z Podkarpatsk\u00e9 Rusi. Navzdory geografick\u00e9 odlehlosti mi P\u0159emy\u0161lsko u\u017e koncem 70. let nebylo ciz\u00ed - soust\u0159edilo mou pozornost na sou\u010dasnou polskou problematiku. .<\/p>\n\n\n\n
a c\u00edtili jsme, \u017ee se sem budeme vracet znovu a znovu.
po \u017eeleznici nebo bal\u00f3nem vyp\u016fj\u010den\u00fdm z jin\u00e9 \u00e9ry.
p\u0159edstavivost, proto\u017ee v tento tepl\u00fd srpnov\u00fd ve\u010der
v\u0161echny hranice se n\u00e1m otev\u0159ely<\/p>\n\n\n\n
(Wojciech Wencel \"Ve\u010der v Przemy\u015blu\"
Ze sborn\u00edku \"Polonia aeterna\", Krakov 2018)<\/p>\n\n\n\n
Ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm jsem se setkal s lidmi, kte\u0159\u00ed z t\u011bchto kon\u010din poch\u00e1zeli. V prvn\u00edm ro\u010dn\u00edku polonistiky na Var\u0161avsk\u00e9 univerzit\u011b jsem chodil na hodiny k J\u00f3zefu Kurylakovi a obzvl\u00e1\u0161\u0165 jsem si zapamatoval kurz n\u011bm\u010diny, proto\u017ee J\u00f3zek s oblibou mluvil o Rilkovi, kter\u00fd mu byl bl\u00edzk\u00fd svou metafyzickou povahou (a\u0165 u\u017e byla definov\u00e1na jakkoli) a pravd\u011bpodobn\u011b i specifick\u00fdm stylem st\u0159edoevropsk\u00e9 kultury, spole\u010dn\u00fdm pro Hali\u010d a dal\u0161\u00ed provincie b\u00fdval\u00e9 habsbursk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se mi n\u011bjak ztratil z dohledu, pravd\u011bpodobn\u011b si bral d\u011bkansk\u00e9 volno a m\u011bl p\u0159est\u00e1vky ve studiu. A tak jsem s pot\u011b\u0161en\u00edm po n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch let \u010detl jeho b\u00e1sn\u011b oti\u0161t\u011bn\u00e9 v \"Kulturn\u00ed p\u016fd\u011b\" a ob\u010das jsem ho potk\u00e1val v p\u0159emy\u0161lsk\u00fdch pohostinsk\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00edch, kde jedl obzvl\u00e1\u0161\u0165 chutn\u00e9 \"ku\u0159\u00e1ky\" (v\u00edm, o \u010dem p\u00ed\u0161u, proto\u017ee jsem ned\u00e1vno str\u00e1vil n\u011bkolik dn\u00ed v Ma\u010farsku). Bylo mi smutno, kdy\u017e jsem se dozv\u011bd\u011bl o jeho kontaktech s SB. Na Katolick\u00e9 univerzit\u011b v Lublinu jsem se v prvn\u00edch letech sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed s Markem Kuchci\u0144sk\u00fdm jist\u011b letmo setkal, ale kv\u016fli doj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed do v\u00fduky ka\u017ed\u00fdch \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed jsem nem\u011bl \u010das se pln\u011b zapojit do divadeln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota univerzity. Kdy\u017e si te\u010f \u010dtu \u017eiv\u00e9 vzpom\u00ednky na ty \u010dasy, nemohu toho litovat.
Przemy\u015bl sedmdes\u00e1t\u00fdch let, doba prvn\u00edho hnut\u00ed Solidarita a stann\u00e9ho pr\u00e1va - a to roz\u0161i\u0159uji \u010dasov\u00fd z\u00e1b\u011br tohoto historick\u00e9ho fenom\u00e9nu i mimo (pseudo)pr\u00e1vn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed, jako bylo form\u00e1ln\u00ed zm\u00edrn\u011bn\u00ed \u010di ukon\u010den\u00ed polsko-jaruzal\u00e9msk\u00e9 v\u00e1lky, tedy od prosince 1981 do konce roku 1989 - se n\u00e1m ve Var\u0161av\u011b \u010di Lublinu jevil jako enkl\u00e1va svobody v komunisty ovl\u00e1dan\u00e9m Polsku. Svou jedine\u010dnost poprv\u00e9 prok\u00e1zala \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev v Przemy\u015blu, v jej\u00edm\u017e \u010dele st\u00e1l arcibiskup Ignacy Tokarczuk, jedna z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed t\u00e9 doby. Biskupem v Przemy\u015blu se stal v roce 1962 a diec\u00e9zi vedl a\u017e do roku 1993. Byl tak\u00e9 autorem v\u00fdznamn\u00fdch publikac\u00ed, kter\u00e9 se vymykaly cenzu\u0159e komunistick\u00e9ho st\u00e1tu a ud\u011blaly velk\u00fd dojem v katolick\u00fdch i opozi\u010dn\u00edch kruz\u00edch (shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 mj. ve svazc\u00edch \"Moc i wytrwa\u0142o\u015b\u0107\", \"Wytrwa\u0107 i zwyci\u0119\u017cy\u0107\", ob\u011b knihy vy\u0161ly v roce 1988).
V t\u00e9to jedine\u010dn\u00e9 diec\u00e9zi se pod veden\u00edm biskupa Tokarczuka rozv\u00edjel n\u00e1bo\u017eensk\u00fd \u017eivot na mnoha \u00farovn\u00edch, pastorace byla dynamick\u00e1, byly organizov\u00e1ny T\u00fddny k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury a uskute\u010dnila se kampa\u0148 na v\u00fdstavbu kostel\u016f, kter\u00e1 nem\u011bla obdoby v cel\u00e9m sov\u011btsk\u00e9m bloku od Labe a\u017e po Tich\u00fd oce\u00e1n. Historici se shoduj\u00ed, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b nabyla v\u00fdstavba kostel\u016f a katechetick\u00fdch bod\u016f nejv\u011bt\u0161\u00edho rozsahu pr\u00e1v\u011b v p\u0159emyslovsk\u00e9 diec\u00e9zi. Arcibiskup Tokarczuk povzbuzoval v\u011b\u0159\u00edc\u00ed, aby stav\u011bli c\u00edrkevn\u00ed stavby bez povolen\u00ed lidov\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, \"na divoko\", a tedy z hlediska z\u00e1kon\u016f platn\u00fdch v Lidov\u00e9 republice nez\u00e1konn\u011b.
Pod p\u00e9\u010d\u00ed c\u00edrkve v Przemy\u015blu se mohla dob\u0159e rozv\u00edjet intelektu\u00e1ln\u00ed \u010dinnost: um\u011bleck\u00e1, liter\u00e1rn\u00ed, popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00e1, veskrze metapolitick\u00e1. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee kdy\u017e jsem p\u0159ich\u00e1zel na p\u0159edn\u00e1\u0161ky v r\u00e1mci T\u00fddn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury a pozd\u011bji na kulturn\u00ed aktivity p\u0159emy\u0161lsk\u00e9ho opozi\u010dn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, jakmile jsem opustil historick\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed, d\u00fdchalo se mi leh\u010deji nejen d\u00edky \u010derstv\u00e9mu podkarpatsk\u00e9mu vzduchu. Krom\u011b setk\u00e1n\u00ed v interi\u00e9rech kostel\u016f a c\u00edrkevn\u00edch s\u00e1l\u016f byla nezapomenuteln\u00e1 diskusn\u00ed setk\u00e1n\u00ed v soukrom\u00fdch domech a zvl\u00e1\u0161tn\u00edm m\u00edstem byla p\u016fda domu rodiny Kuchcinsk\u00fdch. Mlad\u00fd Marek, p\u016fvodn\u011b student d\u011bjin um\u011bn\u00ed na Katolick\u00e9 univerzit\u011b v Lublinu, pokra\u010doval v rodinn\u00e9 tradici jako zahradn\u00edk a z\u00e1rove\u0148 roz\u0161\u00ed\u0159il sv\u00e9 aktivity do um\u011bleck\u00e9 a v\u011bdeck\u00e9 oblasti - spoluorganizoval v\u00fdstavy um\u011bn\u00ed, autorsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed a \u010dasem za\u010dal vyd\u00e1vat kulturn\u00ed \u010dasopis. Mnoho setk\u00e1n\u00ed se konalo v podkrov\u00ed jeho domu, kter\u00e9 bylo k tomuto \u00fa\u010delu upraveno a obklopeno velkou zahradou. To byl z\u0159ejm\u011b jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d nov\u00e9 necenzurovan\u00e9 periodikum dostalo n\u00e1zev \"Strych Kulturalny\" (Kulturn\u00ed p\u016fda), jeho\u017e redaktory byli Miros\u0142aw Koco\u0142, Marek Kuchci\u0144ski a Jan Musia\u0142, kter\u00fd je mi profesn\u011b nejbli\u017e\u0161\u00ed jako u\u010ditel pol\u0161tiny.
II
S v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi lidmi spojen\u00fdmi se zem\u00ed (resp. diec\u00e9z\u00ed) Przemy\u015bl, pozd\u011bj\u0161\u00edmi p\u0159isp\u011bvateli do \"kulturn\u00ed p\u016fdy\", jsem se seznamoval od konce 70. let na jin\u00fdch m\u00edstech Polska, p\u0159edev\u0161\u00edm ve Var\u0161av\u011b a Krakov\u011b.
Poprv\u00e9 jsem se setkal se spoluvydavatelem knihy \"Strych...\". S Janem Musia\u0142em jsem se musel poprv\u00e9 setkat v Sandom\u011b\u0159i nebo ve Vratislavi na konferenc\u00edch lektor\u016f literatury v semin\u00e1\u0159\u00edch po\u0159\u00e1dan\u00fdch Katolickou univerzitou v Lublinu. Jan vyu\u010doval polskou filologii na univerzit\u011b tohoto typu v Przemy\u015blu. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit, \u017ee se tento talentovan\u00fd polsk\u00fd filolog za n\u011bkolik let zapoj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm do politick\u00e9 \u010dinnosti a ve slu\u017eb\u00e1ch Polsk\u00e9 republiky se vy\u0161vihne na sen\u00e1tora, vojvodu, p\u0159edsedu Polsk\u00e9 informa\u010dn\u00ed agentury... Pot\u00e9 se vr\u00e1til ke sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 a didaktick\u00e9 \u010dinnosti, publikoval cenn\u00e9 liter\u00e1rn\u011bv\u011bdn\u00e9 studie, zejm\u00e9na z oblasti d\u011bjin a teorie liter\u00e1rn\u00ed kritiky, kter\u00e1 je mi bl\u00edzk\u00e1, a p\u016fsobil jako rektor St\u00e1tn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly v Przemy\u015blu. V posledn\u00edch letech se z\u0159ejm\u011b vr\u00e1til k po\u010d\u00e1tk\u016fm sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hy a vyu\u010doval v semin\u00e1\u0159i lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze v Brzuchowic\u00edch (m\u00edsto, kter\u00e9 je rovn\u011b\u017e spojeno se Zbigniewem Herbertem) a v semin\u00e1\u0159i v Przemy\u015blu.
S Janem Drausem, pozd\u011bj\u0161\u00edm rektorem Przemy\u0161lsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly (PWSZ) a podkarpatsk\u00fdm sen\u00e1torem, jsem se sezn\u00e1mil v 70. letech v kruz\u00edch kulturn\u00ed a politick\u00e9 opozice v Krakov\u011b, proto\u017ee studoval na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b. Sbl\u00ed\u017eili jsme se d\u00edky spole\u010dn\u00fdm z\u00e1jm\u016fm a b\u00e1d\u00e1n\u00ed o velk\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 emigraci 20. stolet\u00ed a pozd\u011bji d\u00edky tisku d\u011bl na toto t\u00e9ma. Navzdory pot\u00ed\u017e\u00edm a perzekuc\u00edm ze strany komunistick\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f ne\u00fanavn\u011b pokra\u010doval ve sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 dr\u00e1ze a dnes se stal p\u0159edn\u00edm historikem nejnov\u011bj\u0161\u00edch d\u011bjin na\u0161\u00ed vlasti a autorem n\u011bkolika knih a je\u0161t\u011b po\u010detn\u011bj\u0161\u00edch dokument\u00e1rn\u00edch studi\u00ed.
Mariusz Olbromski zah\u00e1jil sv\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 aktivity v lubaczowsk\u00e9m Klubu katolick\u00e9 inteligence pod ochrann\u00fdmi k\u0159\u00eddly biskupa Mariana Jaworsk\u00e9ho, kter\u00fd byl v letech 1984-1991 apo\u0161tolsk\u00fdm administr\u00e1torem v Lubaczow\u011b, ne\u017e se stal lvovsk\u00fdm metropolitou, p\u0159edsedou \u0158\u00edmskokatolick\u00e9 biskupsk\u00e9 konference Ukrajiny a kardin\u00e1lem. Dnes je Mariusz autorem v\u00edce ne\u017e des\u00edtky knih, jak liter\u00e1rn\u00edch, tak p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b b\u00e1snick\u00fdch. Krom\u011b toho je p\u0159edn\u00edm odborn\u00edkem na pohrani\u010d\u00ed a polsko-ukrajinsk\u00e9 kulturn\u00ed vztahy, m\u00e1 velk\u00e9 z\u00e1sluhy o sbli\u017eov\u00e1n\u00ed Pol\u00e1k\u016f a Ukrajinc\u016f. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b p\u016fsobil jako \u0159editel N\u00e1rodn\u00edho muzea v P\u0159emy\u0161lu a Iwaszkiewiczova liter\u00e1rn\u00edho muzea ve Stawisku u Var\u0161avy. Spolu se svou \u017eenou Urszulou uspo\u0159\u00e1dal \u0159adu v\u00fdstav, kulturn\u00edch akc\u00ed a festival\u016f, v\u010detn\u011b s\u00e9rie mezin\u00e1rodn\u00edch setk\u00e1n\u00ed nazvan\u00fdch \"Dialog dvou kultur\".
\"Kulturn\u00ed podkrov\u00ed\", ch\u00e1pan\u00e9 \u0161\u00ed\u0159eji jako aktivn\u00ed prost\u0159ed\u00ed po\u0159\u00e1daj\u00edc\u00ed autorsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed, v\u00fdstavy, koncerty a disputace, m\u011blo sv\u00e1 specifika. P\u0159i vzpom\u00ednk\u00e1ch a porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch m\u00edst a opozi\u010dn\u00edch kruh\u016f mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee na p\u016fd\u011b domu Kuchci\u0144sk\u00fdch panovala uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e1 atmosf\u00e9ra, kterou vytv\u00e1\u0159el hostitel, kter\u00fd do n\u00ed vn\u00e1\u0161el i prvky boh\u00e9msk\u00e9 tradice s n\u00e1dechem hippies. Nebyla v n\u011bm v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 chmurn\u00e1 zu\u0159ivost politick\u00fdch spolk\u016f ani doktrin\u00e1\u0159sk\u00fd fanatismus levicov\u00fdch skupin, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e vzkv\u00e9taly a tak bujely za t\u0159et\u00ed republiky. Ale ani na p\u016fd\u011b Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho se nevyskytoval eklekticismus sv\u011bton\u00e1zoru, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b tak roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd - zm\u00edn\u011bn\u00fd um\u011bleck\u00fd estetismus se zaj\u00edmav\u00fdm a pr\u016fkopnick\u00fdm zp\u016fsobem spojoval s k\u0159es\u0165anskou filozofi\u00ed, n\u00e1rodn\u00edmi hodnotami a konzervatismem m\u00edrn\u011b liber\u00e1ln\u00edho zabarven\u00ed.
I v nez\u00e1visl\u00e9 Polsk\u00e9 republice si Przemy\u015bl a cel\u00e9 Podkarpatsko zachovaly svou jedine\u010dnost a staly se ba\u0161tou vlastenectv\u00ed a katolicismu. Ani postkomunist\u00e9, ani levicov\u00ed liber\u00e1lov\u00e9 zde nikdy nez\u00edskali p\u0159evahu, ani nihilistick\u00e1 a zjednodu\u0161uj\u00edc\u00ed hnut\u00ed modern\u00ed kulturn\u00ed revoluce nez\u00edskala podporu. Pro mnoh\u00e9 v jin\u00fdch oblastech Polska (a mo\u017en\u00e1 i Evropy), stejn\u011b jako pro n\u00ed\u017ee podepsan\u00e9, byl postoj ob\u010dan\u016f b\u00fdval\u00e9 Hali\u010de v posledn\u00edch t\u0159iceti letech uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Z\u00e1hada duchovn\u00ed odolnosti Podkarpatska vy\u017eaduje podrobn\u00fd v\u00fdzkum, ale ji\u017e nyn\u00ed lze identifikovat n\u011bkolik d\u016fvod\u016f. P\u0159enos polsk\u00fdch tradic a vysok\u00e9 z\u00e1padn\u00ed kultury je zde siln\u00fd, religiozita je vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech Polska. V \u00favahu je t\u0159eba vz\u00edt i estetick\u00fd rozm\u011br, v\u017edy\u0165 vedle Malopolsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed je to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed region na\u0161\u00ed vlasti, kter\u00fd spojuje p\u0159ednosti krajiny s p\u016fvabem architektury. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b m\u011b doj\u00edm\u00e1 pohled na troj\u00farov\u0148ov\u00e9 seskupen\u00ed n\u00e1dhern\u00fdch kostel\u016f v Przemy\u015blu, architektonick\u00fd z\u00e1zrak, kter\u00fd se d\u00e1 ve sv\u011bt\u011b srovnat snad jen s panoramatem Toleda p\u0159i pohledu z druh\u00e9 strany \u0159eky Tajo.
Kulturn\u00ed a politick\u00e1 jedine\u010dnost Podkarpatska mo\u017en\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 v kombinaci mor\u00e1ln\u00edho a estetick\u00e9ho rozm\u011bru - Herbert m\u011bl pravdu, kdy\u017e napsal b\u00e1se\u0148 S\u00edla vkusu, v n\u00ed\u017e obhajoval etick\u00e9 kvality kr\u00e1sy. Kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o m\u011bstech jihov\u00fdchodn\u00edho pohrani\u010d\u00ed dne\u0161n\u00ed republiky, vybav\u00ed se mi tak\u00e9 klasick\u00fd esej Thomase Manna L\u00fcbeck jako duchovn\u00ed forma \u017eivota. Jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch spisovatel\u016f dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed v n\u011bm p\u00ed\u0161e o sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, mal\u00e9m m\u011bste\u010dku na pomez\u00ed sv\u00e9 vlasti, jako o mimo\u0159\u00e1dn\u011b kulturn\u011b hodnotn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e tvo\u0159il sv\u00e1 d\u00edla.
III
Po\u010d\u00e1tkem \u010dervna 2019 vy\u0161el \u00fasil\u00edm N\u00e1rodn\u00edho muzea v P\u0159emy\u0161lu cenn\u00fd sborn\u00edk, kter\u00fd je reprintem nez\u00e1visl\u00e9ho (p\u016fvodn\u011b undergroundov\u00e9ho) liter\u00e1rn\u00edho a um\u011bleck\u00e9ho \u010dasopisu \"Strych Kulturalny\", jak jsem ji\u017e zm\u00ednil, redigovan\u00e9ho Markem Kuchcinskim a Janem Musialem, graficky upraven\u00e9ho Miroslavem Kocolem. V\u00edm, \u017ee mnoho \u010dten\u00e1\u0159\u016f bylo t\u00edmto kr\u00e1sn\u011b vydan\u00fdm svazkem p\u0159ekvapeno. Jsme zvykl\u00ed na memo\u00e1ry a historick\u00e9 pr\u00e1ce, kter\u00e9 n\u00e1s informuj\u00ed o ad hoc, ryze utilit\u00e1rn\u00edch, cenzurou neposti\u017een\u00fdch publikac\u00edch, graficky chud\u00fdch tisc\u00edch se sotva \u010diteln\u00fdm p\u00edsmem na nekvalitn\u00edm pap\u00ed\u0159e - a tak s \u00fadivem listujeme \u010dasopisem pln\u00fdm b\u00e1sn\u00ed a liter\u00e1rn\u00edch skic, kter\u00e9 zdob\u00ed reprodukce dobov\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl.
\u010casopis byl v\u00fdsledkem n\u011bkolikalet\u00e9 kulturn\u00ed a politick\u00e9 aktivity prost\u0159ed\u00ed p\u0159emy\u0161lsk\u00e9 inteligence. Od roku 1983 se zde konaly samostatn\u00e9 i kolektivn\u00ed v\u00fdstavy polsk\u00fdch a zahrani\u010dn\u00edch um\u011blc\u016f, koncerty, besedy a autorsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed. M\u011bste\u010dko le\u017e\u00edc\u00ed na hranic\u00edch se Sov\u011btsk\u00fdm svazem kyp\u011blo kulturn\u00edm \u017eivotem na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni. P\u0159ipome\u0148me si, \u017ee zde vystavovali nap\u0159\u00edklad um\u011blci takov\u00e9ho kalibru jako Tadeusz Boruta a Henryk Waniek a \u017ee se zde setk\u00e1vali spisovatel\u00e9 Bohdan Cywi\u0144ski, Ryszard Legutko, Leszek Moczulski, Tadeusz Mazowiecki a Jan J\u00f3zef Szczepa\u0144ski. Vystoupili zde angli\u010dt\u00ed filozofov\u00e9 a um\u011blci a Mark Lilla z Harvardovy univerzity (dnes v\u00fdznamn\u00e1 osobnost sv\u011btov\u00fdch humanitn\u00edch v\u011bd).
Mezin\u00e1rodn\u00ed rozm\u011br \"Podkrov\u00ed...\" a doprovodn\u00fdch um\u011bleck\u00fdch akc\u00ed byl v t\u00e9 dob\u011b obzvl\u00e1\u0161t\u011b cenn\u00fd a dnes je velmi p\u016fsobiv\u00fd, uv\u011bdom\u00edme-li si, \u017ee se jednalo o undergroundovou kulturn\u00ed aktivitu v krajsk\u00e9m m\u011bst\u011b. Od druh\u00e9ho \u010d\u00edsla byly otiskov\u00e1ny texty britsk\u00fdch um\u011blc\u016f a v\u011bdc\u016f reprezentuj\u00edc\u00edch libertari\u00e1nsk\u00e9, antikomunistick\u00e9 postoje, kter\u00e9 se proto nemohly objevit v ofici\u00e1ln\u00ed kultu\u0159e Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky a po roce 1989 byly obt\u00ed\u017en\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1ny i u n\u00e1s. Jak\u00fd dojem na n\u011b tento ostrov svobody ve \u0161pinav\u00e9m rud\u00e9m mo\u0159i komunismu ud\u011blal, dokl\u00e1d\u00e1 vzpom\u00ednka, kterou o des\u00edtky let pozd\u011bji sepsal Roger Scruton, p\u0159edn\u00ed sv\u011btov\u00fd konzervativn\u00ed filozof: \"V\u0161ude, kam jsem p\u0159i\u0161el, bylo vid\u011bt, jak \u00fa\u010dinn\u011b komunistick\u00e1 strana op\u011bt zlikvidovala polskou ob\u010danskou spole\u010dnost a zbytky ponechala c\u00edrkvi. (...) A pak jsem narazil na Przemy\u015bl. (...) Jejich diskusn\u00ed skupina byla popisov\u00e1na jako p\u016fda, a kdy\u017e jsem se s nimi setkal, ocitl jsem se v otev\u0159en\u00e9 komunit\u011b norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli odhodl\u00e1ni \u017e\u00edt, malovat, ps\u00e1t a diskutovat, jako by Strana nebyla nic v\u00edc ne\u017e proud \u0161pinav\u00e9 vody tekouc\u00ed v kanalizaci pod nimi.\"
P\u0159esto je znalost tak cenn\u00e9ho fenom\u00e9nu svobodn\u00e9 kultury v Przemy\u015blu 80. let minul\u00e9ho stolet\u00ed miziv\u00e1, a to i v akademick\u00fdch studi\u00edch nebo studi\u00edch s takov\u00fdmi ambicemi. Mezi badateli tohoto desetilet\u00ed se o prost\u0159ed\u00ed \"kulturn\u00edho podkrov\u00ed\" t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo nezm\u00ednil. Skromnost tv\u016frc\u016f tohoto fenom\u00e9nu, pozd\u011bj\u0161\u00edch rektor\u016f, vojvod\u016f, sen\u00e1tor\u016f, mar\u0161\u00e1l\u016f, byla chv\u00e1lyhodn\u00e1, ale je na\u010dase s n\u00ed skoncovat a uv\u00e9st tento cenn\u00fd fragment tradice nez\u00e1vislosti do kolektivn\u00edho pov\u011bdom\u00ed. Ml\u010den\u00ed o \u00fasp\u011b\u0161\u00edch Przemy\u0161lsk\u00e9ho ostrova svobody s jeho \"p\u016fdn\u00edmi\" podniky je jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f nerovnom\u011brn\u00e9ho studia ned\u00e1vn\u00fdch d\u011bjin vlasti, zejm\u00e9na kulturn\u00edch. V pr\u016fb\u011bhu let dominantn\u00ed politick\u00e1 a medi\u00e1ln\u00ed centra marginalizovala konzervativn\u011b-katolickou a radik\u00e1ln\u011b nez\u00e1vislou tradici. To ovlivnilo preference v\u011bdc\u016f a nerovnom\u011brn\u00e9 financov\u00e1n\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdzkumu a populariza\u010dn\u00edch kampan\u00ed. Za\u010dalo to u\u017e na za\u010d\u00e1tku, je\u0161t\u011b za existence Kulturn\u00ed p\u016fdy - jeden charakteristick\u00fd p\u0159\u00edpad (dobrodru\u017estv\u00ed s pa\u0159\u00ed\u017eskou Kulturou) jsem popsal v \u00favodu k v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9mu reprintu Kulturn\u00ed p\u016fdy.
Nepochybn\u011b ovlivn\u011bna vysokou \u00farovn\u00ed a specifick\u00fdm stylem kulturn\u00edch aktivit a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \"Podkrov\u00ed...\". m\u00edstn\u00ed tradice star\u00e9 v\u00edce ne\u017e tis\u00edc let. Przemy\u015bl byl m\u011bstem kulturn\u00edho pomez\u00ed, polskost zde z\u00e1\u0159ila mnoha barvami a po stalet\u00ed se zde rozv\u00edjelo vzd\u011bl\u00e1n\u00ed na vysok\u00e9 \u00farovni - v 15. stolet\u00ed byla p\u0159i katedr\u00e1le z\u0159\u00edzena kapituln\u00ed \u0161kola a v roce 1654 zde jezuit\u00e9 zalo\u017eili kolej. Modern\u00ed rozvoj vysok\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed m\u00e1 od roku 1990 pevn\u00e9 z\u00e1klady a duch m\u00edsta p\u0159itahuje vynikaj\u00edc\u00ed v\u011bdce, kte\u0159\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00ed ve Spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel v\u011bdy nebo na Przemy\u0161lsk\u00e9 univerzitn\u00ed koleji, ale tak\u00e9 ty, kte\u0159\u00ed na zdej\u0161\u00edch univerzit\u00e1ch p\u016fsob\u00ed na pln\u00fd \u00favazek, jako jsou v\u00fdznamn\u00ed historici Ryszard Terlecki a ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Jan Draus, p\u0159edn\u00ed polsk\u00fd lingvista a folklorista Jerzy Bartmi\u0144ski a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd gombrowiczolog Jerzy Jarz\u0119bski. Zd\u00e1 se mi, \u017ee jen m\u00e1lo obyvatel P\u0159emy\u0161lska v\u00ed, jak\u00e1 t\u0159\u00edda u\u010denc\u016f zde p\u016fsobila.
III
Je t\u0159eba upozornit na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u016fle\u017eitou skute\u010dnost. P\u0159esto\u017ee kulturn\u00ed Strych za\u010dal vych\u00e1zet koncem roku 1988, byl v\u00fdsledkem n\u011bkolikalet\u00e9ho procesu, tedy komplexn\u00edho kulturn\u00edho \u017eivota v Przemy\u015blu. I z \u010dist\u011b technick\u00e9ho hlediska \u0161lo o pokra\u010dov\u00e1n\u00ed a dokumentaci d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnosti. Sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed fakta - ske\u010de v\u00fdznamn\u00fdch anglicky mluv\u00edc\u00edch osobnost\u00ed za\u0159azen\u00e9 do prvn\u00edho \u010d\u00edsla byly dod\u00e1ny mnohem d\u0159\u00edve: esej Stefana Makowieck\u00e9ho. \"Strach na p\u016fd\u011b aneb antiutopie\".<\/strong> (v p\u0159\u00edloze n\u00ed\u017ee) m\u011bla premi\u00e9ru v lednu 1987 a text Marty Sienick\u00e9 \"Polsk\u00fd komplex a la Redlinski\"<\/strong> M\u016fj esej \"St\u0159edn\u00ed Evropa v polsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed a emigrantsk\u00e9 publicistice\", ohl\u00e1\u0161en\u00fd v tomto \u010d\u00edsle, byl doru\u010den, jak uv\u00e1d\u00ed \"Kronika setk\u00e1n\u00ed strychov\u00fdch\", v srpnu 1986. Tato skica se ve \"Strychovi...\" neobjevila. - U\u017e si p\u0159esn\u011b nepamatuji pro\u010d, ale pravd\u011bpodobn\u011b proto, \u017ee jsem ji pou\u017eil je\u0161t\u011b p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm druh\u00e9ho d\u00edlu, na za\u010d\u00e1tku roku 1989, v jin\u00fdch \u010dten\u00edch a publikac\u00edch.
\"Kulturn\u00ed podkrov\u00ed (\u010dasopis a \u010dinnost cel\u00e9 komunity) z historick\u00e9ho pohledu m\u011blo origin\u00e1ln\u00ed rysy. Spojoval smysl pro tehdej\u0161\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed spole\u010densko-politick\u00e9 pot\u0159eby s vysokou um\u011bleckou \u00farovn\u00ed, pozn\u00e1vac\u00edmi z\u00e1vazky a \u00factou k minulosti. Jednalo se o program v oblasti v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kter\u00fd uspokojoval n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 pot\u0159eby ve\u0159ejnosti ambici\u00f3zn\u00edm um\u011bn\u00edm vytvo\u0159en\u00fdm vynikaj\u00edc\u00edmi um\u011blci. V prostor\u00e1ch kostela vystavovali sv\u00e1 d\u00edla s k\u0159es\u0165ansk\u00fdm obsahem zn\u00e1m\u00ed pol\u0161t\u00ed mal\u00ed\u0159i a angli\u010dt\u00ed host\u00e9: um\u011blci, kritici a filozofov\u00e9 um\u011bn\u00ed.
Propojen\u00ed kulturn\u00ed tradice s nejmodern\u011bj\u0161\u00edm um\u011bn\u00edm, popularizace sou\u010dasn\u00e9ho t\u011b\u017eko p\u0159ijateln\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, to byly moudr\u00e9 c\u00edle v\u00fdstavy a reprodukce t\u011bchto d\u011bl na str\u00e1nk\u00e1ch Atticu. Jak \u0159ekl Jan Musia\u0142 p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavy Zygmunta Czyze v suter\u00e9nu kostela otc\u016f franti\u0161k\u00e1n\u016f: \"Nad hmatateln\u00fdmi, na oko viditeln\u00fdmi hodnotami zpracov\u00e1van\u00e9ho materi\u00e1lu st\u00e1le hled\u00e1me kone\u010dnou hodnotu (Por\u0119bsk\u00e9ho term\u00edn), hodnotu, kter\u00e1 n\u00e1m otev\u00edr\u00e1 skute\u010dnost citliv\u011bji, pln\u011bji vyzr\u00e1lou, um\u011blcem pro\u017e\u00edvanou: vy\u0161\u0161\u00ed skute\u010dnost, o n\u00ed\u017e se um\u011blec sna\u017e\u00ed podat sv\u011bdectv\u00ed.\" (\u010d. 1, s. 23)
Eseje prezentovan\u00e9 na str\u00e1nk\u00e1ch \u010dasopisu Przemy\u015bl i dnes p\u0159itahuj\u00ed pozornost sv\u00fdmi p\u0159edv\u00eddav\u00fdmi tendencemi a odv\u00e1\u017en\u00fdm pohledem do budoucnosti. Stefan Makowiecki se v\u011bnoval v\u00fdznamn\u00e9mu \u017e\u00e1nru antiutopick\u00e9 pr\u00f3zy 20. stolet\u00ed, dekonstrukci totalitn\u00edch ideologi\u00ed a re\u017eim\u016f, anal\u00fdze Zamiatinov\u00fdch d\u011bl. Huxley, Ayn Randov\u00e1, Orwell a dal\u0161\u00ed spisovatel\u00e9. P\u0159ibl\u00ed\u017eil d\u011bjiny \u017e\u00e1nru dob\u011b, kdy se na Z\u00e1pad\u011b formovala postmoderna. Byl to jeden z prvn\u00edch odborn\u00fdch popis\u016f nov\u00e9ho fenom\u00e9nu a nastupuj\u00edc\u00ed \u00e9ry nejen v um\u011bn\u00ed. Po diskusi o posledn\u00ed f\u00e1zi v\u00fdvoje antiutopie (Burgess, Konwicki, Harnick) napsal Makowiecki na konci n\u00e1\u010drtu: \"Zp\u016fsobem vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, tvorbou postav a obraznost\u00ed maj\u00ed tyto antiutopie nejbl\u00ed\u017ee k poetice sou\u010dasn\u00e9ho proudu experiment\u00e1ln\u00edho, postmodern\u00edho rom\u00e1nu.\" Pozd\u011bj\u0161\u00ed roz\u010darov\u00e1n\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 postmodern\u00ed literaturou neub\u00edr\u00e1 autorovi p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy o publikov\u00e1n\u00ed v \"Podkrov\u00ed...\".
Obsah attick\u00fdch text\u016f byl od po\u010d\u00e1tku vzd\u00e1len jak\u00e9mukoli provincionalismu nebo nacionalistick\u00fdm omezen\u00edm. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom nejen pom\u011brn\u011b velk\u00e9 zastoupen\u00ed anglosask\u00fdch autor\u016f, kte\u0159\u00ed se v \u017e\u00e1dn\u00e9m m\u00edstn\u00edm prost\u0159ed\u00ed opozice \"Solidarity\" v\u010detn\u011b Var\u0161avy nevyskytovali, ale tak\u00e9 zp\u016fsob, jak\u00fdm byly prezentov\u00e1ny i velmi polsk\u00e9 fenom\u00e9ny. Profesorka Marta Siennicka, spolu s Andrzejem Kopcewiczem autorka knihy \"Historii literatury Stan\u00f3w Zjednoczonych w zarysie. stolet\u00ed XVII-XIX\", Var\u0161ava 1983) spojil polsk\u00e9 ot\u00e1zky (i ty provin\u010dn\u00ed) s univerz\u00e1ln\u00edmi probl\u00e9my. Anal\u00fdza Redlinsk\u00e9ho \"Dolorada\" spojuje polsk\u00e9 komplexy a lok\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my s podobn\u00fdmi americk\u00fdmi - provin\u010dn\u00ed t\u00e9mata u n\u00e1s a v USA tzv. etnick\u00fd rom\u00e1n a proud pr\u00f3zy o americk\u00e9 provincii. Autor ukazuje analogie mezi na\u0161\u00edm m\u00fdtem o Americe jako zemi zasl\u00edben\u00e9 a podobn\u00fdm americk\u00fdm m\u00fdtem, kter\u00fd je jedn\u00edm z intelektu\u00e1ln\u00edch z\u00e1klad\u016f Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Hled\u00e1 tak\u00e9 univerz\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata - st\u0159et mezi iluz\u00ed a sou\u010dasnou realitou, psychologick\u00e9 zr\u00e1n\u00ed hlavn\u00edho hrdiny v konfrontaci s nezn\u00e1mou skute\u010dnost\u00ed. Nakonec v polemice s Redlinskim klade ot\u00e1zky, kter\u00e9 jsou aktu\u00e1ln\u00ed i dnes: \"Opravdu se sv\u011bt nebo lid\u00e9 d\u011bl\u00ed na Z\u00e1pad a V\u00fdchod, jak si p\u0159eje autor knihy Dolorado, nebo je rozd\u011blen\u00ed subtiln\u011bj\u0161\u00ed? Mo\u017en\u00e1 hranice prob\u00edhaj\u00ed apoliticky a nemus\u00ed se nutn\u011b shodovat s m\u011bnov\u00fdmi z\u00f3nami? Mo\u017en\u00e1 je to pr\u00e1v\u011b ot\u00e1zka ur\u010dit\u00e9 vysp\u011blosti nebo jej\u00edho nedostatku?\" (\u010d. 1, s. 13).
Na sch\u016fz\u00edch opozice v Przemy\u015blu zazn\u00edvaly my\u0161lenky, kter\u00e9 byly v t\u00e9 dob\u011b nepopul\u00e1rn\u00ed a jejich\u017e zve\u0159ejn\u011bn\u00ed vy\u017eadovalo ob\u010danskou odvahu. Nap\u0159\u00edklad p\u0159i vyman\u011bn\u00ed se z komunistick\u00e9ho bloku jsme si Z\u00e1pad idealizovali. Jist\u011b, nebyla to tak dekadentn\u00ed Evropa jako dnes, ale nebyla to ani realita bez kaz\u016f, a to jsme cht\u011bli vid\u011bt a hl\u00e1sali ve sporech se zast\u00e1nci komunistick\u00e9ho syst\u00e9mu. Z\u0159ejm\u011b proto se tir\u00e1dy Rogera Scrutona proti politice z\u00e1padn\u00ed levice a odhalov\u00e1n\u00ed slabin socialistick\u00fdch idej\u00ed mohly objevit pouze v prost\u0159ed\u00ed Przemy\u0161lu a Kulturn\u00ed p\u016fdy. A jak\u00fdm \u0161okem pro mnoh\u00e9, v\u010detn\u011b m\u011b, byla teze anglick\u00e9ho konzervativce (z roku 1988!), kter\u00e1 tvo\u0159ila n\u00e1zev jeho rozhovoru s Janem Musia\u0142em: \"Evropsk\u00e9 sjednocen\u00ed je nesplniteln\u00fdm snem sv\u011btsk\u00fdch byrokrat\u016f\" . A pokra\u010doval ve vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, co t\u00edm myslel: \"Evrop\u011b hroz\u00ed pr\u00e1v\u011b dv\u011b v\u00e1\u017en\u00e1 nebezpe\u010d\u00ed: eroze n\u00e1rodn\u00edch loajalit a vznik nov\u00e9 ekonomick\u00e9 velmoci, kter\u00e1 nem\u00e1 v\u016fli, proz\u00edravost a prost\u0159edky k obran\u011b\" (\u010d. 2, s. 31).
\u010cetba Strych... a rozhovory s jeho redaktory a autory byly proto u\u017eite\u010dn\u00e9 i v obdob\u00ed politick\u00e9 transformace, kter\u00e9 se krylo s po\u010d\u00e1tkem t\u0159et\u00ed republiky. Upevnili osv\u011bd\u010denou axiologii, roz\u0161\u00ed\u0159ili znalosti, poskytli argumenty ve sporech z prvn\u00edch dn\u016f nez\u00e1vislosti - jedn\u00edm slovem, usnadnili pochod spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem, za co\u017e jsem jim osobn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n