{"id":2158,"date":"2022-11-08T12:25:00","date_gmt":"2022-11-08T12:25:00","guid":{"rendered":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/?p=2158"},"modified":"2022-11-17T16:02:52","modified_gmt":"2022-11-17T16:02:52","slug":"kuchcinski-marek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/kuchcinski-marek\/","title":{"rendered":"Marek Kuchci\u0144ski"},"content":{"rendered":"

<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/a><\/figure>
\n

Z ENCYKLOPEDIE SOLIDARITY IPN<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Marek Kuchci\u0144ski, narozen 9. srpna 1955 v Przemy\u015blu. Absolvoval tamn\u00ed Gymn\u00e1zium Juliusze S\u0142owack\u00e9ho \u010d. 1 (1974). 1974-1977 student Katolick\u00e9 univerzity <\/p>\n\n\n\n

https:\/\/encysol.pl\/es\/encyklopedia\/biogramy\/17095,Kuchcinski-Marek.html<\/a><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

(V\u00fd\u0148atky z knihy p\u0159ipravovan\u00e9 k vyd\u00e1n\u00ed)<\/em><\/p>\n\n\n\n

JAN DRAUS, DARIUSZ IWANECZKO<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od Przemy\u015blu k velk\u00e9 politice<\/em><\/strong>. Politick\u00fd \u017eivotopis Marka Kuchcinsk\u00e9ho Przemy\u015bl 2021<\/em><\/strong> <\/em><\/p>\n\n\n\n

Recenzenti: Prof. Dr. Waldemar Paruch, Prof. Dr. Ryszard Terlecki, Dr. Maciej Szymanowski<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

Kapitola II<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Proti komunistick\u00e9mu re\u017eimu (1980-1989)<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

1. opozi\u010dn\u00ed aktivity<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

(...)\"...D\u00edky veden\u00ed zahradnictv\u00ed se Kuchci\u0144ski zapojil do vzniku a pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnosti Venkovsk\u00e9 solidarity. Prvn\u00ed sch\u016fzka, kter\u00e1 iniciovala vznik NSZZ Rolnik\u00f3w Indywidualnych \"Solidarno\u015b\u0107\", se konala 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1980 v p\u0159emyslovsk\u00e9m s\u00eddle sdru\u017een\u00ed \"Pax\". Z\u00fa\u010dastnilo se j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 30 osob, mezi nimi Zdzis\u0142aw Malawski, Maciej Ma\u0142agowski, Andrzej Mo\u0142o\u0144, Wit Siwiec, Jerzy Bonarek a Marek Kuchci\u0144ski. Dal\u0161\u00ed sch\u016fzky se konaly v s\u00eddle Solidarity na Kamenn\u00e9m most\u011b a pot\u00e9 na p\u0159elomu listopadu a prosince v klubu PSM-WSS \"Spo\u0142em\" v ulici Wincentego Pstrowskiego (nyn\u00ed bp. Jakub Glazer). Z\u00fa\u010dastnili se ho Jan Ku\u0142aj (1958-2020), pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edseda NSZZ RI \"S\", Stanis\u0142aw Pajda a Jan Karu\u015b. Kuchci\u0144ski spolu s Jerzym Bonarekem organizoval zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed sch\u016fze struktur Venkovsk\u00e9 solidarity. Konaly se mimo jin\u00e9 v Ostrov\u011b u Przemy\u0161le, \u0141\u0119towni, Nehrybce a Hermanowic\u00edch. Jerzy Bonarek se pozd\u011bji z\u00fa\u010dastnil st\u00e1vek v Ustrzyk\u00e1ch a Przemy\u015blu. Marek Kuchci\u0144ski st\u00e1vky podporoval, proto\u017ee, jak vzpom\u00edn\u00e1, v zimn\u00edm a jarn\u00edm obdob\u00ed se v\u011bnoval zahradni\u010den\u00ed (v\u010dasn\u00e9 produkci rychlen\u00e9 zeleniny), co\u017e vy\u017eadovalo st\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost v Przemy\u015blu. Jerzy Bonarek, Kuchci\u0144sk\u00e9ho p\u0159\u00edtel, provozoval spolu se sv\u00fdm otcem rodinn\u00e9 zahradnictv\u00ed v sousedstv\u00ed...\" (...)<\/em><\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

\"(...) Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 kaplansk\u00e9 spolky byly nejaktivn\u011bj\u0161\u00ed v p\u0159emyslovsk\u00e9 diec\u00e9zi, i kdy\u017e se v r\u00e1mci rekolekc\u00ed po\u0159\u00e1dan\u00fdch t\u011bmito spolky sch\u00e1zeli i opozi\u010dn\u00ed aktivist\u00e9 z m\u011bst. Tuto formu \u010dinnosti zah\u00e1jila Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 kaplanka (DR) v Krasiczyn\u011b, kter\u00e1 vznikla ji\u017e koncem roku 1982 z iniciativy a podn\u011btu otce Stanis\u0142awa Bartmi\u0144sk\u00e9ho. Prvn\u00ed v\u00fdjezdn\u00ed zased\u00e1n\u00ed DR v Krasiczyn\u011b se konalo 8.-12. prosince 1982 a z\u00fa\u010dastnilo se ho 45 opozi\u010dn\u00edch aktivist\u016f z deseti diec\u00e9z\u00ed z cel\u00e9ho Polska. Jejich p\u0159\u00edjezd organizovali Wie\u0144czys\u0142aw Nowacki a Marek Kuchci\u0144ski. \u00da\u010dastn\u00edci tohoto setk\u00e1n\u00ed zaslali Svat\u00e9mu otci Janu Pavlu II. zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dopis s informacemi o zalo\u017een\u00ed prvn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 kaplanky v Polsku. Kopii tohoto dopisu m\u00e1 k dispozici otec Bartminski. Z Przemy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed se m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch sch\u016fzek v Krasiczyn\u011b nej\u010dast\u011bji \u00fa\u010dastnili mimo jin\u00e9 Jan Karu\u015b, Augustyn Czubocha, Henryk Cz\u0105stka a Marek Kuchci\u0144ski. Sch\u016fze DR v Krasiczynu byly sledov\u00e1ny komunistick\u00fdmi org\u00e1ny, kter\u00e9 je pova\u017eovaly za opozi\u010dn\u00ed \u010dinnost. Dne 5. b\u0159ezna 1983 byli z autobusu vyvedeni a zadr\u017eeni lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se vraceli ze setk\u00e1n\u00ed s p\u00e1terem Dr. Kazimierzem Ryczanem (1939-2017), tehdy p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm na Katolick\u00e9 univerzit\u011b v Lublinu (KUL), a pot\u00e9 byli vysl\u00fdch\u00e1ni. Marek Kuchci\u0144ski byl 24 hodin dr\u017een ve vazb\u011b v ulici 1. m\u00e1je 26, v takzvan\u00e9 \"d\u00ed\u0159e\".<\/em><\/p>\n\n\n\n

Krom\u011b sv\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed forma\u010dn\u00ed funkce hr\u00e1ly kaplanky mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eitou roli jako f\u00f3rum pro setk\u00e1v\u00e1n\u00ed a v\u00fdm\u011bnu my\u0161lenek. Byly tak\u00e9 st\u0159edem z\u00e1jmu pomocn\u00fdch aktivit, jako byla nap\u0159\u00edklad velk\u00e1 kampa\u0148 \"Z vesnice do m\u011bsta\". Kuchci\u0144ski po letech informoval: \"Ve Slezsku jsme spolupracovali s V\u00fdborem pro pomoc internovan\u00fdm, v n\u011bm\u017e mimo jin\u00e9 p\u016fsobila pan\u00ed Maria Klimowiczov\u00e1 (1941-1995), sestra otce Stanis\u0142awa. Spo\u010d\u00edvalo to v tom, \u017ee jsme s otcem Bartmi\u0144skim obch\u00e1zeli farnosti a domlouvali se s jednotliv\u00fdmi far\u00e1\u0159i, \u017ee v ten a ten den budeme sb\u00edrat potraviny: brambory, mrkev, \u0159epu, mouku, cokoli, co lid\u00e9 m\u011bli. S Jurkem Bonarkem a zesnul\u00fdm Andrzejem Tumidajskim jsme pak organizovali dopravu a cestovali na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta, nap\u0159\u00edklad do Zapa\u0142owa u Jaroslawi nebo dokonce do oblasti Jasla; potraviny jsme nakl\u00e1dali na n\u00e1kladn\u00ed auto a odv\u00e1\u017eeli do Slezska, kde jsme je vykl\u00e1dali na vhodn\u00e9m m\u00edst\u011b, obvykle na fa\u0159e.\"<\/em><\/p>\n\n\n\n

Biskup Ignacy Tokarczuk (1918-2012), velk\u00fd obh\u00e1jce a propag\u00e1tor vzniku komunitn\u00edch kaplan\u016f, \u0161el je\u0161t\u011b d\u00e1l, kdy\u017e v roce 1984 vyzval k vytvo\u0159en\u00ed \"banky lid\u00ed dobr\u00e9 v\u016fle\", kter\u00e1 by poskytovala materi\u00e1ln\u00ed, zdravotn\u00ed a kulturn\u00ed pomoc v\u0161em pot\u0159ebn\u00fdm. Ordin\u00e1\u0159 v Przemy\u015blu podn\u011bcoval spole\u010denskou aktivitu, kter\u00e1 by p\u0159inesla zotaven\u00ed z krize a mor\u00e1ln\u00ed a politickou obnovu. P\u0159irovnal p\u0159itom 40 let Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky ke Kristovu pobytu na pou\u0161ti. Tyto teze byly v souladu s filozofi\u00ed \"dlouh\u00e9ho pochodu\". Podpora nez\u00e1visl\u00fdch aktivit ve spole\u010dnosti nebyla z pohledu \u00fa\u0159ad\u016f a jejich bezpe\u010dnostn\u00edho apar\u00e1tu p\u0159\u00edzniv\u00e1. Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 kaplansk\u00e9 spolky byly \u00fa\u0159ady vn\u00edm\u00e1ny jako hrozba, proto\u017ee \"jde o strukturu, kter\u00e1 m\u00e1 odstranit nebo nahradit st\u00e1vaj\u00edc\u00ed strukturu organizac\u00ed na venkov\u011b\". S kaplany se zach\u00e1zelo stejn\u011b jako s opozi\u010dn\u00edmi aktivitami. Proto SB v\u0161ude, kde byly vytvo\u0159eny, z\u0159\u00eddila p\u0159\u00edpady objekt\u016f. V Rzeszowsk\u00e9m vojvodstv\u00ed byly okruhy zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho pastevectv\u00ed kontrolov\u00e1ny v r\u00e1mci p\u0159\u00edpadu s kryc\u00edm n\u00e1zvem Past\u00fd\u0159, kter\u00fd byl zalo\u017een v \u00fanoru 1984. Dokon\u010dena byla a\u017e 20. \u0159\u00edjna 1989.<\/em><\/p>\n\n\n\n

P\u0159\u00edklad pastorace v Krasiczynu se roz\u0161\u00ed\u0159il i do dal\u0161\u00edch farnost\u00ed. V \u00fanoru 1984 ozn\u00e1mila skupina farn\u00edk\u016f ve Stubn\u011b sv\u00e9mu far\u00e1\u0159i, \u017ee chce v r\u00e1mci DR uspo\u0159\u00e1dat Studium soci\u00e1ln\u00ed nauky c\u00edrkve. Proti t\u00e9to iniciativ\u011b se postavila SB. Podle \u00fa\u0159ad\u016f vze\u0161el podn\u011bt k uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed DR od p\u0159emy\u0161lsk\u00e9ho biskupa. V\u011b\u0159ilo se, \u017ee v tomto ohledu nejen inspiroval, ale dokonce d\u00e1val p\u0159\u00edkazy, jako nap\u0159\u00edklad v p\u0159\u00edpad\u011b DR v Jaroslawi. Na \u00fazem\u00ed Przemy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed byla DR z\u0159\u00edzena tak\u00e9 v Zarzeczi. P. Bartminski, kter\u00fd jezdil do r\u016fzn\u00fdch farnost\u00ed, aby radil, jak organizovat komunitn\u00ed pr\u00e1ci, se zaslou\u017eil o organizaci t\u011bchto pastora\u010dn\u00edch aktivit v diec\u00e9zi. Dne 1. \u00fanora 1984 farn\u00edci v Lut\u010di podpo\u0159ili vznik DR. B\u011bhem sv\u00e9ho projevu nast\u00ednil c\u00edl DR, kter\u00fdm bylo podn\u00edtit zem\u011bd\u011blce a jejich rodiny k pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed historie jejich domova a vychov\u00e1vat je k \u00fact\u011b k p\u016fd\u011b, aby ji dok\u00e1zali br\u00e1nit p\u0159ed vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00edm a \u00fatlakem. V Przemy\u015blu zalo\u017eilo IV. odd\u011blen\u00ed WUSW dne 27. kv\u011btna 1985 p\u0159\u00edpad s kryc\u00edm n\u00e1zvem Wsp\u00f3lnota, kter\u00fd se t\u00fdkal \"laick\u00fdch aktivist\u016f v pastora\u010dn\u00ed p\u00e9\u010di o zem\u011bd\u011blce\". Podle vedouc\u00edho VI. odd\u011blen\u00ed WUSW kapit\u00e1na Micha\u0142a Buczkowsk\u00e9ho m\u011bla SB v Przemy\u015blu v lednu 1986 v r\u00e1mci tohoto p\u0159\u00edpadu dev\u011bt tajn\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f. O rok pozd\u011bji m\u011blo odd\u011blen\u00ed VI ji\u017e 37 TW. Kapit\u00e1n M. Tabisz, kter\u00fd m\u011bl p\u0159\u00edpad na starosti, se po\u010d\u00edtal mezi aktivn\u00ed aktivisty DR: Jan Karusia, Henryk Cz\u0105stka, Waldemar Miko\u0142owicz (1938-2017), Jerzy Bonark, Marek Kuchci\u0144ski, Stanis\u0142aw Diabin (1950-2006), Jaros\u0142aw \u015aliwi\u0144ski, Mieczys\u0142aw Stopyra (1932-2014)33, Tadeusz Trelka, Augustyn Czubocha a W\u0142adys\u0142aw Balicki. Po Tabiszov\u011b odchodu z SB v roce 1986 p\u0159evzal veden\u00ed p\u0159\u00edpadu poru\u010d\u00edk Jan Olchowy.(...)\"<\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/object>11zon_JPEG-to-PDF-1<\/a>St\u00e1hnout<\/a><\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n
\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

                                             <\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

(...)\"...Vedouc\u00ed SB na ministerstvu vnitra gener\u00e1lmajor W\u0142adys\u0142aw Ciasto\u0144 vydal 17. srpna 1985 \"Rozhodnut\u00ed\", v n\u011bm\u017e na\u0159\u00eddil p\u0159ijmout aktivn\u00ed opat\u0159en\u00ed proti podzemn\u00edm struktur\u00e1m v cel\u00e9m Polsku. Hlavn\u00edm d\u016fvodem pro aktivaci SB byla prob\u00edhaj\u00edc\u00ed volebn\u00ed kampa\u0148 do Sejmu. Realizaci Ciasto\u0144ova rozhodnut\u00ed t\u011b\u017ece poc\u00edtilo p\u0159emyslovsk\u00e9 podzem\u00ed, jeho\u017e \u010dinnost byla na kr\u00e1tkou dobu dezorganizov\u00e1na. Bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eba 26. z\u00e1\u0159\u00ed zjistila, \u017ee skupina osob, kter\u00e1 m\u011bla prov\u00e1d\u011bt distribuci let\u00e1k\u016f vyz\u00fdvaj\u00edc\u00edch k bojkotu voleb, zahrnovala: Stanis\u0142aw Baran (1947-2016), Andrzej Kucharski, Jan Ekiert, Edward Wa\u0144czak (1946-?), Marek Kami\u0144ski a Marek Kuchci\u0144ski. Dne 27. z\u00e1\u0159\u00ed byly provedeny domovn\u00ed prohl\u00eddky, p\u0159i nich\u017e bylo nalezeno zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed let\u00e1k\u016f a nedebetn\u00ed literatury. U Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho ve W\u0119giersk\u00e9 ulici se v 6.40 r\u00e1no objevilo p\u011bt p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f SB, mezi nimi Zdzis\u0142aw Gancarz a Bogus\u0142aw Kozek. Byly prohled\u00e1ny i byty dal\u0161\u00edch aktivist\u016f. Zadr\u017eeni byli: Kami\u0144ski (RKW), Kuchci\u0144ski (OKOR) a Kucharski.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Krom\u011b toho byly u Kaminsk\u00e9ho nalezeny kopie duplik\u00e1torsk\u00e9 matrice. Kuchci\u0144sk\u00e9mu byly odebr\u00e1ny v\u00fdtisky podzemn\u00edch publikac\u00ed a psac\u00ed stroj Hebros, kter\u00fd mu byl pozd\u011bji vr\u00e1cen. Krom\u011b kni\u017en\u00edch publikac\u00ed a b\u00e1snick\u00fdch sb\u00edrek (v\u010detn\u011b Report\u00e1\u017ee z oble\u017een\u00e9ho m\u011bsta Zbigniewa Herberta a Juliana Kornhausera) a kazet a kopi\u00ed Busoly, karton\u016f s n\u00e1pisem: \"Host\u00e9, bu\u010fte v bezpe\u010d\u00ed, v tomto dom\u011b nen\u00ed socialismus, lidov\u00e1 republika za\u010d\u00edn\u00e1 za plotem.\" Na Kaminsk\u00e9ho a Kuchcinsk\u00e9ho byla uvalena vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazba. V\u0161ichni odm\u00edtli vypov\u00eddat. Tak\u00e9 vysl\u00fdchan\u00fd Stanis\u0142aw Baran svou v\u00fdpov\u011bd\u00ed nikoho neusv\u011bd\u010dil. Informace o zat\u010den\u00ed t\u011bchto aktivist\u016f zazn\u011bla v kostel\u00edch v Przemy\u015blu, kde se lid\u00e9 modlili za jejich propu\u0161t\u011bn\u00ed. Jejich rodin\u00e1m byla poskytnuta p\u00e9\u010de a materi\u00e1ln\u00ed pomoc.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Kuchcinski byl vzat do vazby v Jaroslawi. Tam odm\u00edtal j\u00edst, co\u017e vysv\u011btloval jatern\u00ed dietou. V t\u00e9\u017ee dob\u011b byl zat\u010den Wie\u0144czys\u0142aw Nowacki, kter\u00fd byl rovn\u011b\u017e uv\u011bzn\u011bn ve vazebn\u00ed v\u011bznici v Jaroslawi, kde vyhl\u00e1sil hladovku, kterou dr\u017eel 42 dn\u00ed. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed vedl za Zemskou prokuraturu J\u00f3zef Piechota, obhajobu ob\u017ealovan\u00fdch zaji\u0161\u0165ovali advok\u00e1ti Jan Ho\u0142ysz (1954-2018) a Andrzej Matusiewicz. Nakonec byli oba ob\u017ealovan\u00ed 22. listopadu propu\u0161t\u011bni z vazby. V p\u0159\u00edpad\u011b Kucharsk\u00e9ho bylo vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zastaveno pro nedostatek d\u016fkaz\u016f o vin\u011b. Dne 12. \u00fanora 1986 podal st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupce ob\u017ealobu na Kaminsk\u00e9ho a Kucharsk\u00e9ho. Dal\u0161\u00ed dva ob\u017ealovan\u00ed se \u00fa\u010dasti na jedn\u00e1n\u00ed vyh\u00fdbali. Nakonec 10. \u0159\u00edjna 1986 Okresn\u00ed soud v Przemy\u015blu \u0159\u00edzen\u00ed zastavil. Kaminski a Kuchcinski u\u010dinili prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee se nevr\u00e1t\u00ed na cestu z\u00e1konem zak\u00e1zan\u00e9 \u010dinnosti. Zat\u010den\u00ed a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed proti jednomu z \u010dlen\u016f veden\u00ed Przemy\u0161lsk\u00e9 RKW, stejn\u011b jako proti jednomu z vedouc\u00edch aktivit OKOR v Przemy\u015blu, m\u011blo jist\u011b vliv na dezorganizaci opozi\u010dn\u00ed \u010dinnosti a vyvolalo obavy, \u017ee bude n\u00e1sledovat dal\u0161\u00ed zat\u00fdk\u00e1n\u00ed. P\u0159esto\u017ee do\u0161lo k \u00fatlumu \u010dinnosti p\u0159emy\u0161lsk\u00fdch podzemn\u00edch struktur, Kuchci\u0144ski i Kaminski se sv\u00e9 podzemn\u00ed \u010dinnosti nevzdali...\".<\/em><\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n
<\/object>IPN-I7-min-1<\/a>St\u00e1hnout<\/a><\/div>\n\n\n\n
<\/object>MK-I-7<\/a>St\u00e1hnout<\/a><\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

                                               <\/em><\/p>\n\n\n\n

4. Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

(...) \"Po skon\u010den\u00ed jedn\u00e1n\u00ed u kulat\u00e9ho stolu 5. dubna 1989, jeho\u017e jedn\u00edm z kl\u00ed\u010dov\u00fdch z\u00e1v\u011br\u016f bylo rozhodnut\u00ed o kon\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b svobodn\u00fdch voleb do Sejmu a Sen\u00e1tu, zah\u00e1jila opozi\u010dn\u00ed strana intenzivn\u00ed \u010dinnost. Je\u0161t\u011b p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm jedn\u00e1n\u00ed u kulat\u00e9ho stolu, 18. prosince 1988, byl zalo\u017een Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor pod veden\u00edm p\u0159edsedy NSZZ \"Solidarno\u015b\u0107\" Lecha Wa\u0142\u0119sy.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Dne 15. dubna 1989 byl v Przemy\u015blu ustaven Ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor \"S\", jeho\u017e \u00fakolem byl v\u00fdb\u011br kandid\u00e1t\u016f na poslance a veden\u00ed volebn\u00ed kampan\u011b. Zalo\u017eili ji dva p\u0159edsedov\u00e9 struktur Solidarity: d\u011blnick\u00fd Marek Kami\u0144ski a zem\u011bd\u011blsk\u00fd Jan Karu\u015b. Na za\u010d\u00e1tku m\u011bla provin\u010dn\u00ed KO 26 \u010dlen\u016f. Po n\u011bkolika dnech se po\u010det \u010dlen\u016f zv\u00fd\u0161il na 45 a p\u0159edsedou se stal Stanis\u0142aw \u017b\u00f3\u0142kiewicz (1935-2019).<\/em><\/p>\n\n\n\n

\u010clenem KO se stal Marek Kuchci\u0144ski, kter\u00fd se t\u011b\u0161\u00ed velk\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159e, a po rezignaci Jacka Mleczka, ji\u017e b\u011bhem volebn\u00ed kampan\u011b, p\u0159evzal funkci mluv\u010d\u00edho. Jeho otec Zbigniew Kuchci\u0144ski, kter\u00fd se t\u011b\u0161\u00ed velk\u00e9 \u00fact\u011b v r\u016fzn\u00fdch p\u0159emy\u0161lsk\u00fdch kruz\u00edch, se tak\u00e9 p\u0159ipojil ke KO \"S\" v Przemy\u015blu (...).\"<\/em><\/p>\n\n\n\n

     <\/em>.<\/p>\n\n\n\n

<\/object>11zon_JPEG-to-PDF-1-1<\/a>St\u00e1hnout<\/a><\/div>\n\n\n\n
<\/object>11zon_JPEG-to-PDF-3<\/a>St\u00e1hnout<\/a><\/div>\n\n\n\n

\"(...)O k\u0159eslo v Sen\u00e1tu se nakonec z Przemy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed uch\u00e1zeli Tadeusz Ulma (1923-1996) a Jan Musia\u0142, zat\u00edmco o k\u0159eslo v Sejmu Janusz Onyszkiewicz a Tadeusz Trelka.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Prioritou se stalo veden\u00ed efektivn\u00ed volebn\u00ed kampan\u011b. Marek Kuchci\u0144ski byl jako \u010dlen KO a jej\u00ed mluv\u010d\u00ed jednou z hlavn\u00edch osob zapojen\u00fdch do p\u0159edvolebn\u00edch aktivit. Dal k dispozici ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj \u010das a tak\u00e9 sv\u00e9 auto. Byl nejv\u011bt\u0161\u00ed oporou tajemn\u00edka KO na pln\u00fd \u00favazek Waldemara Wiglusze; oba vlastn\u011b plnili povinnosti vedouc\u00edho volebn\u00ed kancel\u00e1\u0159e, kter\u00e1 s\u00eddlila na dne\u0161n\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed Legi\u00ed(...).\"<\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/figure>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Z racji prowadzenia gospodarstwa ogrodniczego Kuchci\u0144ski zaanga\u017cowa\u0142 si\u0119 w tworzenie, a nast\u0119pnie dzia\u0142alno\u015b\u0107 Solidarno\u015bci Wiejskiej. Pierwsze spotkanie, inicjuj\u0105ce powstanie NSZZ Rolnik\u00f3w Indywidualnych \u201eSolidarno\u015b\u0107\u201d, odby\u0142o si\u0119 w przemyskiej siedzibie Stowarzyszenia \u201ePax\u201d 15 wrze\u015bnia 1980 r. Wzi\u0119\u0142o w nim udzia\u0142 blisko 30 os\u00f3b, w\u015br\u00f3d nich m.in. Zdzis\u0142aw Malawski, Maciej Ma\u0142agowski, Andrzej Mo\u0142o\u0144, Wit Siwiec, Jerzy Bonarek i Marek Kuchci\u0144ski. Do kolejnych spotka\u0144 dosz\u0142o w siedzibie Solidarno\u015bci na Kamiennym Mo\u015bcie, a nast\u0119pnie, na prze\u0142omie listopada i grudnia, w klubie PSM-WSS \u201eSpo\u0142em\u201d przy ul. Wincentego Pstrowskiego (obecnie bp. Jakuba Glazera). <\/p>","protected":false},"author":5,"featured_media":6054,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2158"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2158"}],"version-history":[{"count":44,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2158\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5560,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2158\/revisions\/5560"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6054"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2158"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2158"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2158"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}