{"id":2007,"date":"2022-10-21T20:22:26","date_gmt":"2022-10-21T20:22:26","guid":{"rendered":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/?p=2007"},"modified":"2022-12-02T12:06:07","modified_gmt":"2022-12-02T12:06:07","slug":"jerzy-bonarek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/jerzy-bonarek\/","title":{"rendered":"Jerzy Bonarek \"<\/strong>Kan\u00e1rek\""},"content":{"rendered":"

Rozhovor se odehr\u00e1l v kav\u00e1rn\u011b Libera v Przemy\u015blu, kterou m\u016fj respondent ji\u017e l\u00e9ta spoluvlastn\u00ed. Pr\u00e1v\u011b zde, nedaleko, doslova o p\u00e1r \u010din\u017e\u00e1k\u016f d\u00e1l, se nach\u00e1zelo prvn\u00ed knihkupectv\u00ed, kter\u00e9 provozoval spolu se svou \u017eenou Beatou a spole\u010dn\u00edky: man\u017eeli Mikulov\u00fdmi. Nach\u00e1zel se v \u010din\u017eovn\u00edm dom\u011b, kde d\u0159\u00edve s\u00eddlil showroom spole\u010dnosti Empik, v \u010din\u017eovn\u00edm dom\u011b s bohatou histori\u00ed, kter\u00e1 je neodmysliteln\u011b spjata s m\u011bstem Przemy\u015bl.<\/em><\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> Cht\u011bl jsem se v\u00e1s zeptat, co si pamatujete z 80. let, ze star\u00fdch dob opozi\u010dn\u00ed \u010dinnosti?<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> Mus\u00edm v\u00e1s znepokojovat, proto\u017ee m\u00e1m bohu\u017eel tak trochu amn\u00e9zii....<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> Ale pravd\u011bpodobn\u011b si pamatujete n\u011bkter\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed ud\u00e1losti a m\u00e1te vzpom\u00ednky na toto obdob\u00ed? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jste na n\u011bkolika fotografi\u00edch zve\u0159ejn\u011bn\u00fdch v reedici Kulturn\u00ed podkrov\u00ed 2019.<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> V\u011bt\u0161inou jsem se nefotil, proto\u017ee jsem byl dob\u0159e vycvi\u010den\u00fd konspir\u00e1tor (sm\u00edch). Byl to SB, kdo m\u011b mohl vyfotit a ur\u010dit\u011b to ud\u011blal. R\u00e1d bych je te\u010f vid\u011bl. Vyfotili m\u011b, kdy\u017e jsem \u017eil v Bieszczadech. Mo\u017en\u00e1 za\u010dnu od za\u010d\u00e1tku, od takzvan\u00e9 prehistorie. Tak\u017ee moje, dalo by se \u0159\u00edct, \u010dinnost, o kter\u00e9 byste cht\u011bli sly\u0161et, za\u010dala v roce 1973 nebo 1974. M\u016fj prvn\u00ed kontakt se speci\u00e1ln\u00edmi slu\u017ebami se odehr\u00e1l ve vesnici Bryli\u0144ce na setk\u00e1n\u00ed hippies na p\u0159elomu let 1971\/1972. V t\u00e9 dob\u011b jsme m\u011bli sraz a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, kdy\u017e u\u017e jsme se za\u010dali rozch\u00e1zet, p\u0159ijel do Brylince t\u00fdm SB. V\u011bt\u0161inu z n\u00e1s chytila tajn\u00e1 slu\u017eba, ale mn\u011b se poda\u0159ilo s n\u011bkolika lidmi ut\u00e9ct, proto\u017ee jsem to tu trochu znal. \u0160li jsme je\u0161t\u011b asi 3 nebo 4 km do Cisov\u00e9 u vodop\u00e1du. Tehdy tam byl jen ov\u010d\u00edn a nic jin\u00e9ho. Pokud si vzpom\u00edn\u00e1m, v t\u00e9 dob\u011b v Bryli\u0144c\u00edch chytili tak\u00e9 Ryszarda Terleck\u00e9ho alias \"Psa\", kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b studentem hippies. Celkem tam bylo zadr\u017eeno asi tucet lid\u00ed a to bylo asi moje prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s t\u011bmito slu\u017ebami. T\u0159i roky jsem pak \u017eil v Bieszczadech.  <\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> A kde p\u0159esn\u011b, v jak\u00e9 lokalit\u011b to bylo?<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> Nebyla to vesnice, na map\u011b to byla vesnice Cary\u0144skie, p\u0159esn\u011bji Przys\u0142up Cary\u0144ski. Byl tam p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek v podob\u011b - doslova - chatr\u010de. V t\u00e9 dob\u011b bylo postaveno asi p\u011bt nebo \u0161est chatek v lep\u0161\u00edm \u010di hor\u0161\u00edm stavu. Spole\u010dn\u011b s Wie\u0144czys\u0142awem Nowack\u00fdm jsme postavili d\u0159ev\u011bnou chatu, pravd\u011bpodobn\u011b nejodoln\u011bj\u0161\u00ed v oblasti. Ostatn\u00ed byly chatr\u010de. Tam jsme se sna\u017eili vytvo\u0159it centrum pro drogov\u011b z\u00e1visl\u00e9, proto\u017ee v t\u00e9 dob\u011b byl mezi ml\u00e1de\u017e\u00ed hippies probl\u00e9m s drogami. Jen pln\u011b nepochopili svobodu. Mimochodem, v\u011bt\u0161ina z nich byli citliv\u00ed lid\u00e9. Dostali jsme se do kontaktu s centrem nedaleko Vratislavi, jeho\u017e \u0159editelem byl doktor Thille a jeho asistentem doktor Fiszer, a byl to pravd\u011bpodobn\u011b on, kdo byl p\u0159edvojem, kter\u00fd za\u010dal l\u00e9\u010dit lidi z drogov\u00e9 z\u00e1vislosti. To pozd\u011bji realizoval Marek Kota\u0144ski v Monaru. Tehdej\u0161\u00ed komunist\u00e9 si mysleli, \u017ee v Polsku drogov\u011b z\u00e1visl\u00ed a tento probl\u00e9m neexistuj\u00ed. Byl tu v\u0161ak probl\u00e9m, proto\u017ee l\u00e9ka\u0159 m\u011bl nemocnici plnou lid\u00ed. Tehdej\u0161\u00ed \u00fa\u0159ady ho od toho cht\u011bly odradit, a tak chud\u00e1k onemocn\u011bl a dostal infarkt. Tehdy vedl centrum doktor Fiszer a pos\u00edlali n\u00e1m lidi, kte\u0159\u00ed u\u017e byli otr\u00e1ven\u00ed a vykazovali zn\u00e1mky zlep\u0161en\u00ed, pr\u00e1v\u011b do Bieszczad. B\u011bhem t\u011bchto n\u011bkolika let se n\u00e1m poda\u0159ilo pomoci mnoha lidem vr\u00e1tit se do norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota. Bohu\u017eel na n\u00e1s slu\u017eby \u010dasto podnikaly n\u00e1jezdy. Nemohli m\u011b p\u0159esunout na konec, proto\u017ee jsem byl v t\u011bchto kas\u00e1rn\u00e1ch leg\u00e1ln\u011b registrov\u00e1n. Dokonce jsem m\u011bl v ob\u010dansk\u00e9m pr\u016fkazu naps\u00e1no, \u017ee tam bydl\u00edm: adresa Cary\u0144skie 1. P\u0159ihl\u00e1sil jsem se na obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b a dostal jsem registraci na dva roky. Po tomto obdob\u00ed do\u0161lo, d\u00e1 se \u0159\u00edci, k pacifikaci t\u011bchto dom\u016f slu\u017ebami. Usilovn\u011b se je sna\u017eili zni\u010dit, aby po nich nez\u016fstala ani stopa. Na\u0161t\u011bst\u00ed se z t\u00e9 doby dochovalo n\u011bkolik fotografi\u00ed (https:\/\/historia.interia.pl\/prl\/news-hipisi-w-bieszczadach-tu-szukali-wolnosci,nId,1571171<\/a>). To byl m\u016fj dal\u0161\u00ed kontakt s bezpe\u010dnostn\u00edmi slo\u017ekami, byl to sv\u00fdm zp\u016fsobem tak\u00e9 boj proti komunismu, proto\u017ee jsme d\u011blali n\u011bco proti \u00fa\u0159ad\u016fm, proto\u017ee cel\u00e1 oblast m\u011bla b\u00fdt vyu\u017eita k diplomatick\u00e9mu lovu na vysoce postaven\u00e9 komunisty. M\u011blo to b\u00fdt takov\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed letoviska Ar\u0142am\u00f3w. Muczne a dal\u0161\u00ed oblasti ji\u017e byly zastav\u011bny, ale zb\u00fdvala prakticky jen na\u0161e oblast Cary\u0144ski. Mnohokr\u00e1t na n\u00e1s nal\u00e9hali, abychom pro n\u011b pracovali, a r\u016fzn\u011b n\u00e1s \"oslovovali\". St\u00e1le vzpom\u00edn\u00e1m na otce Andrzeje Szpaka, kter\u00fd byl salesi\u00e1nem v Przemy\u015blu. Jednal s obt\u00ed\u017en\u00fdmi mlad\u00fdmi lidmi, v\u010detn\u011b hippies. Byl jedn\u00edm z m\u00e1la kn\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e9 jsem poznal a kte\u0159\u00ed byli skute\u010dn\u011b z povol\u00e1n\u00ed. Salesi\u00e1ni se takov\u00fdmi mlad\u00fdmi lidmi zab\u00fdvaj\u00ed dodnes. Otec Szpak spoluorganizoval adventn\u00ed rekolekce s otcem Bartmi\u0144skim v Krasiczyn\u011b. Tehdy n\u00e1s bylo asi 40, mo\u017en\u00e1 50 a p\u0159ijela i skupina hippies z \u010ceskoslovenska. Psal se rok 1978 a my jsme vzpom\u00ednali na ud\u00e1losti p\u0159ed deseti lety v \u010ceskoslovensku. R\u00e1no se na\u0161i \u010ce\u0161i rychle vypa\u0159ili a my jsme se stali ter\u010dem diskus\u00ed SB. Dovnit\u0159 n\u00e1s pustili kl\u00ed\u010dovou d\u00edrkou s kyselinou m\u00e1selnou, kter\u00e1 stra\u0161n\u011b p\u00e1chne a nav\u00edc vydr\u017e\u00ed velmi dlouho. Nesnesiteln\u00e9. Zp\u016fsobili n\u00e1m spou\u0161\u0165. Pot\u00e9 jsme se p\u0159est\u011bhovali k salesi\u00e1n\u016fm do Przemy\u0161le. Bohu\u017eel se akce opakovala, tentokr\u00e1t se n\u00e1s pokusili otr\u00e1vit oknem. Teprve te\u010f vyb\u011bhlo n\u011bkolik chlapc\u016f, aby eses\u00e1ky dohnali a dali jim za vyu\u010denou. Ut\u00edkali do sv\u00fdch aut s rzeszowsk\u00fdmi pozn\u00e1vac\u00edmi zna\u010dkami a odj\u00ed\u017ed\u011bli, kam se dalo. V t\u00e9 dob\u011b jsem se vr\u00e1til do Przemy\u015blu a za\u010dal zde hospoda\u0159it. Sezn\u00e1mil jsem se s celou na\u0161\u00ed Przemy\u0161lskou spole\u010dnost\u00ed, v\u010detn\u011b m\u00e9 \u017eeny Beaty, Marka Kuchci\u0144sk\u00e9ho, se kter\u00fdm jsem m\u011bl prvn\u00ed kontakt je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u0159\u00edve. Spole\u010dn\u011b jsme se v\u011bnovali zahradni\u010den\u00ed a tehdy se na\u0161e cesty zk\u0159\u00ed\u017eily. Kdy\u017e v roce 1980 za\u010dala vznikat Solidarno\u015b\u0107 Robotnicza (D\u011blnick\u00e1 solidarita), mluvili jsme s Markem o tom, \u017ee by bylo dobr\u00e9 v Przemy\u015blu zalo\u017eit hnut\u00ed Solidarno\u015b\u0107, nap\u0159\u00edklad zahr\u00e1dk\u00e1\u0159sk\u00e9 hnut\u00ed, kter\u00e9 by sdru\u017eovalo Malawsk\u00e9, B\u0142onie a tak d\u00e1le. V PAXu na ulici Asnyka v Przemy\u015blu jsme pak m\u011bli prvn\u00ed zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed sch\u016fzku. Dal\u0161\u00ed se konala v je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed skupin\u011b. S Markem jsme cestovali po vesnic\u00edch, mimo jin\u00e9 po Ostrov\u011b, L\u00e9towni a dal\u0161\u00edch m\u011bstech v okol\u00ed Przemy\u0161lu. V roce 1981 pak nastalo stann\u00e9 pr\u00e1vo. Nejd\u0159\u00edve ve\u0161ker\u00e1 tato \u010dinnost zamrzla. Za\u010dali jsme p\u0159em\u00fd\u0161let, co d\u011blat a jak pokra\u010dovat. Toto obdob\u00ed si u\u017e tak jasn\u011b nepamatuji. Pot\u00e9 za\u010dalo organizov\u00e1n\u00ed setk\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci Dn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury a aktivit na\u0161\u00ed rebeluj\u00edc\u00ed spole\u010dnosti. Mark\u016fv d\u016fm v Ostrov\u011b se v t\u00e9 dob\u011b stal prakticky otev\u0159en\u00fdm domem. V t\u00e9 dob\u011b tudy proch\u00e1zelo mnoho lid\u00ed. N\u011bkdy i skryt\u00e9 agenty.<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> Jako nap\u0159\u00edklad b\u00e1sn\u00edk, v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel Jozef Kurylak?<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> S Jozkem je to pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u00e9. J\u00e1 se ho nap\u0159\u00edklad st\u00e1le sna\u017e\u00edm n\u011bjak vysv\u011btlit. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem se do sv\u00fdch pap\u00edr\u016f v IPN ned\u00edval, ale podle toho, co jsem sly\u0161el od jin\u00fdch lid\u00ed, na na\u0161e m\u00edstn\u00ed kolegy nevys\u00edlal. Dalo by se o n\u011bm \u0159\u00edct, \u017ee byl p\u0159\u00edtelem Jastrunovy dom\u00e1cnosti. Jastrun star\u0161\u00ed v n\u011bm vid\u011bl p\u0159edpoklady k tomu, aby se stal b\u00e1sn\u00edkem. Kurylak ho na opl\u00e1tku odm\u00edtl za jeho slu\u017eby. J\u00f3zek m\u011bl bohu\u017eel t\u011b\u017ekou situaci; byl to chlapec z provincie, z chud\u00e9 rodiny, a ode\u0161el studovat do Var\u0161avy. Tam narazil na spole\u010dnost, kter\u00e1 byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m, a v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku ho za\u010dala vyd\u00edrat tajn\u00e1 policie. Je pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 posoudit, jak bych se na jeho m\u00edst\u011b zachoval j\u00e1, proto\u017ee jde o velmi slo\u017eitou a obt\u00ed\u017enou z\u00e1le\u017eitost. T\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee mu bylo nab\u00eddnuto finan\u010dn\u00ed uspokojen\u00ed, kter\u00e9 vzhledem ke sv\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed situaci jednodu\u0161e pot\u0159eboval. Tak\u00e9 zde v Przemy\u015blu \u017eil v chudob\u011b, stravoval se u p\u0159\u00e1tel, proto\u017ee nem\u011bl z \u010deho \u017e\u00edt. J\u00f3zek dokonce n\u011bjakou dobu pracoval v PAXu a pamatuji si, \u017ee skoro v\u0161echno utratil za cigarety. Nev\u00edm, co bych tehdy d\u011blal, kdyby na m\u011b v\u00edc tla\u010dili - nedok\u00e1\u017eu odpov\u011bd\u011bt. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl trochu \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ke mn\u011b moji \"opatrovn\u00edci\" p\u0159istupovali trochu shov\u00edvav\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> Samoz\u0159ejm\u011b je t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit takov\u00e9 vyd\u00edr\u00e1n\u00ed rodiny a bl\u00edzk\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

JB<\/strong>: To se t\u00fdkalo jak laik\u016f, tak kn\u011b\u017e\u00ed - proto\u017ee i ti byli zastra\u0161ov\u00e1ni. M\u016fj \"opatrovn\u00edk\", funkcion\u00e1\u0159 Mieczys\u0142aw Tabisz, ob\u010das p\u0159i\u0161el na m\u016fj pozemek, aby m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil ke spolupr\u00e1ci, ale j\u00e1 jsem jeho n\u00e1vrhy v\u017edy odr\u00e1\u017eel hippie filozofi\u00ed. Navrhoval mi nap\u0159\u00edklad, co bych mohl dostat, kdybych pro n\u011b pracoval, a j\u00e1 mu odpov\u00eddal, \u017ee v \u017eivot\u011b nic nepot\u0159ebuji, proto\u017ee to, co m\u00e1m, mi \u00fapln\u011b sta\u010d\u00ed. Jsem svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edme k va\u0161im sch\u016fzk\u00e1m: jak na n\u011b vzpom\u00edn\u00e1te?<\/p>\n\n\n\n

JB<\/strong>: U Marka doma byl den otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a tam jsme o v\u0161em diskutovali a debatovali. V\u0161ude vl\u00e1dla uvoln\u011bn\u00e1 a p\u0159\u00e1telsk\u00e1 atmosf\u00e9ra. Ned\u00e1vno jsem mluvil se sv\u00fdm kolegou Krzysiekem Sawickim. \u0158ekl, \u017ee jsme tehdy svrhli komunismus. M\u00fdm c\u00edlem nebylo svrhnout komunismus, proto\u017ee jsem nev\u011b\u0159il, \u017ee se to poda\u0159\u00ed ze dne na den, nebo dokonce v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch deseti letech. M\u016f\u017eete ji samoz\u0159ejm\u011b oslabit t\u00edm, \u017ee ud\u011bl\u00e1te n\u011bco po sv\u00e9m, proti autorit\u00e1m. Tehdy se konala spole\u010densk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed se vz\u00e1cn\u00fdmi hosty, mezi bl\u00edzk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. S t\u011bmito lidmi si je spojuji, ale prost\u011b si nemohu vzpomenout na v\u0161echna jm\u00e9na. S n\u011bkter\u00fdmi z nich jsme se sp\u0159\u00e1telili. Vzpom\u00edn\u00e1m si i na slavn\u00fd \"rallye smrti\" v Bieszczadech u n\u00e1s v Nise. Tehdy jsme se lesn\u00ed divo\u010dinou vydali mimo jin\u00e9 s Markem Kuchci\u0144skim, Martou Siennickou a jej\u00ed kamar\u00e1dkou Deborou ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n\n\n\n

(Tuto vzpom\u00ednku dopl\u0148uje Marek Kuchci\u0144ski: Vzpom\u00edn\u00e1m si na ten v\u00fdlet do Bieszczad. Deborah byla p\u0159\u00edtelkyn\u00ed Marty (\"sle\u010dny redaktorky\" z \"kulturn\u00ed p\u016fdy\") a redaktorkou presti\u017en\u00edho liter\u00e1rn\u00edho \u010dasopisu pravd\u011bpodobn\u011b z New Yorku. Spole\u010dn\u011b jsme se vydali do Bieszczad, abychom si mimo jin\u00e9 prohl\u00e9dli pr\u00e1v\u011b oblast za obc\u00ed Cary\u0144skie u Poloniny. Od chaty Koliba jsme se vydali po cest\u011b nahoru, na pln\u00e9m slunci, a\u017e na okraj lesa, kde byly v\u0161ude kolem m\u00fdtiny obsypan\u00e9 lesn\u00edmi plody. Tam n\u00e1s p\u0159ekvapil d\u00e9\u0161\u0165 a pot\u00e9 prudk\u00fd lij\u00e1k. V tom de\u0161ti jsme se rychle ztratili (proto\u017ee stezky tam je\u0161t\u011b nebyly), a tak Jurek rozhodl, \u017ee zkus\u00edme sestoupit do \u00fadol\u00ed pod\u00e9l potoka. A tak jsme v tomto lij\u00e1ku \u0161li pod\u00e9l stoupaj\u00edc\u00edho proudu a cestou minuli dva skryt\u00e9 t\u00e1bory lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se tehdy skr\u00fdvali p\u0159ed civilizac\u00ed. Holky si myslely, \u017ee se z toho lesa nikdy nedostaneme. Po Debo\u0159e mi zbyl star\u00fd dalekohled, funk\u010dn\u00ed na jedno oko, ale cenn\u00fd, proto\u017ee s p\u0159edchoz\u00edm majitelem nav\u0161t\u00edvila t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd sv\u011bt...).<\/em><\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong>  A pamatuje\u0161 si, kdy to skon\u010dilo, kdy se va\u0161e cesty roze\u0161ly?<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> Mysl\u00edm, \u017ee na\u0161e cesty se roze\u0161ly kv\u016fli politice. Dokonce jsem se m\u011bl vydat t\u00edmto sm\u011brem, ale nakonec jsem to vzdal. Nemohla jsem se v t\u00e9 oblasti zorientovat.<\/p>\n\n\n\n

AB<\/strong>: Pov\u011bzte mi pros\u00edm n\u011bco o protikomunistick\u00fdch aktivit\u00e1ch va\u0161eho otce a va\u0161eho tch\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> Za\u010dnu sv\u00fdm tch\u00e1nem - narodil se v roce 1926, nav\u0161t\u011bvoval lu\u010dn\u00ed techniku v Bako\u0144czyc\u00edch v Przemy\u015blu. Bezprost\u0159edn\u011b po v\u00e1lce se vr\u00e1til ze Lvova do Przemy\u0161lu. Tehdy mlad\u00ed lid\u00e9, mezi nimi\u017e byl i on, zalo\u017eili ve 40. letech organizaci s n\u00e1zvem Liga boje proti bol\u0161evismu. Mezi nimi byla jm\u00e9na jako Maciurzy\u0144ski nebo Czarski (Cap) a on Petzel. Sb\u00edrali mimo jin\u00e9 zbran\u011b. Byli chyceni pom\u011brn\u011b rychle. Byli zat\u010deni. M\u00e9mu tch\u00e1novi se o tom i po letech t\u011b\u017eko mluvilo, ale \u0159ekl mi, \u017ee za \u0161pion\u00e1\u017e tehdy dostali do\u017eivot\u00ed nebo 25 let. M\u016fj tch\u00e1n byl ve v\u011bzen\u00ed do roku 1956 a za Gomulky se dostal na svobodu b\u011bhem amnestie. Naproti tomu m\u016fj otec, narozen\u00fd v roce 1923, slou\u017eil v n\u00e1rodn\u00edch ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch. M\u011bl je\u0161t\u011b dva bratry: jeden byl v selsk\u00fdch praporech a druh\u00fd v domobran\u011b. Jeho otec p\u016fsobil v NSZ jako pomocn\u00e1 s\u00edla. Jeho velitel mu pouze \u0159ekl, \u017ee je pro Polsko p\u0159\u00edli\u0161 cenn\u00fd na to, aby riskoval \u017eivot v prvn\u00ed linii palby. \u0158ekl mu, \u017ee bude u\u017eite\u010dn\u00fd, a\u017e budou obnovovat Polsko. Otec pozd\u011bji slo\u017eil malou maturitu a nastoupil do zahradnick\u00e9 \u0161koly ve Skierniewic\u00edch. Tam \u0159editelka po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b vybrala m\u00e9ho otce na cestu, tehdy velmi presti\u017en\u00ed, p\u0159\u00edmo do Moskvy. Vid\u011bla v n\u011bm potenci\u00e1l, ale za\u010dali se hrabat v jeho pap\u00edrech a k jejich p\u0159ekvapen\u00ed tam byla spousta nevysv\u011btlen\u00fdch mezer.....<\/p>\n\n\n\n

AB:<\/strong> B\u011bhem va\u0161eho p\u016fsoben\u00ed v Przemy\u015blu v 80. letech jste se s man\u017eelkou zab\u00fdvali distribuc\u00ed a prodejem knih a undergroundov\u00fdch publikac\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

JB:<\/strong> Ano, prod\u00e1vali jsme mimo jin\u00e9 knihy z druh\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed, hedv\u00e1bn\u00fd pap\u00edr a publikace, kter\u00e9 n\u00e1m dod\u00e1val Jasiu Jarosz. Rozd\u00e1vali jsme tak\u00e9 takzvan\u00e9 briketky, v\u010detn\u011b neofici\u00e1ln\u011b ti\u0161t\u011bn\u00fdch raz\u00edtek k r\u016fzn\u00fdm p\u0159\u00edle\u017eitostem. Tyto pen\u00edze byly ur\u010deny pro zat\u010den\u00e9 a na pomoc jejich rodin\u00e1m. Vyb\u00edrali jsme pen\u00edze pro vysok\u00e9 \u0161koly, nap\u0159\u00edklad pro kolegu Zygmunta Majgiera nebo Roberta Majku. Tyto pen\u00edze jsme uschovali u kn\u011bze ve farnosti Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice u benediktinek v Przemy\u015blu. Tam jsme m\u011bli ulo\u017een\u00fd cel\u00fd n\u00e1\u0161 fond, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v minc\u00edch. Doba byla t\u011b\u017ek\u00e1, ale lid\u00e9 byli tehdy docela \u0161t\u011bd\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Z t\u011bch vtipn\u011bj\u0161\u00edch epizod si je\u0161t\u011b pamatuji situaci z d\u00e1vn\u00fdch \u010das\u016f, kdy za mnou p\u0159i\u0161el Marek Kuchci\u0144ski, aby m\u011b vzal na sch\u016fzku s Jasem Karusem \u017eij\u00edc\u00edm nedaleko Przemy\u0161lu. Man\u017eelka mi \u0159ekla, \u017ee mohu jet, jen mus\u00edm koupit ml\u00e9ko pro d\u011bti. Marek mi pak \u0159ekl, \u017ee s ml\u00e9kem nebude probl\u00e9m, proto\u017ee ho ur\u010dit\u011b dostanu od Jasia, a tak jsme jeli rovnou k n\u011bmu. Cestou za\u010dalo jemn\u011b sn\u011b\u017eit. U Karusie jsme pom\u011brn\u011b rychle probrali v\u0161echny nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitosti a chv\u00edli jsme posed\u011bli ve spole\u010dnosti. \u0158idi\u010dem byl v t\u00e9 dob\u011b Zygmunt Majgier. U\u017e jsme se za\u010dali p\u0159ipravovat na n\u00e1vrat v pom\u011brn\u011b slu\u0161nou hodinu. Na\u0161e silnice u\u017e byla zcela zasn\u011b\u017een\u00e1. Sna\u017eili jsme se ho vyhrabat lopatami, ale nem\u011blo to moc smysl. Do Jasova domu jsme se museli vr\u00e1tit a k n\u00e1m a\u017e druh\u00fd den, kdy\u017e cestu vy\u010distily pluhy.<\/p>\n\n\n\n

(Tuto vzpom\u00ednku pozd\u011bji doplnil Marek Kuchci\u0144ski: Andrzej Kucharski byl tak\u00e9 s n\u00e1mi. Od Jana Karuse jsme si vzali speci\u00e1ln\u011b dv\u011b lopaty, proto\u017ee jsme tu\u0161ili, \u017ee cesta zp\u011bt m\u016f\u017ee b\u00fdt zasn\u011b\u017een\u00e1. To se skute\u010dn\u011b stalo - za Tapinem na vrcholu foukalo a sn\u011b\u017eilo tak siln\u011b, \u017ee jsme nest\u00edhali odkl\u00edzet cestu p\u0159ed autem. A\u017e do r\u00e1na za n\u00e1mi tak\u00e9 tr\u010del velk\u00fd autobus. Takovou situaci jsem u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b neza\u017eil...\").<\/em><\/p>\n\n\n\n

Rozhovor a sb\u011br Alexander Busz<\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n

Zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed archiv\u016f<\/strong> Jerzy Bonark<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/znaczki-solidarnosci\/<\/a><\/p>\n\n\n\n

\/https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/przeglad-wiadomosci-agencyjnych\/<\/a><\/p>\n\n\n\n

\/https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/solidarnosc-walczaca\/<\/a><\/p>\n\n\n\n

\/https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/gazetka\/<\/a><\/p>\n<\/div>

\"\"<\/figure><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rozmowa odby\u0142a si\u0119 w kawiarni Libera w Przemy\u015blu, kt\u00f3rej od lat wsp\u00f3\u0142w\u0142a\u015bcicielem jest m\u00f3j rozm\u00f3wca. To tutaj niedaleko, dos\u0142ownie kilka kamienic dalej, znajdowa\u0142a si\u0119 pierwsza ksi\u0119garnia, kt\u00f3r\u0105 prowadzili razem z ma\u0142\u017conk\u0105 Beat\u0105 i wsp\u00f3lnikami: ma\u0142\u017ce\u0144stwem Miku\u0142\u00f3w. By\u0142o to w kamienicy, w kt\u00f3rej wcze\u015bniej mie\u015bci\u0142 si\u0119 salon Empiku, kamienicy o bogatej historii, kt\u00f3ra nieod\u0142\u0105cznie wi\u0105\u017ce si\u0119 […]<\/p>","protected":false},"author":4,"featured_media":3565,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2007"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2007"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2007\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6659,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2007\/revisions\/6659"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3565"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2007"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2007"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2007"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}