{"id":1986,"date":"2022-11-05T12:24:00","date_gmt":"2022-11-05T12:24:00","guid":{"rendered":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/?p=1986"},"modified":"2022-11-21T11:51:59","modified_gmt":"2022-11-21T11:51:59","slug":"jan-musial","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/jan-musial\/","title":{"rendered":"Jan Musia\u0142"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/figure>
\n

Z ENCYKLOPEDIE SOLIDARITY IPN<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jan Antoni Musia\u0142, narozen 1. ledna 1948 v \u010censtochov\u00e9. Absolventka Jagellonsk\u00e9 univerzity v Krakov\u011b, Institut polonistiky (1972), doktorsk\u00fd titul (2006).<\/p>\n\n\n\n

https:\/\/encysol.pl\/es\/encyklopedia\/biogramy\/17734,Musial-Jan-Antoni.html?search=5063581<\/a><\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

Obt\u00ed\u017en\u00fd n\u00e1vrh z\u00e1kona<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Dr. Jan Musia\u0142:<\/strong><\/p>\n\n\n\n

(Poch\u00e1z\u00ed z \u010censtochov\u00e9, v roce 1972 absolvoval polskou filologii na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b, v roce 1977 postgradu\u00e1ln\u00ed studium \u017eurnalistiky na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b a po p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do Przemy\u015blu se zde usadil a pracoval jako novin\u00e1\u0159 v den\u00edku \"Nowiny Rzeszowskie\". V letech 1980-81 podporoval \"Solidaritu\" p\u0159i st\u00e1vkov\u00fdch akc\u00edch jako tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed a vydavatel bulletinu a periodik. B\u011bhem stann\u00e9ho pr\u00e1va se skr\u00fdval a pozd\u011bji spoluorganizoval \"l\u00e9taj\u00edc\u00ed rolnickou univerzitu\" a d\u011blnick\u00e1 pastora\u010dn\u00ed setk\u00e1n\u00ed. Jm\u00e9nem Ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru Solidarita byl 4. \u010dervna 1989 zvolen sen\u00e1torem Polsk\u00e9 republiky a z\u00e1hy byl nav\u00edc jmenov\u00e1n vojvodou Przemy\u0161lu. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech byl mimo jin\u00e9 \u0161\u00e9fredaktorem den\u00edku \"Nowiny\", vedouc\u00edm Polsk\u00e9 informa\u010dn\u00ed agentury a tak\u00e9 kancl\u00e9\u0159em PWSW v Przemy\u015blu, kde v sou\u010dasnosti p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed).<\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

St\u00e1vky v Rzesz\u00f3w\u011b a pr\u00e1ce pro \"Solidaritu\"<\/strong><\/p>\n\n\n\n

  - V Nowin\u00e1ch Rzeszowsk\u00fdch jsem se specializoval na ekonomickou \u017eurnalistiku a m\u011bl jsem novin\u00e1\u0159sk\u00e9 kontakty mimo jin\u00e9 se zam\u011bstnanci WSK v Rzeszow\u011b. Mo\u017en\u00e1 proto mi st\u00e1vkov\u00fd v\u00fdbor po vypuknut\u00ed st\u00e1vky v tomto z\u00e1vod\u011b v roce 1980 nab\u00eddl spole\u010denskou funkci tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00edho, abych promluvil s veden\u00edm WSK. Pozd\u011bji jsem p\u0159evzal podobnou funkci v r\u00e1mci Meziz\u00e1vodn\u00edho st\u00e1vkov\u00e9ho v\u00fdboru, p\u0159edch\u016fdce \"Solidarity\".<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e na za\u010d\u00e1tku roku 1981 za\u010dala v \u00fast\u0159ed\u00ed Zemsk\u00e9 rady odbor\u016f v Rzeszow\u011b st\u00e1vka zam\u011bstnanc\u016f, zapojil jsem se do n\u00ed hned od prvn\u00edho dne a vyd\u00e1val jsem denn\u011b st\u00e1vkov\u00fd bulletin Trwamy. Kdy\u017e st\u00e1vka 19. \u00fanora 1981 skon\u010dila, nem\u011bl jsem samoz\u0159ejm\u011b d\u016fvod vr\u00e1tit se do pr\u00e1ce v Nowin\u00e1ch, tehdej\u0161\u00edm org\u00e1nu Vojvodsk\u00e9ho v\u00fdboru Polsk\u00e9 sjednocen\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany (PZPR); t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee z\u00e1stupce \u0161\u00e9fredaktora t\u011bchto novin Edward Wisz mezit\u00edm zjistil, \u017ee poch\u00e1z\u00edm z rodiny voj\u00e1ka NSZ (VIII. obvod \u010censtochov\u00e1), a ve\u0159ejn\u011b vyj\u00e1d\u0159il stranick\u00e9 rozho\u0159\u010den\u00ed nad touto skute\u010dnost\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b mi vedouc\u00ed mezipodnikov\u00e9ho zakl\u00e1daj\u00edc\u00edho v\u00fdboru NSZZ \"Solidarita\" Antoni Kopaczewski navrhl, abych z\u016fstal ve struktu\u0159e \"Solidarity\" a pom\u00e1hal s odborovou prac\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1le\u010dn\u00fd stav a \"vl\u010d\u00ed l\u00edstek\"<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V roce 1981 jsem zalo\u017eil m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk \"Z Do\u0142u\", jeho\u017e \u010dty\u0159i \u010d\u00edsla vy\u0161la a p\u00e1t\u00e9 u\u017e bylo odevzd\u00e1no do tisku, kdy\u017e 13. prosince do m\u00e9ho bytu v Rzeszow\u011b vtrhla p\u0159es balkon tajn\u00e1 policie a zabavila \"\u0161t\u011btec\" tohoto \u010d\u00edsla. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem tam u\u017e nebyl, proto\u017ee den p\u0159edt\u00edm jsem jel posledn\u00edm vlakem do Przemy\u015blu za man\u017eelkou a dcerou, kter\u00e1 odjela d\u0159\u00edve za p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi. S pomoc\u00ed man\u017eel\u010diny rodiny jsem se v Przemy\u015blu ukr\u00fdval a\u017e do 21. \u0159\u00edjna 1982, kdy jsem byl \"vyp\u00e1tr\u00e1n\" p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky StB v m\u00e9m byt\u011b v ulici Kmiecie (man\u017eelka mezit\u00edm vym\u011bnila n\u00e1\u0161 rzesz\u00f3wsk\u00fd byt za Przemy\u015bl) a po \"sebr\u00e1n\u00ed\" n\u011bkolik hodin vysl\u00fdch\u00e1n v s\u00eddle StB v ulici Dworskiego. Navzdory o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed (hrozba internace) jsem byl po v\u00fdslechu propu\u0161t\u011bn, ale - jak se brzy uk\u00e1zalo - s \"vl\u010d\u00ed j\u00edzdenkou\", kter\u00e1 mi znemo\u017e\u0148ovala naj\u00edt si pr\u00e1ci. V situaci, kdy jsem se s rodinou natrvalo p\u0159est\u011bhoval z Rzeszowa do Przemy\u015blu, jsem zde za\u010dal hledat pr\u00e1ci. V jednom z d\u011btsk\u00fdch domov\u016f se n\u00e1hodou uvolnilo m\u00edsto a vedouc\u00ed - kdy\u017e zjistil, \u017ee jsem u\u010ditel pol\u0161tiny na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b a z\u00e1rove\u0148 skaut a n\u00e1mo\u0159n\u00edk - sl\u00edbil, \u017ee m\u011b p\u0159ijme \"s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed\". Kdy\u017e jsem se v\u0161ak o dva dny pozd\u011bji dostavil k podpisu smlouvy, sd\u011blila mi, \u017ee m\u011b bohu\u017eel nem\u016f\u017ee p\u0159ijmout. Na ot\u00e1zku: -\"Pro\u010d?\" odpov\u011bd\u011bla stru\u010dn\u011b: \"P\u0159i\u0161li za mnou dva p\u00e1nov\u00e9.\".....<\/p>\n\n\n\n

Byl jsem si v\u011bdom, \u017ee jsem si tuto \"vl\u010d\u00ed j\u00edzdenku\" \"zaslou\u017eil\" nejen za svou \u010dinnost v Meziz\u00e1vodn\u00edm st\u00e1vkov\u00e9m v\u00fdboru, ale tak\u00e9 za sv\u016fj \"proh\u0159e\u0161ek\" p\u0159ed v\u00edce ne\u017e deseti lety. Tehdy jsem jako student Jagellonsk\u00e9 univerzity spoluorganizoval studentsk\u00fd protest proti masakru d\u011bln\u00edk\u016f v gda\u0148sk\u00fdch lod\u011bnic\u00edch 16. prosince 1970 u Mickiewiczova pomn\u00edku na krakovsk\u00e9m Rynku. Po t\u0159ech dnech m\u011b spolu se Stanis\u0142awem Romankiewiczem, studentem matematiky z Radymna, a Andrzejem Marchewkou, studentem pr\u00e1v, \"sebrala\" milice z koleje. Ten druh\u00fd - jak jsem se po letech dozv\u011bd\u011bl z materi\u00e1l\u016f, kter\u00e9 mi poskytl \u00dastav n\u00e1rodn\u00ed pam\u011bti (\u00daNP) - se uk\u00e1zal b\u00fdt \u0161pionem tajn\u00e9 policie TW \"Ace\". T\u0159i organiz\u00e1to\u0159i protestu, v\u010detn\u011b jednoho udava\u010de - ten se pozd\u011bji d\u00edky p\u0159\u00edpadu Les\u0142awa Maleszky stal jak\u00fdmsi vzorem operativn\u00ed \u010dinnosti \"tajn\u00e9 policie\".<\/p>\n\n\n\n

T\u00e9m\u011b\u0159 p\u011bt dn\u00ed n\u00e1s dr\u017eeli v krakovsk\u00e9 v\u011bznici Montelupich, ale cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost skon\u010dila - p\u0159ekvapiv\u011b - jen d\u016ftkou rektora. \u00dast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor z\u0159ejm\u011b vydal pokyn, aby se studenti do prosincov\u00fdch protest\u016f nezapojovali. Dozv\u011bd\u011bl jsem se to po letech od advok\u00e1ta Andrzeje Rozmarynowicze, s n\u00edm\u017e jsem se - \u017eertem historie - setkal v polsk\u00e9m Sen\u00e1tu. Tato skute\u010dnost v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b z\u016fstala v dokumentech SSB.<\/p>\n\n\n\n

Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 a d\u011blnick\u00e1 ministerstva<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Byl jsem odk\u00e1z\u00e1n na hled\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce v soukrom\u00e9m sektoru. To se mi poda\u0159ilo d\u00edky m\u00e9 tet\u011b Stefanii Czaplinsk\u00e9, kter\u00e1 za v\u00e1lky pom\u00e1hala ukr\u00fdvat star\u0161\u00edho \u010dlena \u017eidovsk\u00e9 rodiny Dawidowicz\u016f, jeho\u017e syn mi nyn\u00ed dal pr\u00e1ci skladn\u00edka ve sv\u00e9 firm\u011b v Lipovici, mimochodem ji\u017e infiltrovan\u00e9 SB. Tento typ zam\u011bstn\u00e1n\u00ed m\u011b samoz\u0159ejm\u011b nemohl uspokojit na dlouho. Po roce jsem d\u00edky p\u0159\u00edmluv\u011b sv\u00e9 tety a jej\u00edho moder\u00e1tora ve t\u0159et\u00edm salesi\u00e1nsk\u00e9m \u0159\u00e1du, otce Kazimierze Pi\u0142ata, dostal od biskupa Ignacyho Tokarczuka m\u00edsto (na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek) kuri\u00e1ln\u00edho knihovn\u00edka. Jak jsem se pozd\u011bji dozv\u011bd\u011bl, otec biskup financoval vznik tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku ze sv\u00fdch vlastn\u00edch prost\u0159edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

P. Mieczys\u0142aw Kociubi\u0144ski, kter\u00fd vedl archiv biskupsk\u00e9 kurie, ve skute\u010dnosti pomoc nov\u00e9ho zam\u011bstnance nepot\u0159eboval. T\u00edmto knihovn\u00edkem jsem tedy ve skute\u010dnosti nikdy nebyl, ale jako takov\u00fd jsem jezdil po vesnic\u00edch a spolu s Tadeuszem Ulmou a Janem Drausem organizoval pastora\u010dn\u00ed \u010dinnost zem\u011bd\u011blc\u016f. A tak jsme si my t\u0159i ud\u011blali takovou \"l\u00e9taj\u00edc\u00ed rolnickou univerzitu\", jako by se odkazovalo na p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 lidov\u00e9 univerzity. Byla to pon\u011bkud extravagantn\u00ed aktivita, i kdy\u017e jist\u011b p\u0159isp\u011bla k polo\u017een\u00ed z\u00e1klad\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \"Solidarity\". Historik Draus p\u0159edn\u00e1\u0161el a vysv\u011btloval, pro\u010d se o Katyni a dal\u0161\u00edch \"b\u00edl\u00fdch m\u00edstech\" polsk\u00fdch d\u011bjin nesm\u00ed ve \u0161kol\u00e1ch mluvit. Polonista Musia\u0142 sezn\u00e1mil poslucha\u010de mimo jin\u00e9 s polskou emigrantskou literaturou, kter\u00e1 byla v PRL rovn\u011b\u017e zak\u00e1z\u00e1na. Fyzik Ulma naopak hovo\u0159il o nebezpe\u010d\u00ed scientismu, kter\u00fd marxist\u00e9 vnucuj\u00ed jako sou\u010d\u00e1st tzv. v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru. Nikdo se neptal, zda pr\u00e1v\u011b tyto znalosti zem\u011bd\u011blci pot\u0159ebuj\u00ed nejv\u00edce.<\/p>\n\n\n\n

A tak jsem koncem 80. let s pomoc\u00ed otce Eugeniusze Dryniaka a pozd\u011bji otce Jana P\u0119pka, vik\u00e1\u0159\u016f farnosti otce Adama Michalsk\u00e9ho v Kmieci, za\u010dal organizovat vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed setk\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci d\u011blnick\u00e9 pastorace. Vystoupili zde nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u010dn\u00edci - od redaktora Zdzis\u0142awa Szpakowsk\u00e9ho z katolick\u00e9ho listu Wi\u0119\u017a a\u017e po advok\u00e1ta Jana Malanowsk\u00e9ho, otev\u0159en\u00e9ho socialistu (ale rozhodn\u011b antikomunistu). Poslouchaly je davy lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Vzpom\u00edn\u00e1m si na p\u0159edn\u00e1\u0161ku, kterou jsem s\u00e1m m\u011bl u otc\u016f salesi\u00e1n\u016f, po n\u00ed\u017e n\u00e1sledoval rozhovor s n\u011bkolika star\u0161\u00edmi lidmi z m\u011bsta Przemy\u015bl, kte\u0159\u00ed mi blahop\u0159\u00e1li k m\u00e9mu projevu. Odjinud v\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to skupiny byla pozd\u011bji na sch\u016fzi ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru Solidarita (na kter\u00e9 jsem nebyl p\u0159\u00edtomen) navr\u017eena moje kandidatura do Sen\u00e1tu a \u017ee byla jednomysln\u011b p\u0159ijata. Samoz\u0159ejm\u011b jsem se pozd\u011bji setkal s mnoha \u010dleny Ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru Solidarita: Czarski, Kaniewski, Kuchcinski a dal\u0161\u00ed. D\u0159\u00edve p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti prob\u00edhala moje kazatelsk\u00e1 \u010dinnost v r\u00e1mci venkovsk\u00e9 a d\u011blnick\u00e9 pastorace a pozd\u011bji tak\u00e9 v r\u00e1mci Dn\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury, kter\u00e9 jsem spoluorganizoval. Tyto dny se konaly ka\u017edoro\u010dn\u011b od poloviny 80. let. V kl\u00e1\u0161te\u0159e otc\u016f franti\u0161k\u00e1n\u016f v Przemy\u015blu jsme uspo\u0159\u00e1dali v\u00fdstavy a v kl\u00e1\u0161te\u0159e sester benediktinek se konaly p\u0159edn\u00e1\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n

KO \"S\" v Przemy\u015blu a volby<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V Ob\u010dansk\u00e9m v\u00fdboru Solidarita nebylo v\u0161e bezkonfliktn\u00ed. Jak je zn\u00e1mo, \u010dleny v\u00fdboru vyb\u00edral (z \u0159ad opozi\u010dn\u00edk\u016f) p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159edseda NSZZ \"Solidarno\u015b\u0107\" Marek Kami\u0144ski. Mezi n\u00edm a Stanis\u0142awem \u017b\u00f3\u0142kiewiczem, prvn\u00edm p\u0159edsedou KO NSZZ \"S\" na toto doporu\u010den\u00ed a pozd\u011bji n\u00e1m\u011bstkem hejtmana \"Solidarity\" v Przemy\u015blu za vl\u00e1dy Wojciechowsk\u00e9ho, do\u0161lo ke sporu o m\u00edsto vojvodsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e. Konkr\u00e9tn\u011b se jednalo o l\u00e9ka\u0159e Jerzyho Stabiszewsk\u00e9ho, kter\u00e9ho doporu\u010dil p\u0159edseda Kami\u0144ski a zablokoval \u017b\u00f3\u0142kiewicz. A po letech tyto konflikty st\u00e1le doutnaly. Ani akademick\u00e9 zased\u00e1n\u00ed ke \u010dtvrtstolet\u00ed od t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed se jich neobe\u0161lo bez; tentokr\u00e1t \u0161lo o slo\u017een\u00ed v\u00fdboru, kter\u00e9 se sna\u017eil doplnit konfabulac\u00ed doktor Stanis\u0142aw St\u0119pie\u0144, proti \u010demu\u017e se ost\u0159e ohradil p\u0159edseda Kami\u0144ski, kter\u00fd sv\u00e9mu protivn\u00edkovi vy\u010d\u00edtal jeho pezetp\u00edrskou minulost. Ani \u010das v\u0161ak tuto nevra\u017eivost nevymazal.<\/p>\n\n\n\n

Vojvodsk\u00fd ob\u010dansk\u00fd v\u00fdbor Solidarita v Przemy\u015blu, kter\u00fd vznikl na p\u0159elomu b\u0159ezna a dubna 1989, se v\u0161ak musel soust\u0159edit na veden\u00ed p\u0159edvolebn\u00ed kampan\u011b, na kterou m\u011bl pouh\u00e9 dva m\u011bs\u00edce. Pro m\u011b a ostatn\u00ed kandid\u00e1ty to znamenalo \u00fa\u010dast na mnoha setk\u00e1n\u00edch s voli\u010di ve m\u011bstech a obc\u00edch Przemy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed. Byla to pro m\u011b zcela nov\u00e1 zku\u0161enost.<\/p>\n\n\n\n

T\u011bchto setk\u00e1n\u00ed bylo hodn\u011b. Soust\u0159edil jsem se p\u0159edev\u0161\u00edm na ta m\u011bsta, kde jsme s Ulmou a Drausem v p\u0159edchoz\u00edch letech vedli setk\u00e1n\u00ed \"l\u00e9taj\u00edc\u00ed univerzity\" v r\u00e1mci venkovsk\u00e9 a d\u011blnick\u00e9 pastorace: D\u0119bowo, Gaci, Jaros\u0142aw, Przeworsk, Zarzecz a dal\u0161\u00ed. Nakonec do\u0161lo na \u010dervnov\u00e9 volby. V obci Adam\u00f3wka jsem dos\u00e1hl pro m\u011b nejlep\u0161\u00edho v\u00fdsledku. A velmi lituji, \u017ee jsem si v n\u00e1valu pozd\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce nena\u0161el \u010das nav\u0161t\u00edvit tuto obec a pod\u011bkovat voli\u010d\u016fm. Nev\u00edm, jestli mi to maj\u00ed za zl\u00e9, ale dodnes m\u00e1m kv\u016fli tomu v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jako kandid\u00e1ti na sen\u00e1tory a poslance z prvn\u00edho n\u00e1boru Solidarity jsme byli n\u00e1hodn\u00ed v tom smyslu, \u017ee jsme byli na roli politik\u016f sp\u00ed\u0161e nep\u0159ipraveni. Koneckonc\u016f nikdo z n\u00e1s nebyl absolventem diplomatick\u00e9 akademie, ekonomick\u00e9 akademie nebo dokonce n\u011bjak\u00e9 mana\u017eersk\u00e9 \u0161koly. Byli to matematici - jako Onyszkiewicz, fyzikov\u00e9 - jako Ulma, polonist\u00e9 - jako j\u00e1, nebo zem\u011bd\u011blci - jako Trelka. Na\u0161\u00ed jedinou politickou legitimitou bylo hlubok\u00e9 ideologick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee Polsk\u00e1 lidov\u00e1 republika mus\u00ed b\u00fdt zru\u0161ena a obnoveno demokratick\u00e9 a svobodn\u00e9 Polsko.<\/p>\n\n\n\n

Jak jsme se c\u00edtili, kdy\u017e jsme zah\u00e1jili p\u0159edvolebn\u00ed kampa\u0148? Byli jsme si jisti v\u00edt\u011bzstv\u00edm, nebo n\u00e1s d\u011bsil kr\u00e1tk\u00fd \u010dasov\u00fd \u00fasek, kter\u00fd n\u00e1s d\u011blil od voleb? No, v\u016fbec jsme o tom nep\u0159em\u00fd\u0161leli. V\u011bd\u011bli jsme, \u017ee mus\u00edme p\u0159esv\u011bd\u010dit lidi, aby se chopili p\u0159\u00edle\u017eitosti a zah\u00e1jili v Polsku politickou zm\u011bnu. A na p\u0159edvolebn\u00edch setk\u00e1n\u00edch, jako bylo nap\u0159\u00edklad pam\u00e1tn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed na stadionu v Mirocinu, jsme poc\u00edtili obrovskou podporu ve\u0159ejnosti. Ale nikdo z n\u00e1s nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, jak velk\u00fd u\u017eitek z toho budeme m\u00edt my sami. To byla skute\u010dn\u011b druho\u0159ad\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Mohu mluvit pouze za sebe a za Tadeusze Ulmu, proto\u017ee jsem s n\u00edm a jeho rodinou m\u011bl velmi bl\u00edzk\u00fd vztah, a mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 za Tadeusze Trelku. Pokud jde o Janusze Onyszkiewicze, t\u00ed\u017eilo ho jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed, kter\u00e9 se mezi star\u00fdmi przemy\u015blany net\u011b\u0161ilo dobr\u00e9 pov\u011bsti kv\u016fli vzpom\u00ednce na krimin\u00e1ln\u00ed \u010dinnost Oresta Onyszkiewicze. Janusz Onyszkiewicz tuto p\u0159\u00edbuznost samoz\u0159ejm\u011b pop\u00edral, ale p\u0159esto byla v c\u00edt\u011bn\u00ed mnoha obyvatel odi\u00f3zn\u00ed. Pozd\u011bji se bohu\u017eel uk\u00e1zalo, \u017ee je v\u011brn\u00fdm vykonavatelem magdal\u00e9nsk\u00fdch dohod a politick\u00e9 linie Mazowieck\u00e9ho, Geremka a Michnika. Jeho volebn\u00ed v\u00fdsledek byl v\u0161ak stejn\u00fd jako n\u00e1\u0161, proto\u017ee voli\u010di hlasovali pro cel\u00fd n\u00e1\u0161 t\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n

Iluzorn\u00ed mo\u017enosti guvern\u00e9ra<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Moje p\u0159ijet\u00ed funkce hejtmana Przemy\u0161lu v roce 1991 bylo m\u00edstn\u00ed politickou nutnost\u00ed, ale pro m\u011b osobn\u011b se uk\u00e1zalo jako chyba. Po n\u00e1stupu do funkce jsem si rychle uv\u011bdomil, \u017ee jako vojev\u016fdce, by\u0165 s parlamentn\u00ed podporou, toho moc nezm\u016f\u017eu. Koneckonc\u016f Messnerovy a Wilczekovy d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed reformy znamenaly, \u017ee ekonomick\u00e9 z\u00e1klady st\u00e1tu byly ji\u017e rozd\u011bleny mezi postkomunisty, a st\u0159edn\u011bdob\u00fd vojvoda m\u011bl b\u00fdt bohu\u017eel jen \"f\u00edkov\u00fdm listem\" pro toto p\u0159ivlastn\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Nejbolestn\u011bji jsem to za\u017eil, kdy\u017e se zhroutily tov\u00e1rny \"Polna\" a \"Pomona\" v Przemy\u015blu, co\u017e se u\u017e nedalo napravit. Podobn\u00fd osud potkal i Przemyskie Przedsi\u0119biorstwo Budowlane, kter\u00e9mu jednodu\u0161e do\u0161ly zak\u00e1zky na dal\u0161\u00ed stavby. N\u00e1vrh n\u00e1m\u011bstka \u0159editele PPB, Ing. Stanis\u0142awa \u017b\u00f3\u0142kiewicze, z\u00edskat zak\u00e1zku od ukrajinsk\u00e9 firmy na stavbu ve Lvov\u011b s platbou ve form\u011b plynu - byl bohu\u017eel v situaci rozpadaj\u00edc\u00edho se Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a neexistence p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed dohody nere\u00e1ln\u00fd. N\u00e1zory pr\u00e1vn\u00edch poradc\u016f byly jednozna\u010dn\u00e9. Musel jsem se tedy rozhodnout mezi PPB a dvoj\u010detem stavebn\u00ed spole\u010dnosti v Jaroslavli, kter\u00e1 m\u011bla je\u0161t\u011b zak\u00e1zky na dal\u0161\u00ed investice v na\u0161\u00ed provincii i mimo ni.<\/p>\n\n\n\n

Bylo pro m\u011b deprimuj\u00edc\u00ed uv\u011bdomit si iluzorn\u00ed schopnosti guvern\u00e9ra, ale tak\u00e9 paraleln\u00ed parlamentn\u00ed bezradnost. Byl jsem jedn\u00edm ze spoluzakladatel\u016f podv\u00fdboru veden\u00e9ho sen\u00e1torem Pawlem \u0141\u0105czkowskim pro vytvo\u0159en\u00ed Gener\u00e1ln\u00ed prokuratury (instituce zastupuj\u00edc\u00ed st\u00e1tn\u00ed pokladnu, kter\u00e1 by omezovala p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edho majetku). Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak n\u00e1m spadl k\u00e1men ze srdce, kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee se n\u00e1m tento projekt nepoda\u0159ilo prosadit v tehdej\u0161\u00edm Sejmu, a dokonce ani v Sen\u00e1tu. Poznatky o tom, kolik komunistick\u00fdch agent\u016f bylo mezi poslanci, se k n\u00e1m dostaly pozd\u011bji. Krom\u011b toho bylo hnut\u00ed Solidarita v Przemy\u015blu tak\u00e9 pom\u011brn\u011b hluboce proniknuto tajn\u00fdmi spolupracovn\u00edky SB. M\u011bl jsem mo\u017enost nahl\u00e9dnout do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch dokument\u016f, a to jsou velmi deprimuj\u00edc\u00ed poznatky, kter\u00e9 jsem mimochodem z\u00edskal v dob\u011b, kdy jsem ji\u017e byl mimo parlament, tak\u017ee - pouze historick\u00e9. A\u010dkoli p\u0159\u00edpad TW \"Christopher\" je st\u00e1le sv\u016fdn\u00fd....<\/p>\n\n\n\n

Naivn\u00ed chyba polsk\u00e9ho Sen\u00e1tu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a nejkontroverzn\u011bj\u0161\u00edch usnesen\u00ed Sen\u00e1tu z prvn\u00edho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed bylo odsouzen\u00ed operace Visla v roce 1947. Jak zn\u00e1mo, v d\u016fsledku t\u00e9to operace bylo z jihov\u00fdchodn\u00edho pohrani\u010d\u00ed, terorizovan\u00e9ho zlo\u010dineck\u00fdmi jednotkami UPA, p\u0159es\u00eddleno do z\u00e1padn\u00edch a severn\u00edch postgerm\u00e1nsk\u00fdch oblast\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 140 000 obyvatel ukrajinsk\u00e9 n\u00e1rodnosti (kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili z\u00e1kladnu ukrajinsk\u00e9ho podzem\u00ed). Dnes mohu \u0159\u00edci, \u017ee jsem byl \"podveden\", abych toto usnesen\u00ed podpo\u0159il. O tom, \u017ee takov\u00e1 gesta maj\u00ed r\u016fzn\u00e9 politick\u00e9 roviny, m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dili mimo jin\u00e9 Andrzej Wielowieyski a Piotr \u0141ukasz Andrzejewski. A p\u0159esto\u017ee na m\u00edstn\u00ed \u00farovni je tato ot\u00e1zka samoz\u0159ejm\u011b velmi kontroverzn\u00ed, na \u00farovni \u00fast\u0159edn\u00ed moci mus\u00ed b\u00fdt tyto spory odsunuty do pozad\u00ed, proto\u017ee strategick\u00e9 z\u00e1jmy polsk\u00e9ho st\u00e1tu jsou d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V Sen\u00e1tu jsme doufali v recipro\u010dn\u00ed reakci ukrajinsk\u00fdch org\u00e1n\u016f. Jak se uk\u00e1zalo, pon\u011bkud naivn\u011b jsme o\u010dek\u00e1vali, \u017ee Kyjev odsoud\u00ed masov\u00e9 vra\u017ed\u011bn\u00ed obyvatel Volyn\u011b a jihov\u00fdchodn\u00edch vojvodstv\u00ed Ukrajinskou povstaleckou arm\u00e1dou. Bohu\u017eel to bylo jen zbo\u017en\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, proto\u017ee nejen\u017ee se nic takov\u00e9ho na ukrajinsk\u00e9 stran\u011b nestalo, ale tento reflex na\u0161\u00ed dobr\u00e9 v\u016fle ke sm\u00ed\u0159en\u00ed byl cynicky vyu\u017eit Ukrajinci k odsouzen\u00ed t\u00e9to operace Sejmem a k po\u017eadavku na od\u0161kodn\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jedin\u00fd \u00fasp\u011bch parlamentu (prvn\u00ed dv\u011b volebn\u00ed obdob\u00ed)<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Celkov\u011b z dne\u0161n\u00edho pohledu hodnot\u00edm sv\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v Sen\u00e1tu a ve funkci hejtmana Przemy\u0161lu dost negativn\u011b, proto\u017ee jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1stroje ani mo\u017enosti, jak naplnit o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed m\u011b do obou funkc\u00ed navrhli.<\/p>\n\n\n\n

Na druhou stranu, kdy\u017e se na to pod\u00edv\u00e1me z historick\u00e9 perspektivy, ne v\u0161echno bylo tehdy ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, proto\u017ee i p\u0159es tyto \u010detn\u00e9 nedostatky se n\u00e1m poda\u0159ilo v\u00fdrazn\u011b prolomit monolit komunistick\u00e9 moci. Na\u0161\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem byla decentralizace moci v podob\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 reformy m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1vy - v del\u0161\u00edm \u010dasov\u00e9m horizontu, ne\u017e je volebn\u00ed obdob\u00ed nebo dokonce jedna generace.<\/p>\n\n\n\n

Zhodnocen\u00ed sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 situace<\/strong><\/p>\n\n\n\n

A pokud jde o \u00favahy o sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 situaci v Polsku, d\u00edv\u00e1m se na ni s bezmeznou radost\u00ed. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b jak dobr\u00fd efekt hry kolem \u00dastavn\u00edho tribun\u00e1lu, tak ozn\u00e1men\u00ed o narovn\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00ed politiky: tajn\u00e9 slu\u017eby, arm\u00e1da, d\u00e1le - medi\u00e1ln\u00ed politika obnovuj\u00edc\u00ed objektivitu a vn\u011bj\u0161\u00ed politika zalo\u017een\u00e1 na polsk\u00e9m raison d'\u00e9tat. Kdy\u017e vid\u00edm, jak tyto vystra\u0161en\u00e9 celebrity v\u00edce ne\u017e dvacet let profituj\u00ed z chybn\u00e9ho politick\u00e9ho syst\u00e9mu, m\u00e1m pocit zadostiu\u010din\u011bn\u00ed z historick\u00e9 spravedlnosti a jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00fd sm\u011br. N\u00e1rod je chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny elity dohromady. A moje nad\u011bje na dobrou zm\u011bnu pramen\u00ed z toho, \u017ee ji sd\u00edl\u00edm s v\u011bt\u0161inou spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem p\u0159ed lety opustil \u0159ady Dohody Centra, proto\u017ee jsem se nemohl sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, jak brat\u0159i Jaros\u0142aw a Lech Kaczy\u0144\u0161t\u00ed tehdy instrument\u00e1ln\u011b zach\u00e1zeli s profesorem Adamem Strzemboszem, ale dnes ch\u00e1pu, \u017ee Jaros\u0142aw Kaczy\u0144ski. A souhlas\u00edm s t\u00edm, \u017ee je odhodl\u00e1n d\u016fsledn\u011b dokon\u010dit z\u00e1sah proti soudcovsk\u00e9 kast\u011b, kter\u00fd tehdy zah\u00e1jil. P\u0159edv\u00eddateln\u011b se pou\u010dil z minul\u00fdch zmatk\u016f, sjednotil kolem sebe st\u0159edoprav\u00fd t\u00e1bor, a kdy\u017e se tak\u0159\u00edkaj\u00edc st\u00e1hl do st\u00ednu, u\u010dinil skv\u011bl\u00e1 person\u00e1ln\u00ed rozhodnut\u00ed. Prezident Andrzej Duda se nenech\u00e1v\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010dit ke klamn\u00e9 \"nez\u00e1vislosti\", ale pln\u00ed sv\u00e9 volebn\u00ed z\u00e1vazky. Premi\u00e9rka Beata Szyd\u0142o, skute\u010dn\u00e1 socialistka, chce kolektivn\u011b z\u00edskat zp\u011bt ve\u0159ejn\u00fd prostor, kter\u00fd si p\u0159ivlastnili postkomunist\u00e9 \"magdal\u00e9nsk\u00e9\" t\u0159et\u00ed republiky, a vr\u00e1tit reformovanou republiku v\u0161em Pol\u00e1k\u016fm. Nyn\u00ed ji\u017e jako politick\u00fd d\u016fchodce dr\u017e\u00edm palce, aby se da\u0159ilo zejm\u00e9na t\u011bm mlad\u00fdm, profesion\u00e1ln\u00edm t\u00fdm\u016fm Dudy a Szydly, kte\u0159\u00ed maj\u00ed - spolu s PiS, n\u00e1stupkyn\u00ed PC - odvahu zm\u011bnit Polsko. Ned\u011bl\u00e1m si v\u0161ak iluze, \u017ee t\u00edm jej\u00ed boj kon\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

***<\/p>\n\n\n\n

Z pohledu p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho desetilet\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

            Uplynut\u00ed dal\u0161\u00edho desetilet\u00ed od v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch \u00favah nezm\u011bnilo m\u00e9 politick\u00e9 priority a m\u00e9 hodnocen\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed jsou odpov\u011bdn\u00ed za jejich realizaci: krom\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch je to p\u0159edev\u0161\u00edm vl\u00e1da Mateusze Morawieck\u00e9ho, kter\u00fd l\u00e9pe ne\u017e jeho kritici rozum\u00ed meandr\u016fm obt\u00ed\u017en\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed politiky. Moje provin\u010dn\u00ed zku\u0161enost je v tomto kontextu - s ohledem na proporce - m\u00e1lo v\u00fdznamn\u00e1. P\u0159esto bych tyto vzpom\u00ednky r\u00e1d doplnil malou p\u0159\u00edlohou dokument\u016f, kter\u00e9 jakoby ilustrovaly, jak se v\u011bci maj\u00ed. \"a rebours<\/em> spole\u010denskou atmosf\u00e9ru minul\u00e9, ale st\u00e1le \u017eiv\u00e9 \u00e9ry komunistick\u00e9 poroby. R\u00e1d bych v\u00e1m jako varov\u00e1n\u00ed p\u0159ipomn\u011bl mechanismy, kter\u00fdmi se zapl\u00e9t\u00e1me do tohoto zotro\u010den\u00ed, kter\u00e9 se m\u016f\u017ee vr\u00e1tit v jin\u00fdch podob\u00e1ch na\u0161\u00ed ne\u010dinnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Rozhovor poskytl Jacek Borz\u0119cki<\/em><\/p>\n\n\n\n

.<\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/a>
Jan Musia\u0142, Stanis\u0142aw \u017b\u00f3\u0142kiewicz<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a>
Zleva: Jan Musia\u0142, Marek Kuchci\u0144ski, Jaros\u0142aw Kaczy\u0144ski<\/figcaption><\/figure>\n<\/figure>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pracuj\u0105c w \u201eNowinach Rzeszowskich\u201d, wyspecjalizowa\u0142em si\u0119 w publicystyce ekonomicznej i mia\u0142em dziennikarskie kontakty m.in. z pracownikami rzeszowskiej WSK. By\u0107 mo\u017ce dlatego, po wybuchu strajku w tym zak\u0142adzie w 1980 roku, Komitet Strajkowy zaproponowa\u0142 mi spo\u0142eczn\u0105 funkcj\u0119 rzecznika prasowego do rozm\u00f3w z kierownictwem WSK. P\u00f3\u017aniej pe\u0142ni\u0107 zacz\u0105\u0142em podobn\u0105 funkcj\u0119 w strukturze Mi\u0119dzyzak\u0142adowego Komitetu Strajkowego, poprzednika \u201eSolidarno\u015bci\u201d.<\/p>","protected":false},"author":4,"featured_media":5368,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1986"}],"collection":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1986"}],"version-history":[{"count":22,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1986\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5559,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1986\/revisions\/5559"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5368"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1986"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1986"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/archiwumwolnosci.pl\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1986"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}